Moderní mluvnice současného českého jazyka je svým zpracováním určena učitelům, studentům všech typů škol, redaktorům, autorům a vůbec všem uživatelům správné a kultivované češtiny.
Umožňuje nabýt jistoty o správných formách slov, rozumět významům a funkcím slov, najít nejlepší typ věty pro vlastní sdělení, zvolit správný slovosled, zvolit vždy ten správný výrazový prostředek ke sdělení. Odlišuje spisovné prostředky standardní od hovorových v mluvené komunikaci, slova a spojení knižní a archaická.
Publikace navazuje na Encyklopedický slovník češtiny (NLN, 2002), avšak výrazně jej přesahuje rozsahem, obsahem a formou. Oba slovníky se snaží shrnout a vyložit klíčové otázky struktury, fungování a vývoje češtiny, přičemž se zaměřují na její mluvené a psané podoby a širokou škálu variet. Tematicky pokrývá všechny hlavní disciplíny jazykovědné bohemistiky, a to jak zavedené, tak nově se formující. Vychází z teoretických koncepcí, které mají ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice, a oslovuje nejen bohemisty, ale i filology a další disciplíny, kde se zabývá obecnými nebo přechodovými fenomény. Slovník reflektuje pokroky v domácí i zahraniční jazykovědné bohemistice a přináší specifický přínos jazykovědnému výzkumu. Hesla byla aktualizována a rozšířena, přičemž současný slovník obsahuje přibližně 1600 hesel vysvětlujících více než 5000 lingvistických termínů. V souladu s rozšiřujícím se poznáním a rozvojem interdisciplinarity vznikly nové „balíčky“ hesel z oblastí jako počítačová, matematická, kognitivní, psycholingvistická, kontaktová a sociolingvistická analýza diskurzu. Na heslech se podílelo 190 lingvistů, včetně 40 ze zahraničí.
Soubor pěti autobiografických novel (Příčina, 1975; Sklep, 1976; Dech, 1978; Chlad, 1981; Dítě, 1982), ve kterých se nejčtenější rakouský autor minulého i tohoto století vyrovnává formou "negativního" životopisu s traumaty, a současně zachycuje atmosféru poválečného Rakouska, je strhující tragikomickou výpovědí o světě. Bernhard hledá příčiny svého neštěstí, své plicní choroby, neutěšených rodinných poměrů i lidské nenávisti. Rozhodně si ale nebere servítky a bezohledně spílá všem, kteří jsou ochotni mu naslouchat.
První souhrné dílo o naší mateřštině představuje prostřednictvím odborných termínů jak češtinu v celé její mnohotvárnosti, tak dosavadní výsledky vědy (bohemistiky), která se jí zabývá. Slovník shrnuje a vykládá nejdůležitější otázky struktury a fungování naší mateřštiny a věnuje pozornost všem důležitým teoretickým koncepcím, které našli ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice. Bere v úvahu jak mluvenou, tak psanou podobu češtiny včetně útvarů nespisovných, a to se zřetelem k její současné podobě i jejím dřívějším vývojovým fázím a praslovanskému původu.
Tři přednášky, které se vztahují k jediné otázce, otázce zdůvodnitelnosti našich soudů. Autorovy úvahy si nečiní nárok být jednotnou teorií, nýbrž mají předběžný problémový charakter. Záměrem první přednášky je především vyjasnění pojmu morálky a otázky, co lze zdůvodněním morálních soudů vůbec rozumět. V druhé přednášce se autor věnuje tomu, zda a jak může reflexi historických podmínek vlastních morálních přesvědčení připadnout pozitivní funkce pro zdůvodnění morálních soudů. K této otázce se vrací podrobněji i v poslední, třetí části.
Osudy a interpretace textů Franze Kafky. Sborník textů z literárněhistorické konference, která se konala ve dnech 20. - 21. října 1999 v Centru Franze Kafky.
Povídkový cyklus, jehož převažujícím tématem je osamělost, zklamání a zoufalství, je situován do Prahy a Brna 80. a počátku 90.let. Povídky tvoří cyklus v němž se prolínají nebo paralelně probíhají příběhy a události. Osudy postav se přibližují i míjejí. Střídá se postava vypravěče, stejný osud je zpracován v různém podání a různém pohledu.
Přednášky o vztahu mezi přesvědčením, že člověk je myslící bytost, a pojetím světa coby systému, jenž je složen z fyzikálních částic bez ducha a významu.
Čtenářsky velmi zajímavá publikace je věnována šíření anglického jazyka i jeho lokálním proměnám a variantám v celosvětovém měřítku. Přiblížení toho, jak se klasická forma britské spisovné angličtiny „pokřivovala“ ať už samovolně nebo úmyslně, jaké vlivy bezprostředně působily na vznik těch, či oněch výrazů a frází, je cenné a povzbudivé nejen pro studenty, kteří narazili alespoň na jednoho obyvatele Skotska, ale i pro zájemce hledající hlubší jazykové poučení. Text navíc odborně ošetřil PhDr.Marek Nekula.
