Nová moderní mluvnice současného českého jazyka je určena svým zpracováním učitelům, studentům všech typů škol, redaktorům, autorům, moderátorům a vůbec všem uživatelům jazyka, kteří se chtějí poučit o jazykové správnosti a kultivovaném projevu psaném i mluveném. Vydání druhé,opravené.
Publikace navazuje na Encyklopedický slovník češtiny (NLN, 2002), avšak výrazně jej přesahuje rozsahem, obsahem a formou. Oba slovníky se snaží shrnout a vyložit klíčové otázky struktury, fungování a vývoje češtiny, přičemž se zaměřují na její mluvené a psané podoby a širokou škálu variet. Tematicky pokrývá všechny hlavní disciplíny jazykovědné bohemistiky, a to jak zavedené, tak nově se formující. Vychází z teoretických koncepcí, které mají ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice, a oslovuje nejen bohemisty, ale i filology a další disciplíny, kde se zabývá obecnými nebo přechodovými fenomény. Slovník reflektuje pokroky v domácí i zahraniční jazykovědné bohemistice a přináší specifický přínos jazykovědnému výzkumu. Hesla byla aktualizována a rozšířena, přičemž současný slovník obsahuje přibližně 1600 hesel vysvětlujících více než 5000 lingvistických termínů. V souladu s rozšiřujícím se poznáním a rozvojem interdisciplinarity vznikly nové „balíčky“ hesel z oblastí jako počítačová, matematická, kognitivní, psycholingvistická, kontaktová a sociolingvistická analýza diskurzu. Na heslech se podílelo 190 lingvistů, včetně 40 ze zahraničí.
Soubor pěti autobiografických novel (Příčina, 1975; Sklep, 1976; Dech, 1978; Chlad, 1981; Dítě, 1982), ve kterých se nejčtenější rakouský autor minulého i tohoto století vyrovnává formou "negativního" životopisu s traumaty, a současně zachycuje atmosféru poválečného Rakouska, je strhující tragikomickou výpovědí o světě. Bernhard hledá příčiny svého neštěstí, své plicní choroby, neutěšených rodinných poměrů i lidské nenávisti. Rozhodně si ale nebere servítky a bezohledně spílá všem, kteří jsou ochotni mu naslouchat.
První souhrné dílo o naší mateřštině představuje prostřednictvím odborných termínů jak češtinu v celé její mnohotvárnosti, tak dosavadní výsledky vědy (bohemistiky), která se jí zabývá. Slovník shrnuje a vykládá nejdůležitější otázky struktury a fungování naší mateřštiny a věnuje pozornost všem důležitým teoretickým koncepcím, které našli ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice. Bere v úvahu jak mluvenou, tak psanou podobu češtiny včetně útvarů nespisovných, a to se zřetelem k její současné podobě i jejím dřívějším vývojovým fázím a praslovanskému původu.
Tři přednášky, které se vztahují k jediné otázce, otázce zdůvodnitelnosti našich soudů. Autorovy úvahy si nečiní nárok být jednotnou teorií, nýbrž mají předběžný problémový charakter. Záměrem první přednášky je především vyjasnění pojmu morálky a otázky, co lze zdůvodněním morálních soudů vůbec rozumět. V druhé přednášce se autor věnuje tomu, zda a jak může reflexi historických podmínek vlastních morálních přesvědčení připadnout pozitivní funkce pro zdůvodnění morálních soudů. K této otázce se vrací podrobněji i v poslední, třetí části.
Osudy a interpretace textů Franze Kafky. Sborník textů z literárněhistorické konference, která se konala ve dnech 20. - 21. října 1999 v Centru Franze Kafky.
Povídkový cyklus, jehož převažujícím tématem je osamělost, zklamání a zoufalství, je situován do Prahy a Brna 80. a počátku 90.let. Povídky tvoří cyklus v němž se prolínají nebo paralelně probíhají příběhy a události. Osudy postav se přibližují i míjejí. Střídá se postava vypravěče, stejný osud je zpracován v různém podání a různém pohledu.
Přednášky o vztahu mezi přesvědčením, že člověk je myslící bytost, a pojetím světa coby systému, jenž je složen z fyzikálních částic bez ducha a významu.
Čtenářsky velmi zajímavá publikace je věnována šíření anglického jazyka i jeho lokálním proměnám a variantám v celosvětovém měřítku. Přiblížení toho, jak se klasická forma britské spisovné angličtiny „pokřivovala“ ať už samovolně nebo úmyslně, jaké vlivy bezprostředně působily na vznik těch, či oněch výrazů a frází, je cenné a povzbudivé nejen pro studenty, kteří narazili alespoň na jednoho obyvatele Skotska, ale i pro zájemce hledající hlubší jazykové poučení. Text navíc odborně ošetřil PhDr.Marek Nekula.
Román Mýcení z roku 1984 je autobiografickým příběhem a zároveň autorovým stanoviskem k otázkám umělecké tvorby. Rámec vyprávění je jednoduchý. Vypravěč se účastní „umělecké večeře“ na počest předního herce Dvorního divadla. Z ušáku v ústraní pozoruje dění a zároveň se před jeho vnitřním zrakem odvíjí příběh mrtvé přítelkyně. Bernhard si bere na mušku pokrytectví a služebnost „umělecké společnosti“, její míjení se s uměleckou pravdou. Nemilosrdná kritika je i zde bytostně spjata s komikou, s uměním nadsázky a často i s vědomou provokací; někteří protagonisté „umělecké večeře“ se v knize poznali a zažalovali Bernharda za nactiutrhání.... celý text
Hlavní roli v románu hraje zeměměřič K., který je zámkem povolán do vesnice, aby zde provedl úřední měření. Už při svém příchodu se setkává se zvláštnostmi zdejšího prostředí, především pak samotných obyvatel, kteří z něj mají strach, straní se ho a bojí. Kvůli úředním nesrovnalostem mu starosta obce nechce dát zeměměřičskou práci a přiděluje k němu dva otravné pomocníky. Po románku se zdejší vysoce postavenou servírkou Frídou z Panského hostince, která je údajnou milenkou váženého a obávaného zámeckého úředníka Klamma, se K. dostává do nemilosti hostinské, je vyhozen z Hospody u mostu a je mu nabídnuto místo školníka. Zde nalezne útočiště i se svou snoubenkou. Jejich vztah však netrvá dlouho. Po návštěvě zámeckého posla Barnabáše, jehož rodina je ve vesnici nechvalně proslulá kvůli skandálu sestry Amálie, se po debatě s mladší ze sester - Olgou - dovídá mnoho o hierarchii na zámku, o postavení úředníků a pravidlech ve vesnici...
Prozaik, překladatel, editor a vysokoškolský učitel Marek Nekula předkládá ve své próze Otec čtenářům osud rodiny neoddělitelně prolnutý se středoevropským osudem dvacátého století. Hlavní motivickou linkou vyprávění je snaha pochopit pro dítě nesrozumitelný odchod otce od ženy a dětí a nejednoduché navazovaní potrhaných nitek vztahů a hledání způsobů vzájemné domluvy. V dospělém věku hlavního hrdiny pak sledujeme jeho úsilí nenásledovat otcovu cestu, nezraňovat stejně, jako to činil on, a zároveň bezděčné opakování téhož v jiném čase, ale ve stejně zraňující podobě. Příběh nás provádí několika generacemi rozhodujícími se nešťastně v nepříliš šťastných dobách, které zamotávaly lidem životy a dávaly jim jen velmi malou možnost výběru.
Sen o Slavíně v české literatuře a kultuře Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory. Ve snech o Slavíně i v jeho konkretizacích tak lze sledovat variabilitu a proměny představ národního společenství. Monografie se věnuje také narativu smrti a zmrtvýchvstání národa na pozadí části českých slavínů; pohřby a národními pomníky pak tento narativ vstoupil také do veřejného prostoru města. Kniha neopomíná funkční a kompoziční přesahy mezi architektonickými, performativními a literárními formami Slavína.
Dějiny - kultura - politika Sborník, zaměřený na budoucnost česko-německých vztahů, usiluje o zmapování dosavadní složité problematiky, o vyjasnění starých konfliktů i vzájemné poznání a pochopení. Na sborníku se podílela řada českých i německých autorů všech generací i profesí.
Sen o Slavíně v české literatuře a kultuře
Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory.
Ve snech o Slavíně i v jeho konkretizacích tak lze sledovat variabilitu a proměny představ národního společenství. Monografie se věnuje také narativu smrti a zmrtvýchvstání národa na pozadí části českých slavínů; pohřby a národními pomníky pak tento narativ vstoupil také do veřejného prostoru města. Kniha neopomíná funkční a kompoziční přesahy mezi architektonickými, performativními a literárními formami Slavína.
Diskuse o varietách češtiny, zejména spisovné a obecné, se v oblasti výuky češtiny jako cizího jazyka stává stále aktuálnější. Je nezbytné se vyrovnat také s žákovskou a výukovou varietou. Sborník přináší příspěvky z pracovního setkání lingvistů a lektorů, které organizovalo centrum českých studií Bohemicum v Řezně. Kniha začíná vymezením pojmů žákovské a výukové variety v kontextu variet, norem a úzu, což rámuje celou diskusi.
První dva příspěvky se zaměřují na otázky spisovnosti a standardu z pohledu české gramatiky a školní praxe. Následujících osm příspěvků se věnuje didaktickým přístupům k prezentaci spisovné češtiny a dalších variet v učebnicích pro cizince, včetně specifických možností procvičování jazykových oblastí. Diskutuje se také o mísení variet a slovanské interkomprehenze, zejména při výuce pro mluvčí slovanských jazyků, a o specifikách rakouských variet němčiny a jejich vlivu na výuku češtiny.
Publikace přináší cenné podněty pro bohemisty, učitele češtiny jako cizího jazyka, examinátory a tvůrce učebnic, a nabízí hlubší pohled na problematiku "správnosti" variant a jejich postavení v certifikovaných zkouškách.
Publikace přináší historicky první vydání faksimile Kafkových autentických česky psaných textů, jež byly dosud neznámé a nedostupné. Dokumenty doprovází odborná studie o Kafkových vztazích k českému prostředí, o jeho jazykové kompetenci v rodině, při studiu a v zaměstnání. Kniha je zásadním českým příspěvkem nejen ke světové kafkologii, ale také k problematice česko - německých vztahů na přelomu 19. a 20. století.
Franz Kafka is by far the Prague author most widely read and admired internationally. However, his reception in Czechoslovakia, launched by the Liblice conference in 1963, has been conflicted. While rescuing Kafka from years of censorship and neglect, Czech critics of the 1960s "overwrote" his German and Jewish literary and cultural contexts in order to focus on his Czech cultural connections. Seeking to rediscover Kafka's multiple backgrounds, in 'Franz Kafka and His Prague contexts' Marek Nekula focuses on Kafka's Jewish social and literary networks in Prague, his German and Czech bilingualism, and his knowledge of Yiddish and Hebrew. Kafka's bilingualism is discussed in the context of contemporary essentialist views of a writer's "organic" language and identity. Nekula also pays particular attention to Kafka's education, examining his studies of Czech language and literature as well as its role in his intellectual life. The book concludes by asking how Kafka "read" his urban environment, looking at the readings of Prague encoded in his fictional and non-fictional texts
Zeitschriften sind ein für die Moderne charakteristisches Medium. Der Band geht der Rolle nach, die sie bei der Selbstverständigung der Moderne spielen, d. h. bei deren kritischer Selbstrepräsentation und der Herausbildung des modernen Publikums. Der Fokus liegt auf Zeitschriften, die um die Jahrhundertwende sowie in der frühen Avantgarde in zentraleuropäischen urbanen Zentren wie Prag/Praha, Brünn/Brno und Wien erschienen sind. Sowohl im Sinne der Konzeptualisierung und Verhandlung der Moderne als auch der Vernetzung und ästhetischen Durchdringung mittels Übersetzungen und Rezensionen, die auf anderssprachige literarische Felder auch jenseits Zentraleuropas abzielen, fungieren sie als Knotenpunkte der Moderne/n. Für Zentraleuropa charakteristisch ist die (zeitweise) Mehrsprachigkeit einiger Zeitschriften wie ‚Moderní revue‘ oder ‚ReD‘, in denen Texte jeweils in Originalsprache abgedruckt werden. Mit Rückgriff auf die Mehrsprachigkeit dieses sprachlich heterogenen und sprachlich vor allem nach Westen offenen Raumes wird eine weltoffene Modernität inszeniert und deren Publikum geformt.
Der Titel kann ab Januar 2013 über die Südost Verlags Service GmbH, Waldkirchen, bezogen werden. Der Band untersucht die sprachlichen, kulturellen und religiösen Identitäten sowie die soziale Stellung der Juden im sprachnational polarisierten Böhmen im 19. Jahrhundert bis zum Zweiten Weltkrieg. Thema sind das Alltagsleben jüdischer Familien, die Situation jüdischer Studenten in Prag, für das Judentum relevante politische Parteien sowie jüdische Selbstentwürfe. Eine wichtige Rolle spielen Sprache und Literatur der Prager Dichter Kafka, Brod und Langer sowie das Spannungsfeld von Assimilation, Diaspora und Zionismus.
Die Anthologie Ich träume von Prag versammelt Originaltexte von Autoren mit tschechischem oder tschechoslowakischem Hintergrund, die sich in Deutschland, Österreich und der Schweiz in die deutsche Literatur hineingeschrieben haben. So finden sich darin Autoren, die in ihrer Art und Weise des Erzählens sehr unterschiedlich zu verorten sind. Verbunden sind sie durch Prag als Chiffre des eigenen und zugleich auch des anderen Raums. Dabei träumen nicht alle davon, verarbeiten es aber dennoch – im fließenden Übergang zwischen dem fiktionalen Bezug auf den Traum, die Erinnerungen und Erinnerungsträume. In der Anthologie vertreten sind Peter Ambros, Zdenka Becker, Maxim Biller, Eugen Brikcius, Jan Faktor, Ota Filip, Katja Fusek, Jiří Gruša, Katarina Holländer, Tomáš Kafka, Jaromir Konecny, Jindřich Mann, Milena Oda, Eva Profousová, Milan Ráček, Helena Reich, Michael Stavarič, Stanislav Struhar und Tereza Vanek.
Das zweibändige Lehrbuch vermittelt alle grundlegenden Verbal- und Nominalformen, Konjugations- und Deklinationsmuster und die wichtigsten Satzgefüge, die für ein richtiges und erfolgreiches Kommunizieren im Alltag relevant sind. Vermittelt wird ein Grundwortschatz von ca. 2500 lexikalischen Einheiten, mit dem problemlos 80% der geläufigen Texte verstanden und alltagstypische Kommunikationssituationen bewältigt werden können. Das Programm richtet sich also ausdrücklich auch an Nicht-SlawistInnen. Ziel ist es, möglichst schnell und sicher zu kommunizieren und Alltagssituationen in Tschechien zu meistern. Die Grammatik wird im Lehrbuch komplett in deutscher Sprache erklärt, das gleiche gilt für die Einführungen zu Übungen und Texten. Am Ende jeder Lektion steht ein Schlüssel für die Übungen. Sprache und Grammatik werden durch einen fortlaufenden Handlungsstrang mit immer wiederkehrenden Personen vermittelt. Es werden keinerlei Vorkenntnisse vorausgesetzt. Das Lehrbuch erwuchs zunächst auf Grundlage von Lehrmaterialien für Studierende des Bohemicum Regensburg-Passau, d. h. für Studierende überwiegend nichtphilogischer Fächer. Mit seiner Ausrichtung als modernes, kommunikatives Lehrwerk für motivierte NichtphilologInnen steht 'Tschechisch kommunikativ' konkurrenzlos auf dem Buchmarkt.