Marek Nekula Pořadí knih

Diskuse o varietách češtiny, zejména spisovné a obecné, se v oblasti výuky češtiny jako cizího jazyka stává stále aktuálnější. Je nezbytné se vyrovnat také s žákovskou a výukovou varietou. Sborník přináší příspěvky z pracovního setkání lingvistů a lektorů, které organizovalo centrum českých studií Bohemicum v Řezně. Kniha začíná vymezením pojmů žákovské a výukové variety v kontextu variet, norem a úzu, což rámuje celou diskusi. První dva příspěvky se zaměřují na otázky spisovnosti a standardu z pohledu české gramatiky a školní praxe. Následujících osm příspěvků se věnuje didaktickým přístupům k prezentaci spisovné češtiny a dalších variet v učebnicích pro cizince, včetně specifických možností procvičování jazykových oblastí. Diskutuje se také o mísení variet a slovanské interkomprehenze, zejména při výuce pro mluvčí slovanských jazyků, a o specifikách rakouských variet němčiny a jejich vlivu na výuku češtiny. Publikace přináší cenné podněty pro bohemisty, učitele češtiny jako cizího jazyka, examinátory a tvůrce učebnic, a nabízí hlubší pohled na problematiku "správnosti" variant a jejich postavení v certifikovaných zkouškách.

Sen o Slavíně v české literatuře a kultuře Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory. Ve snech o Slavíně i v jeho konkretizacích tak lze sledovat variabilitu a proměny představ národního společenství. Monografie se věnuje také narativu smrti a zmrtvýchvstání národa na pozadí části českých slavínů; pohřby a národními pomníky pak tento narativ vstoupil také do veřejného prostoru města. Kniha neopomíná funkční a kompoziční přesahy mezi architektonickými, performativními a literárními formami Slavína.

Podtitul: Sen o Slavíně v české literatuře a kultuře Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory. Ve snech o Slavíně i v jeho konkretizacích tak lze sledovat variabilitu a proměny představ národního společenství. Monografie se věnuje také narativu smrti a zmrtvýchvstání národa na pozadí části českých slavínů; pohřby a národními pomníky pak tento narativ vstoupil také do veřejného prostoru města. Kniha neopomíná funkční a kompoziční přesahy mezi architektonickými, performativními a literárními formami Slavína.

Publikace navazuje na Encyklopedický slovník češtiny (NLN, 2002), avšak výrazně jej přesahuje rozsahem, obsahem a formou. Oba slovníky se snaží shrnout a vyložit klíčové otázky struktury, fungování a vývoje češtiny, přičemž se zaměřují na její mluvené a psané podoby a širokou škálu variet. Tematicky pokrývá všechny hlavní disciplíny jazykovědné bohemistiky, a to jak zavedené, tak nově se formující. Vychází z teoretických koncepcí, které mají ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice, a oslovuje nejen bohemisty, ale i filology a další disciplíny, kde se zabývá obecnými nebo přechodovými fenomény. Slovník reflektuje pokroky v domácí i zahraniční jazykovědné bohemistice a přináší specifický přínos jazykovědnému výzkumu. Hesla byla aktualizována a rozšířena, přičemž současný slovník obsahuje přibližně 1600 hesel vysvětlujících více než 5000 lingvistických termínů. V souladu s rozšiřujícím se poznáním a rozvojem interdisciplinarity vznikly nové „balíčky“ hesel z oblastí jako počítačová, matematická, kognitivní, psycholingvistická, kontaktová a sociolingvistická analýza diskurzu. Na heslech se podílelo 190 lingvistů, včetně 40 ze zahraničí.

Prozaik, překladatel, editor a vysokoškolský učitel Marek Nekula předkládá ve své próze Otec čtenářům osud rodiny neoddělitelně prolnutý se středoevropským osudem dvacátého století. Hlavní motivickou linkou vyprávění je snaha pochopit pro dítě nesrozumitelný odchod otce od ženy a dětí a nejednoduché navazovaní potrhaných nitek vztahů a hledání způsobů vzájemné domluvy. V dospělém věku hlavního hrdiny pak sledujeme jeho úsilí nenásledovat otcovu cestu, nezraňovat stejně, jako to činil on, a zároveň bezděčné opakování téhož v jiném čase, ale ve stejně zraňující podobě. Příběh nás provádí několika generacemi rozhodujícími se nešťastně v nepříliš šťastných dobách, které zamotávaly lidem životy a dávaly jim jen velmi malou možnost výběru.

Čtenářsky velmi zajímavá publikace je věnována šíření anglického jazyka i jeho lokálním proměnám a variantám v celosvětovém měřítku. Přiblížení toho, jak se klasická forma britské spisovné angličtiny „pokřivovala“ ať už samovolně nebo úmyslně, jaké vlivy bezprostředně působily na vznik těch, či oněch výrazů a frází, je cenné a povzbudivé nejen pro studenty, kteří narazili alespoň na jednoho obyvatele Skotska, ale i pro zájemce hledající hlubší jazykové poučení. Text navíc odborně ošetřil PhDr.Marek Nekula.

Publikace přináší historicky první vydání faksimile Kafkových autentických česky psaných textů, jež byly dosud neznámé a nedostupné. Dokumenty doprovází odborná studie o Kafkových vztazích k českému prostředí, o jeho jazykové kompetenci v rodině, při studiu a v zaměstnání. Kniha je zásadním českým příspěvkem nejen ke světové kafkologii, ale také k problematice česko - německých vztahů na přelomu 19. a 20. století.

Nová moderní mluvnice současného českého jazyka je určena svým zpracováním učitelům, studentům všech typů škol, redaktorům, autorům, moderátorům a vůbec všem uživatelům jazyka, kteří se chtějí poučit o jazykové správnosti a kultivovaném projevu psaném i mluveném. Vydání druhé,opravené.

První souhrné dílo o naší mateřštině představuje prostřednictvím odborných termínů jak češtinu v celé její mnohotvárnosti, tak dosavadní výsledky vědy (bohemistiky), která se jí zabývá. Slovník shrnuje a vykládá nejdůležitější otázky struktury a fungování naší mateřštiny a věnuje pozornost všem důležitým teoretickým koncepcím, které našli ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice. Bere v úvahu jak mluvenou, tak psanou podobu češtiny včetně útvarů nespisovných, a to se zřetelem k její současné podobě i jejím dřívějším vývojovým fázím a praslovanskému původu.

Dějiny - kultura - politika Sborník, zaměřený na budoucnost česko-německých vztahů, usiluje o zmapování dosavadní složité problematiky, o vyjasnění starých konfliktů i vzájemné poznání a pochopení. Na sborníku se podílela řada českých i německých autorů všech generací i profesí.