Hermenegild Jireček

Narozen 13.4.1827 ve Vysokém Mýtě, zemřel 29.12.1909 ve Vysokém Mýtě. JUDr., historik a literární historik. Práce v oboru a v oboru právních dějin, beletrista, editor pramenů k českým dějinám, překladatel.

V letech 1839 - 1843 studoval gymnázium u piaristů v Litomyšli, po přestěhování do Prahy dostudoval na Akademickém gymnáziu v Praze. Dále studoval historii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity (v letech 1844 - 1846) a práva na Právnické fakultě (1846-1850) v Praze. Během studií přispíval svými články do časopisů Květy, Česka včela, a stal se také spolupracovníkem Národních novin K.Havlíčka Borovského. Po přesídlení do Vídně v letech 1850-1852 nastoupil do redakce Vídeňského deníku, kde byl odpovědným redaktorem kulturní přílohy Vesna. V dubnu 1854 nastoupil jako praktikant na C. a k. ministerstvo kultu a vyučování, kde působil po celou svou kariéru až do penzionování v roce 1894.

V roce 1855 byl ve Štýrském Hradci promován doktorem práv. Za své vědecké historicko-právnické publikace byl roku 1890 jmenován členem I. třídy České akademie věd a umění císaře Františka Josefa I. pro vědní obor právní historie. Dále byl od roku 1858 dopisujícím a od roku 1897 řádným členem Královské české společnosti nauk.

S manželkou Julií vychoval tři dcery (Marii nar. 1872, Noemi nar. 1874 a Julii nar. 1878). Učil korunního prince Rudolfa český jazyk a literaturu, za což mu byl 8. června 1877 udělen Řád železné koruny a byl povýšen do stavu rytířského. Při výběru jména titulu nezapomněl na svoje předky kováře, jeho přídomek "ze Samokova" má zdůraznit, že si svůj úspěch "ukoval sám".