Mary Shelley Životopis
Mary Shelley byla spisovatelkou s výrazným politickým cítěním, jejíž díla často přehlíželi kritici její doby. Vynikala nejen jako autorka, ale také jako editorka a literární osobnost, jejíž intelektuální ambice byly zřejmé z jejích dopisů a deníků. Její rozsáhlé čtenářské návyky a hluboké studium jsou nyní lépe oceněny, což ji staví do pozice významné romantické autorky. Její literární odkaz je ceněn pro její politický hlas a celkový tvůrčí přínos.
Mary Shelley, rozená Wollstonecraft (30.8.1797 – 1.2.1851) ve svých 17 letech romanticky utekla z domova se známým básníkem Percy Bysshem Shelleyem, jenž se však přátelsky znal s jejími rodiči a který utíkal rovněž - před zvůlí svého tyranského otce. Uprchli do Švýcarska (1914), kde se mj. stýkali s básníkem G. G. Byronem. Oddáni bylo až v roce 1816, kdy Shelley dosáhl rozvodu se svojí první ženou - Mary byla tedy jeho druhou manželkou. Procestovali spolu Itálii, kde déle pobývali v Benítkách, Římě, Pise a Spezii. Její manžel byl literárně činný, a dá se říci, že i úspěšný, nepoměrně více než ona. Román Frankenstein napsala v roce 1818 ve Švýcarsku, patrně i s manželovou inspirací a odtud si můžeme vysvětlit, proč děj klade do Svýcarska a se spoluúčastí Anglie. Zemřela v Londýně v poměrně mladém věku 54 let.
Manželka básníka P. B. Shelleyho. Její román „Frankenstein“ (1818; č. 1966, 1969, 1991, 1991, 1991; s. 1969) bývá označován za první dílo žánru SF. Příšera – umělý člověk sestavený z částí mrtvých lidských těl – stvořená Viktorem Frankensteinem je výtvorem lidské vědy. Zdánlivý detail, odlišující práci od klasických „románů hrůzy“, znamenal zásadní obrat v pojetí odvěkého konfliktu mezi touhou člověka po poznání a jejími nevítanými následky. To, co bylo až dosud vykládáno jako hříšný zásah do boží sféry, bylo náhle zlidštěno na etické a ve svých důsledcích i společenské dilema vědce, jenž je postaven před nutnost převzít odpovědnost za výsledky své duševní práce. S. napsala ještě román The Last Man (Poslední člověk, 1826), který se odehrává v budoucnosti, v níž je lidstvo vyhubeno epidemií.