Aleš Homola Knihy

Kolektivní dílo pracovníků Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně navazuje na velice úspěšnou práci J. Bednaříkové Stěhování národů, jež vyšla již ve dvojím vydání. Jestliže tato kniha se zabývala především dějinami západní a jižní Evropy mezi 3. a 8. stoletím a zkoumala postupné pronikání Germánů na území říše západořímské, právě vydávané dílo se zaměřuje na toto období (někde až po zlom tisíciletí) ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny v Byzanci náporem těchto útočníků způsobené. Obdobně jako v díle Stěhování národů zaměřili se i zde autoři zvláště na proces christianizace a právní vývoj v průběhu této dramatické epochy.

V předchozích letech vydal Národní památkový ústav v Brně dvě brožury o architektuře a dějinách tří významných brněnských ulic. Tentokrát se badatelský tým zaměřil na Pellicovu ulici, považovanou mnohými za nejkrásnější v blízkosti historického jádra města. Ulice, dříve nazývaná Špilberská, byla původně jen cestou na úpatí kopce Špilberku. Od druhé poloviny 19. století se však stala atraktivním místem pro výstavbu vil a nájemních domů v historizujících a secesních stylech, včetně evangelického Betlémského kostela podle architekta Friedricha Gottloba Albera. Po vzniku republiky se stavební rozvoj ulice rozšířil o projekty brněnských podnikatelů, pro které navrhovali domy přední architekti funkcionalismu. Ulice si dodnes zachovala elegantní podobu z období první republiky, kde lze obdivovat architekturu různých stylů včetně funkcionalismu a kubismu. Nově vydaná publikace nabízí bohaté informace o Pellicově ulici, jejích stavbách, architektech a obyvatelích. Čtenáři se seznámí s podnikatelskými záměry stavitelů a vlivem vídeňské secese na moravské prostředí. Po přečtení brožury už Pellicova ulice nebude nikdy stejná.

Publikace se snaží o rekonstrukci podoby historické kulturní krajiny na území jihomoravského pohraničí od období baroka, které významně přetvořilo význam a vzhled krajinného rámce novověké společnosti, až do současnosti. Na základě mezioborových společenskovědních přístupů představuje vývoj a formování barokní kulturní krajiny na vybraném území Mikulovska, Jaroslavicka a východního Znojemska, včetně mapových rekonstrukcí dobových topografických děl, analýzy archivních pramenů, sítě historických komunikací a soupisu dochované drobné sakrální architektury a exteriérových sochařských uměleckých děl jako významných tvůrčích počinů různých vrstev společnosti ve sledované kulturní krajině.