Henry Kissinger Knihy

Světoznámý politolog, historik, poradce pěti amerických prezidentů a laureát Nobelovy ceny míru detailně analyzuje kariéru šesti legendárních státníků Konrada Adenauera, Charlese de Gaulla, Richarda Nixona, Anwara Sadata, Lee Kuan Yewa a Margaret Thatcherové. Všichni se zformovali v období, kdy se v Evropě hroutily zavedené instituce, koloniální struktury ustupovaly nezávislým státům v Asii a Africe a ze zbytků starého mezinárodního řádu bylo třeba vytvořit nový. Kissinger všechny vybrané vůdce osobně poznal a označil je za skutečně výjimečné osobnosti. Vychází k autorovým stým narozeninám.

Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814-1822 až po protiturecké povstání v Řecku 1822, které definitivně ukončilo již několik let slábnoucí britskou participaci na evropské politice. Historická fakta jsou pro Kissingera především podnětem k přemýšlení, jehož cílem je porozumět událostem i jejich protagonistům. Autor vyniká mimořádnou schopností psychologické drobnokresby, ať už píše o Metternichovi či Castlereaghovi, anebo se zabývá ruským carem Alexandrem či poraženým a kompromisu neschopným Napoleonem.

V jedenatřiceti kapitolách se Henry Kissinger z pohledu zkušeného politika-diplomata a historika zabývá klíčovými událostmi světových dějin, počínaje dobou kardinála Richelieua přes napoleonské války a velmocenskou rovnováhu 19. století až k dramatům století dvacátého. Zvláště pozoruhodné jsou jeho analýzy současné světové situace, kdy odešel ze scény Sovětský svaz, hlavní protivník Spojených států v období studené války. S důvěrnou obeznámeností dává autor čtenáři nahlédnout do světa nejvyšší - především americké - politiky.

Třetí a poslední díl memoárů Henryho Kissingera uzavírá jedno z hlavních děl zabývajících se událostmi nedávných dějin. Jedná se o knihu, jež je důležitým historickým dokumentem i brilantně vyprávěným příběhem téměř shakespearovské intenzity, plným udivujícího vhledu stejně jako neobvyklé (a často nemilosrdné) otevřenosti a mimořádného smyslu pro historii. Dílo začíná rezignací Richarda Nixona: Kissinger, z kterého se kvůli této události stal na čas nejmocnější muž americké administrativy, hodnotí osudem týraného prezidenta i tragické okolnosti, za kterých musel tento státník odejít ze své funkce, a vykresluje portrét Nixona, kterého znal pravděpodobně důvěrněji než kdokoli jiný. Poté pokračuje roky vlády Geralda Forda, v níž jako ministr zahraničí i symbol kontinuity americké zahraniční politiky stále hrál rozhodující roli a ukazuje nám Forda jako statečného, čestného a rozhodného muže s bystrým úsudkem, který vedl zemi v etapě její vnitřní obrody.

Úvahy o diplomacii, strategickém výhledu a umění vést. Legendární diplomat Henry Kissinger, poradce amerických prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, stál uprostřed nejdůležitějších jednání studené války. Je rovněž autorem mnoha rozsáhlých publikací o mezinárodních vztazích, vnichž precizně rozebírá detaily a analyzuje relevantní historické paralely. Kniha Kissinger podle Kissingera je jiná. Je to záznam rozhovorů, které s Kissingerem vedl jeho blízký spolupracovník Winston Lord. Ze vzpomínání obou veteránů vzniklo koncentrované a názorné svědectví o umění diplomacie. Znalci Kissingerova díla ocení osobní zkušenost z hvězdných hodin americké politiky, ostatním kniha poslouží jako čtivý úvod do Kissingerova brilantního uvažování.

V tomto druhém dílu svých pamětí líčí Henry Kissinger bouřlivé roky druhého funkčního období prezidenta Richarda Nixona, které začalo 20. ledna roku 1973. Henry Kissinger začíná své memoáry popisem jednoho letního odpoledne v západním Bílém domě, kdy se od prezidenta Nixona dovídá během posezení u bazénu, že se má stát ministrem zahraničí Spojených států. Poté přicházejí na řadu vzrušující události, kterých se Kissinger účastnil v měsících před svým jmenováním a po něm: děsivá cesta do Hanoje krátce po zastavení bojů ve Vietnamu, snaha ukončit válku v Kambodže, dva summity Nixon-Brežněv a spor, který vyvolala politika détente, Írán a energetická krize, vojenský poplach během války na Blízkém východě a letecký most do Izraele, počátky kyvadlové diplomacie, pád chilského prezidenta Salvadora Allenda a okolnosti Nixonovy rezignace. Doktor Kissinger dramaticky líčí den po dni, jak se válka na Blízkém východě postupně transformovala v počátek mírového procesu, zatímco ve Spojených státech se vnitropolitická situace zhoršovala a nakonec kulminovala rezignací prezidenta Nixona.

Jde o zcela originální zpracování dvou klíčových událostí - války na Středním východě v říjnu roku 1973 a závěrečné fáze vietnamské války, tj. stažení amerických jednotek z území Indočíny, jež se odehrálo mezi 27. březnem a 29. dubnem 1975. Henry Kissinger poprvé zveřejnil záznamy telefonických rozhovorů, které vedl během krizí mj. s americkým prezidentem Nixonem (později i Fordem) a s významnými členy kongresu, ale rovněž s představiteli arabských států , s ministerskou předsedkyní Izraele Goldou Meierovou, s velvyslancem Sovětského svazu Dobryninem, s vysokými vojenskými důstojníky armády USA a dalšími osobnostmi.

Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států ve své práci z roku 2014 nabízí komplexní pohled na současný světový řád, jehož kořeny sahají téměř čtyři století zpět k mírové konferenci ve Vestfálsku. Tato konference přinesla pragmatické vyrovnání po třicetileté válce, založené na společenství suverénních států, které kontrolují své ambice prostřednictvím mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil a zahrnul různé civilizace a regiony. Autor zkoumá proměny tohoto systému po Francouzské revoluci a napoleonských válkách a jeho adaptaci v různých částech světa, přičemž zohledňuje historické, politické a kulturní odlišnosti. Analytický pohled se zaměřuje také na Střední východ, zejména Írán, a na různé koncepce mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, včetně čínské „harmonie pod nebesy“. Dále se autor věnuje americkým politickým vizím, které se posunuly od tradičního vyvažování k šíření demokratických principů jako prostředku k dosažení míru. Kissingerovy úvahy se dotýkají současných výzev, jako jsou islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace, a hledají perspektivu pro budoucí světový řád.

Světoznámý politik a diplomat Henry Kissinger popisuje v této knize první čtyři roky (1969–1973), které strávil v Bílém domě po boku prezidenta Nixona jakožto jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti. Kissinger, jenž se rychle vypracoval v Nixonova nejvlivnějšího spolupracovníka v oblasti zahraniční politiky, líčí v tomto svazku, který je prvním dílem jeho monumentální ságy o americké vrcholné politice 60. a 70. let, mimořádné události té doby – svou tajnou cestu do Číny, indicko-pákistánskou válku a historické summity v Pekingu a Moskvě – které natrvalo změnily svět a připravily cestu pro revoluční změny na konci let osmdesátých. Roky v Bílém domě jsou fascinujícím dílem, jež je současně hluboké i objasňující, a znamenají velký přínos k historii. Jejich autorem je muž, který byl jedním z hlavních protagonistů událostí moderních dějin.... celý text

Když Henry Kissinger začátkem roku 2001 položil ve své poslední knize provokativní otázku Potřebuje Amerika zahraniční politiku?, nemohl tušit, jak klíčovou se stane během několika měsíců. Prosperující sebestředná Amerika konce minulého století prošla během jediného roku hospodářskou recesí, otřesným traumatem teroristických útoků 11. září a zánikem iluze o americké nedotknutelnosti. Zahraniční politika se stala ústředním tématem americké politiky právě ve chvíli, kdy jí podle Henryho Kissingera i dalších pozorovatelů chybí jasná koncepce i kompas.