Henry Kissinger Knihy

Světoznámý politolog, historik, poradce pěti amerických prezidentů a laureát Nobelovy ceny míru detailně analyzuje kariéru šesti legendárních státníků Konrada Adenauera, Charlese de Gaulla, Richarda Nixona, Anwara Sadata, Lee Kuan Yewa a Margaret Thatcherové. Všichni se zformovali v období, kdy se v Evropě hroutily zavedené instituce, koloniální struktury ustupovaly nezávislým státům v Asii a Africe a ze zbytků starého mezinárodního řádu bylo třeba vytvořit nový. Kissinger všechny vybrané vůdce osobně poznal a označil je za skutečně výjimečné osobnosti. Vychází k autorovým stým narozeninám.

Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814-1822 až po protiturecké povstání v Řecku 1822, které definitivně ukončilo již několik let slábnoucí britskou participaci na evropské politice. Historická fakta jsou pro Kissingera především podnětem k přemýšlení, jehož cílem je porozumět událostem i jejich protagonistům. Autor vyniká mimořádnou schopností psychologické drobnokresby, ať už píše o Metternichovi či Castlereaghovi, anebo se zabývá ruským carem Alexandrem či poraženým a kompromisu neschopným Napoleonem.

Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814–1822 až po protiturecké povstání v Řecku 1822, které definitivně ukončilo již několik let slábnoucí britskou participaci na evropské politice. V centru autorovy pozornosti stojí aktéři mnoha desítek rozhovorů, konferencí a kongresů – rakouský kancléř Metternich a jeho protějšek, britský ministr zahraničí lord Castlereagh. Především na jejich osudech a názorech sledujeme, jak se habsburská monarchie po Napoleonově pádu postupně odpoutává od svého vnuceného francouzského spojence a přebírá vůdčí roli v evropské diplomacii a zároveň jak Británie prosazuje v protinapoleonské koalici své pojetí politiky rovnováhy v Evropě. Evropské státy se tehdy pokusily na troskách ponapoleonské Evropy vystavět nový mezinárodní řád, poprvé založený na pravidelných konzultacích a snaze nalézt jednotící politické principy. Kissinger jej analyzuje pod zjevným vlivem nedávno skončené druhé světové války, která postavila svět před velmi podobný problém jako napoleonské války Evropu. A neskrývá sympatie k pragmatické, neideologické politice Metternicha a Castlereaghe, hledající stabilní mezinárodní řád založený na rovnováze sil a vzájemných garancích. Historická fakta jsou pro Kissingera především podnětem k přemýšlení, jehož cílem je porozumět událostem i jejich protagonistům. Autor vyniká mimořádnou schopností psychologické drobnokresby, ať už píše o Metternichovi či Castlereaghovi, anebo se zabývá ruským carem Alexandrem či poraženým a kompromisu neschopným Napoleonem.

Zkušený politik-diplomat a historik Henry Kissinger se v jedenatřiceti kapitolách zabývá klíčovými událostmi světových dějin, počínaje dobou kardinála Richelieua přes napoleonské války a velmocenskou rovnováhu devatenáctého století až k dramatům století dvacátého. Zvláště pozoruhodné jsou jeho analýzy současné světové situace, kdy odešel ze scény Sovětský svaz, hlavní protivník Spojených států v období studené války. S důvěrnou obeznámeností dává Kissinger čtenáři nahlédnout do světa nejvyšší – především americké – politiky a líčí i osobní příběhy, které prožil při jednáních se světovými vůdci v roli ministra zahraničí USA.

Třetí a poslední díl memoárů Henryho Kissingera uzavírá jedno z hlavních děl zabývajících se událostmi nedávných dějin. Jedná se o knihu, jež je důležitým historickým dokumentem i brilantně vyprávěným příběhem téměř shakespearovské intenzity, plným udivujícího vhledu stejně jako neobvyklé (a často nemilosrdné) otevřenosti a mimořádného smyslu pro historii. Dílo začíná rezignací Richarda Nixona: Kissinger, z kterého se kvůli této události stal na čas nejmocnější muž americké administrativy, hodnotí osudem týraného prezidenta i tragické okolnosti, za kterých musel tento státník odejít ze své funkce, a vykresluje portrét Nixona, kterého znal pravděpodobně důvěrněji než kdokoli jiný. Poté pokračuje roky vlády Geralda Forda, v níž jako ministr zahraničí i symbol kontinuity americké zahraniční politiky stále hrál rozhodující roli a ukazuje nám Forda jako statečného, čestného a rozhodného muže s bystrým úsudkem, který vedl zemi v etapě její vnitřní obrody.

Úvahy o diplomacii, strategickém výhledu a umění vést. Legendární diplomat Henry Kissinger, poradce amerických prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, stál uprostřed nejdůležitějších jednání studené války. Je rovněž autorem mnoha rozsáhlých publikací o mezinárodních vztazích, vnichž precizně rozebírá detaily a analyzuje relevantní historické paralely. Kniha Kissinger podle Kissingera je jiná. Je to záznam rozhovorů, které s Kissingerem vedl jeho blízký spolupracovník Winston Lord. Ze vzpomínání obou veteránů vzniklo koncentrované a názorné svědectví o umění diplomacie. Znalci Kissingerova díla ocení osobní zkušenost z hvězdných hodin americké politiky, ostatním kniha poslouží jako čtivý úvod do Kissingerova brilantního uvažování.

V tomto druhém dílu svých pamětí líčí Henry Kissinger bouřlivé roky druhého funkčního období prezidenta Richarda Nixona, které začalo 20. ledna roku 1973. Henry Kissinger začíná své memoáry popisem jednoho letního odpoledne v západním Bílém domě, kdy se od prezidenta Nixona dovídá během posezení u bazénu, že se má stát ministrem zahraničí Spojených států. Poté přicházejí na řadu vzrušující události, kterých se Kissinger účastnil v měsících před svým jmenováním a po něm: děsivá cesta do Hanoje krátce po zastavení bojů ve Vietnamu, snaha ukončit válku v Kambodže, dva summity Nixon-Brežněv a spor, který vyvolala politika détente, Írán a energetická krize, vojenský poplach během války na Blízkém východě a letecký most do Izraele, počátky kyvadlové diplomacie, pád chilského prezidenta Salvadora Allenda a okolnosti Nixonovy rezignace. Doktor Kissinger dramaticky líčí den po dni, jak se válka na Blízkém východě postupně transformovala v počátek mírového procesu, zatímco ve Spojených státech se vnitropolitická situace zhoršovala a nakonec kulminovala rezignací prezidenta Nixona.

Jde o zcela originální zpracování dvou klíčových událostí - války na Středním východě v říjnu roku 1973 a závěrečné fáze vietnamské války, tj. stažení amerických jednotek z území Indočíny, jež se odehrálo mezi 27. březnem a 29. dubnem 1975. Henry Kissinger poprvé zveřejnil záznamy telefonických rozhovorů, které vedl během krizí mj. s americkým prezidentem Nixonem (později i Fordem) a s významnými členy kongresu, ale rovněž s představiteli arabských států , s ministerskou předsedkyní Izraele Goldou Meierovou, s velvyslancem Sovětského svazu Dobryninem, s vysokými vojenskými důstojníky armády USA a dalšími osobnostmi.