Henry Kissinger Knihy

Světoznámý politolog, historik, poradce pěti amerických prezidentů a laureát Nobelovy ceny míru detailně analyzuje kariéru šesti legendárních státníků Konrada Adenauera, Charlese de Gaulla, Richarda Nixona, Anwara Sadata, Lee Kuan Yewa a Margaret Thatcherové. Všichni se zformovali v období, kdy se v Evropě hroutily zavedené instituce, koloniální struktury ustupovaly nezávislým státům v Asii a Africe a ze zbytků starého mezinárodního řádu bylo třeba vytvořit nový. Kissinger všechny vybrané vůdce osobně poznal a označil je za skutečně výjimečné osobnosti. Vychází k autorovým stým narozeninám.

Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814-1822 až po protiturecké povstání v Řecku 1822, které definitivně ukončilo již několik let slábnoucí britskou participaci na evropské politice. Historická fakta jsou pro Kissingera především podnětem k přemýšlení, jehož cílem je porozumět událostem i jejich protagonistům. Autor vyniká mimořádnou schopností psychologické drobnokresby, ať už píše o Metternichovi či Castlereaghovi, anebo se zabývá ruským carem Alexandrem či poraženým a kompromisu neschopným Napoleonem.

V jedenatřiceti kapitolách se Henry Kissinger z pohledu zkušeného politika-diplomata a historika zabývá klíčovými událostmi světových dějin, počínaje dobou kardinála Richelieua přes napoleonské války a velmocenskou rovnováhu 19. století až k dramatům století dvacátého. Zvláště pozoruhodné jsou jeho analýzy současné světové situace, kdy odešel ze scény Sovětský svaz, hlavní protivník Spojených států v období studené války. S důvěrnou obeznámeností dává autor čtenáři nahlédnout do světa nejvyšší - především americké - politiky.

Úvahy o diplomacii, strategickém výhledu a umění vést. Legendární diplomat Henry Kissinger, poradce amerických prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, stál uprostřed nejdůležitějších jednání studené války. Je rovněž autorem mnoha rozsáhlých publikací o mezinárodních vztazích, vnichž precizně rozebírá detaily a analyzuje relevantní historické paralely. Kniha Kissinger podle Kissingera je jiná. Je to záznam rozhovorů, které s Kissingerem vedl jeho blízký spolupracovník Winston Lord. Ze vzpomínání obou veteránů vzniklo koncentrované a názorné svědectví o umění diplomacie. Znalci Kissingerova díla ocení osobní zkušenost z hvězdných hodin americké politiky, ostatním kniha poslouží jako čtivý úvod do Kissingerova brilantního uvažování.

Třetí a poslední díl memoárů Henryho Kissingera uzavírá jedno z hlavních děl zabývajících se událostmi nedávných dějin. Jedná se o knihu, jež je důležitým historickým dokumentem i brilantně vyprávěným příběhem téměř shakespearovské intenzity, plným udivujícího vhledu stejně jako neobvyklé (a často nemilosrdné) otevřenosti a mimořádného smyslu pro historii. Dílo začíná rezignací Richarda Nixona: Kissinger, z kterého se kvůli této události stal na čas nejmocnější muž americké administrativy, hodnotí osudem týraného prezidenta i tragické okolnosti, za kterých musel tento státník odejít ze své funkce, a vykresluje portrét Nixona, kterého znal pravděpodobně důvěrněji než kdokoli jiný. Poté pokračuje roky vlády Geralda Forda, v níž jako ministr zahraničí i symbol kontinuity americké zahraniční politiky stále hrál rozhodující roli a ukazuje nám Forda jako statečného, čestného a rozhodného muže s bystrým úsudkem, který vedl zemi v etapě její vnitřní obrody.

V tomto druhém dílu svých pamětí líčí Henry Kissinger bouřlivé roky druhého funkčního období prezidenta Richarda Nixona, které začalo 20. ledna roku 1973. Henry Kissinger začíná své memoáry popisem jednoho letního odpoledne v západním Bílém domě, kdy se od prezidenta Nixona dovídá během posezení u bazénu, že se má stát ministrem zahraničí Spojených států. Poté přicházejí na řadu vzrušující události, kterých se Kissinger účastnil v měsících před svým jmenováním a po něm: děsivá cesta do Hanoje krátce po zastavení bojů ve Vietnamu, snaha ukončit válku v Kambodže, dva summity Nixon-Brežněv a spor, který vyvolala politika détente, Írán a energetická krize, vojenský poplach během války na Blízkém východě a letecký most do Izraele, počátky kyvadlové diplomacie, pád chilského prezidenta Salvadora Allenda a okolnosti Nixonovy rezignace. Doktor Kissinger dramaticky líčí den po dni, jak se válka na Blízkém východě postupně transformovala v počátek mírového procesu, zatímco ve Spojených státech se vnitropolitická situace zhoršovala a nakonec kulminovala rezignací prezidenta Nixona.

Jde o zcela originální zpracování dvou klíčových událostí - války na Středním východě v říjnu roku 1973 a závěrečné fáze vietnamské války, tj. stažení amerických jednotek z území Indočíny, jež se odehrálo mezi 27. březnem a 29. dubnem 1975. Henry Kissinger poprvé zveřejnil záznamy telefonických rozhovorů, které vedl během krizí mj. s americkým prezidentem Nixonem (později i Fordem) a s významnými členy kongresu, ale rovněž s představiteli arabských států , s ministerskou předsedkyní Izraele Goldou Meierovou, s velvyslancem Sovětského svazu Dobryninem, s vysokými vojenskými důstojníky armády USA a dalšími osobnostmi.

Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států ve své práci z roku 2014 nabízí komplexní pohled na současný světový řád, jehož kořeny sahají téměř čtyři století zpět k mírové konferenci ve Vestfálsku. Tato konference přinesla pragmatické vyrovnání po třicetileté válce, založené na společenství suverénních států, které kontrolují své ambice prostřednictvím mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil a zahrnul různé civilizace a regiony. Autor zkoumá proměny tohoto systému po Francouzské revoluci a napoleonských válkách a jeho adaptaci v různých částech světa, přičemž zohledňuje historické, politické a kulturní odlišnosti. Analytický pohled se zaměřuje také na Střední východ, zejména Írán, a na různé koncepce mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, včetně čínské „harmonie pod nebesy“. Dále se autor věnuje americkým politickým vizím, které se posunuly od tradičního vyvažování k šíření demokratických principů jako prostředku k dosažení míru. Kissingerovy úvahy se dotýkají současných výzev, jako jsou islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace, a hledají perspektivu pro budoucí světový řád.

Světoznámý politik a diplomat Henry Kissinger popisuje v této knize první čtyři roky (1969–1973), které strávil v Bílém domě po boku prezidenta Nixona jakožto jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti. Kissinger, jenž se rychle vypracoval v Nixonova nejvlivnějšího spolupracovníka v oblasti zahraniční politiky, líčí v tomto svazku, který je prvním dílem jeho monumentální ságy o americké vrcholné politice 60. a 70. let, mimořádné události té doby – svou tajnou cestu do Číny, indicko-pákistánskou válku a historické summity v Pekingu a Moskvě – které natrvalo změnily svět a připravily cestu pro revoluční změny na konci let osmdesátých. Roky v Bílém domě jsou fascinujícím dílem, jež je současně hluboké i objasňující, a znamenají velký přínos k historii. Jejich autorem je muž, který byl jedním z hlavních protagonistů událostí moderních dějin.... celý text

Když Henry Kissinger začátkem roku 2001 položil ve své poslední knize provokativní otázku Potřebuje Amerika zahraniční politiku?, nemohl tušit, jak klíčovou se stane během několika měsíců. Prosperující sebestředná Amerika konce minulého století prošla během jediného roku hospodářskou recesí, otřesným traumatem teroristických útoků 11. září a zánikem iluze o americké nedotknutelnosti. Zahraniční politika se stala ústředním tématem americké politiky právě ve chvíli, kdy jí podle Henryho Kissingera i dalších pozorovatelů chybí jasná koncepce i kompas.

Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zaměřuje na diplomatickou historii Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku až po protiturecké povstání v Řecku v roce 1822, které ukončilo britskou účast na evropské politice. Hlavními aktéry jsou rakouský kancléř Metternich a britský ministr zahraničí lord Castlereagh, jejichž osudy a názory ilustrují, jak se habsburská monarchie odklání od Francie a přebírá vůdčí roli v evropské diplomacii, zatímco Británie prosazuje svou vizi rovnováhy v Evropě. Evropské státy se snažily vybudovat nový mezinárodní řád na troskách ponapoleonské Evropy, založený na pravidelných konzultacích a hledání jednotících politických principů. Kissinger tuto situaci analyzuje s ohledem na nedávno skončenou druhou světovou válku, která přinesla podobné výzvy jako napoleonské války. Autor vyjadřuje sympatie k pragmatické politice Metternicha a Castlereaghe, která usiluje o stabilní mezinárodní řád založený na rovnováze sil. Historická fakta slouží Kissingera jako podnět k hlubšímu zamyšlení nad událostmi a jejich protagonisty. Vyniká schopností psychologické analýzy, ať už se věnuje Metternichovi, Castlereaghovi, ruskému carovi Alexandru nebo Napoleonovi.

Soubor úvah Genesis, zahrnující celé spektrum názorů na AI od zaslepené víry ve všemocné technologie až po neopodstatněný strach z jakékoli mechanické náhrady člověka, nastiňuje účinnou strategii pro orientaci v divočině pokročilého věku informací. Filozofická závěť vynikajícího amerického státníka Henryho Kissingera, sepsaná ve spolupráci s IT specialisty Ericem Schmidtem a Craigem Mundiem, připravuje dnešní rozhodující činitele – nás všechny bez výjimky – na nelehké volby zítřka. Radí nám obezřetně využít příležitostí, jež umělá inteligence nabízí, aniž bychom se stali obětí temných sil, které její příchod vyvolal.

The book offers a gripping narrative that captivates readers with its intricate plot and well-developed characters. It explores profound themes of love, loss, and resilience, set against a vivid backdrop that enhances the emotional depth of the story. With a blend of suspense and heartfelt moments, the author crafts a compelling journey that keeps readers engaged from start to finish. The writing style is both evocative and accessible, making it a standout choice for fans of contemporary fiction.

The initial two essays, "Domestic Structure and Foreign Policy" and "Central Issues of American Foreign Policy," appeared in the original edition of this volume and have been retained as backdrops for fifteen major addresses delivered by Mr. Kissinger over the past four years. The new selections include a statement to Congress that traces the main lines of d�tente policy; a review of the step-by-step process of negotiations in the Middle East; an analysis of efforts to achieve accords, with the Soviet Union on strategic arms limitation without imperiling American national security; a speech to the United Nations on the imperative of establishing a balanced global approach to economic development and resource conservation; several papers that candidly appraise prospects for new ties between the United States and the nations of Asia, Africa, and Latin America; and one that sets forth measures to strengthen the bonds among the industrial democracies. In their scope and detail, these documents constitute a remarkable set of designs, blueprints, and working drawings by a master architect of foreign policy.

“Fascinating, shrewd . . . The book deftly traces the rhythms and patterns of Chinese history.” —Michiko Kakutani, The New York Times “No one can lay claim to so much influence on the shaping of foreign policy over the past 50 years as Henry Kissinger.” —The Financial Times In this sweeping and insightful history, Henry Kissinger turns for the first time at book length to a country he has known intimately for decades and whose modern relations with the West he helped shape. On China illuminates the inner workings of Chinese diplomacy during such pivotal events as the initial encounters between China and tight line modern European powers, the formation and breakdown of the Sino-Soviet alliance, the Korean War, and Richard Nixon’s historic trip to Beijing. With a new final chapter on the emerging superpower’s twenty-first-century role in global politics and economics, On China provides historical perspective on Chinese foreign affairs from one of the premier statesmen of our time.

Henry Kissinger, a distinguished diplomat and statesman, explores the leadership strategies of six influential twentieth-century figures, presenting a cohesive theory of leadership and diplomacy. He asserts that leaders operate at the intersection of two axes: the past and the future, and the core values of those they lead. This balance of historical knowledge and future intuition allows leaders to set objectives and devise strategies. Kissinger examines six remarkable leaders through their unique approaches to statecraft. After World War II, Konrad Adenauer utilized "the strategy of humility" to reintegrate a defeated Germany into the global community. Charles de Gaulle employed "the strategy of will" to align France with the victorious Allies and restore its grandeur. Richard Nixon's "strategy of equilibrium" during the Cold War provided the U.S. with a geostrategic advantage. Anwar Sadat’s "strategy of transcendence" envisioned peace in the Middle East after decades of conflict. Lee Kuan Yew’s "strategy of excellence" transformed Singapore into a thriving city-state. Finally, Margaret Thatcher revitalized Britain’s morale and international standing through "the strategy of conviction." Kissinger draws on historical insight, personal experience, and his relationships with these leaders, culminating in reflections on the importance of leadership in today's world.

In this engaging book, foreign minister Igor S. Ivanov explores the evolution of Russian foreign policy since the Soviet Union's collapse. Drawing on Russia's diplomatic history, he analyzes how a newly democratic Russia has redefined its foreign policy amid significant transformation over the past decade. The text includes Russia's Foreign Policy Concept, a document from the Putin administration that outlines the government's daily activities and aims to provide transparency regarding Russia's foreign policy agenda. This Concept seeks to balance Russia's global role with internal demands for domestic stability. Ivanov emphasizes that the radical changes have necessitated a complete overhaul of how foreign policy is crafted, implemented, and communicated. He details the role of parliament in foreign policy decisions and the relationship between legislative and executive branches, as well as the distribution of authority among the president, government, and regional authorities. He also highlights the need to modernize Russia's diplomatic service, rooted in a tradition of professional diplomats since Peter the Great. While acknowledging the desire to create a new foreign policy during times of upheaval, Ivanov underscores the importance of continuity, linking contemporary challenges to the rich legacy of Russian and Soviet diplomacy and referencing the philosophies of historical leaders. This edition includes a new introduction

THE FOLLOW UP TO THE INTERNATIONAL BESTSELLER THE AGE OF AIThree pioneering thinkers offer a powerful guide to our future amid AI's rapid acceleration.Artificial intelligence is advancing at an alarming rate. Our responses to them could transform the nature of truth and our relationship to reality, the exploration of knowledge, the physical evolution of humanity, the conduct of diplomacy and war, and the international system. These are the crucial issues of the coming decades.Future Al will facilitate enormous advances in education, healthcare and basic sciences. They could discover new medicines, or new materials to produce cleaner energy. They could predict the occurrence of earthquakes and design evacuation strategies, or revolutionize the availability of education in every language. Powers we have not yet imagined are set to infuse our daily lives - and come with technical and human risks. Today's technologies function in ways that their inventors did not predict, and that pattern is likely to continue. Their future capabilities, running at inhuman speeds, will require a fundamentally new form of control.Al seems to compress human timescales. Objects in the future are closer than they appear.Genesis is a powerful and intelligent guide to the years of change ahead.

A Look over My Shoulder begins with President Nixon’s attempt to embroil the Central Intelligence Agency, of which Richard Helms was then the director, in the Watergate cover-up. Helms then recalls his education in Switzerland and Germany and at Williams College; his early career as a foreign correspondent in Berlin, during which he once lunched with Hitler; and his return to newspaper work in the United States. Helms served on the German desk at OSS headquarters in London; subsequently, he was assigned to Allen Dulles’s Berlin office in postwar Germany.On his return to Washington, Helms assumed responsibility for the OSS carryover operations in Germany, Austria, and Eastern Europe. He remained in this post until the Central Intelligence Agency was formed in 1947. At CIA, Helms served in many positions, ultimately becoming the organization’s director from 1966 to 1973. He was appointed ambassador to Iran later that year and retired from government service in January 1977. It was often thought that Richard Helms, who served longer in the Central Intelligence Agency than anyone else, would never tell his story, but here it is–revealing, news-making, and with candid assessments of the controversies and triumphs of a remarkable career.

Introduction -- The continental statesman -- The insular statesman -- Metternich and the definition of the political equilibrium -- The formation of the coalition -- The testing of the alliance -- The crisis of the coalition -- The Treaty of Chaumont and the nature of peace -- The Congress of Vienna -- The Holy Alliance and the nature of security -- Metternich and the conservative dilemma -- The Congress of Aix-La-Chapelle and the organization of the peace -- The Carlsbad Decrees and the domination of Central Europe -- The Congress of Troppau and the organization of Europe -- The Congress of Laibach and the government of Europe -- The Greek insurrection -- The nature of statesmanship

Offering a comprehensive exploration of its subject, this account delves into pivotal events and key figures that shaped its narrative. It combines meticulous research with engaging storytelling, providing readers with a deep understanding of the context and implications of the events discussed. The work stands out for its balanced perspective, presenting multiple viewpoints and fostering critical thinking about the subject matter. Ideal for both enthusiasts and newcomers, it serves as a definitive resource for anyone seeking to grasp the complexities involved.

THE WAY HUMANS NAVIGATE THE WORLD IS ALTERING, FOREVER. THIS IS YOUR ESSENTIAL AI ROADMAP. AI is revolutionizing how we approach security, economics, order and even knowledge itself. It is changing how we experience reality, and our role within it. Three of our most accomplished and deep thinkers explore what this means for our present and our future, tackling the questions that will affect as all: What will it mean to be human? What are the key frontier risks? What AI ethics are we going to need? How is AI impacting politics, defence, medicine and education? 'Absolutely masterful . . . the book we all need' Fareed Zakaria 'A muscular contribution to one of the 21st century's most pressing debates' The Economist Henry Kissinger was the 56th Secretary of State and winner of the Nobel Peace Prize; Eric Schmidt, Google's former CEO, lead the company's growth for over a decade and Daniel Huttenlocher is dean of the MIT Schwarzman College of Computing.

"An A.I. that learned to play chess discovered moves that no human champion would have conceived of. Driverless cars edge forward at red lights, just like impatient humans, and so far, nobody can explain why it happens. Artificial intelligence is being put to use in sports, medicine, education, and even (frighteningly) how we wage war. In this book, three of our most accomplished and deep thinkers come together to explore how A.I. could affect our relationship with knowledge, impact our world views, and change society and politics as profoundly as the ideas of the Enlightenment"--Publisher's description

The Meaning of History is the senior thesis written by Henry Kissinger at Harvard university in 1950, when he was twenty-seven. More than 70 years later it is now being published for the first time. The thesis explores the thought of three distinct but important thinkers in the canon of Western philosophical and historical thought, in a way that also reflected Kissinger's own transition from the Continental world to the Atlantic. Oswald Spengler (1880-1936) was a German historian and philosopher; Arnold Toynbee (1889-1975) a British historian and philosopher and Immanuel Kant (1724-1804), a Prussian of the European Enlightenment era and one of the most important moral and political philosophers to emerge from his time. The study is intimidatingly long and weighty in its own right; at almost four hundred typed pages, it wrestles with some of the first-order dilemmas of Western political, philosophical, and moral thought. Its scope ranges from the Enlightenment through to the midpoint of the twentieth century - an era scourged by two world wars and the advent of the nuclear age. Equally important, it provides great insight into the conceptual perspective of its author, Henry Kissinger, who was to become the most influential American scholar statesman of the post 1945 period.

This book describes the impact of nuclear weapons on U.S. foreign policy and attempts to modify assumptions about war, diplomacy and the nature of peace. It sets the considerations on which policy and strategy may be based and the pitfall of traditional concepts about the nature of security.

Über 40 Jahre lang, von 1948 bis nach seiner Pensionierung 1978, war Dr. Fritz G. A. Kraemer (1908-2003) eine einflussreiche Figur in der Außen- und Sicherheitspolitik der USA. Als Top-Berater im Pentagon prägte der in Essen geborene Deutschamerikaner die Entscheidungen zahlreicher Verteidigungsminister und beeinflusste hochrangige Politiker, Diplomaten, Militärs und Wissenschaftler. Henry Kissinger, Friedensnobelpreisträger und ehemaliger US-Außenminister, bezeichnete Kraemer als „die größte Einzelperson, die meinen prägenden Jahren Einfluss gab“. Auch Alexander M. Haig verdankt seine Karriere wesentlich Kraemers Förderung. Aus dem Kreis der von Kraemer Unterstützten entwickelte sich in den 1970er und 1980er Jahren die Neocon-Bewegung, die seine Ideen teilte. Obwohl eine wissenschaftliche Biographie über Kraemer noch aussteht, bietet dieses Buch einen tiefen Einblick in das Denken des Politikwissenschaftlers und Juristen, der keine eigenen Werke hinterlassen hat, abgesehen von seinen Dissertationen. Der Autor, Dr. Hubertus Hoffmann, wurde durch einen Artikel auf Kraemer aufmerksam und wurde dessen Hauptförderer für 25 Jahre. Die von Hoffmann mit Kraemers Unterstützung gegründete „World Security Network Foundation“ vereint zahlreiche Experten der Außen- und Sicherheitspolitik, die sich seinen Ideen verpflichtet fühlen. Dieses Buch schließt eine wichtige Lücke in der Literatur zur internationalen Politik des 20. Jahrhunderts.

Quando si discute di globalizzazione, emergono atteggiamenti contrastanti: da un lato opportunità e crescita, dall'altro oppressione e mercificazione. Questo fenomeno suscita dibattiti tra studiosi e cittadini, generando sia speranze che timori. È davvero nuovo, o rappresenta una sfida rinnovata alla conoscenza e al progresso, simile a rivoluzioni passate? Se non è innovativo, come possiamo garantire che i benefici siano equamente distribuiti tra i popoli? Il mondo si sta espandendo: commerci, relazioni economiche, politiche e culturali si intrecciano, portando con sé valori e aspirazioni. Tuttavia, sorgono interrogativi su cosa non funzioni in questo processo e su cosa debba essere corretto. È giusto fermare l'espansione o continuare a promuoverla? Le lezioni raccolte nella Sala Zuccari di Palazzo Giustiniani affrontano queste tematiche, presentando contributi di figure di spicco come Giovanni Agnelli, Henry Kissinger, Václav Havel, Valéry Giscard d’Estaing, Bill Gates e Bernard Lewis. Insieme, offrono una prospettiva preziosa e originale sul fenomeno della globalizzazione, esplorando le sue dimensioni economiche, politiche, culturali e storiche.

Wer regiert die Welt? Vier prominente Köpfe diskutieren die Frage, ob China das 21. Jahrhundert beherrschen wird. David Li und Niall Ferguson bejahen dies und argumentieren, dass Chinas wirtschaftliche und geopolitische Macht die westliche Welt übertreffen wird. Im Gegensatz dazu halten Henry Kissinger und Fareed Zakaria dagegen, dass China mit zahlreichen internen Problemen konfrontiert ist und daher in naher Zukunft keine dominante Rolle einnehmen kann. Die Debatte dieser führenden Experten beleuchtet, ob Chinas Aufstieg unaufhaltsam ist. Mit einem Humankapital von 1,3 Milliarden Menschen, technologischem Fortschritt und einem effizienten, staatlich kontrollierten Kapitalismus scheinen die Voraussetzungen für eine Supermacht gegeben. Dennoch steht China vor erheblichen Herausforderungen: begrenzte Energieressourcen, mangelndes Umweltbewusstsein und latente politische Unruhen könnten den Aufstieg abrupt stoppen. Die Diskussion über die Vor- und Nachteile von Chinas Vormachtstellung wird auf unterhaltsame Weise von Kissinger, Zakaria, Ferguson und Li geführt. Dieses Buch richtet sich an alle, die sich kompetent und informiert an der Debatte über Chinas Rolle im 21. Jahrhundert beteiligen möchten.

Co decyduje o polityce państw? Dlaczego wybierają taką, a nie inną drogę postępowania? Jaką rolę odgrywa położenie geograficzne, a jaką osobowości przywódców? Jaki wpływ na politykę zagraniczną państwa wywiera jego struktura wewnętrzna, doświadczenia historyczne, panujące przekonania, ideologia?... číst celé

German