Zdeněk Kuchyňka Knihy

Kniha o Budči prostřednictvím pestré mozaiky textů osvětluje dávnou i méně dávnou minulost raně středověkého hradiště, s nímž jsou velmi úzce spjaté počátky našich národních dějin. Hlavní pozornost se váže k době, kdy byla Budeč jedním z významných středisek moci prvních přemyslovských knížat. Nedílnou součástí vyprávění je líčení osudů sv. Václava a jeho babičky kněžny Ludmily. Připomenuty jsou ale i další osobnosti spojené s historií Budče, především pedagog a filozof Karel Slavoj Amerling, který ve svém díle vyzdvihl Budeč jako symbol národní vzdělanosti. Kniha je přehlídkou badatelského úsilí předních českých historiků a archeologů a poukazuje na význam Budče pro současné i budoucí generace. Současnost a novější historii obcí pod Budčí čtenáři poutavě přibližuje průvodce poutníka po krajině a dalších památných místech Zákolan, Kovár a Trněného Újezdu. Vydáno ve spolupráci se Sládečkovým vlastivědným muzeem v Kladně, p.o.

Kolektiv autorů (Libor Pošta, Libor Dobner, PhDr. Zdeněk Kuchyňka, PhDr. Antonín Šikýř CSc. a další) Okres Kladno na prahu nového milénia aneb Kladensko a Slánsko v roce 2000

Na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939 chtěla mladá Československá republika demonstrovat své úspěchy na obchodním i kulturním poli. Počátek nacistické okupace v březnu 1939 tento záměr fatálně překazil. Díky úsilí nového amerického výstavního výboru se ale přesto podařilo československý pavilon otevřít a po celou dobu prodloužené výstavy jej provozovat jako memento okupovaného Československa. Jedním z exponátů, který měl ukázat výtvarnou úroveň československých umělců a zaujmout nejen dětské návštěvníky, bylo obrovské dioráma s námětem „Inaugurace George Washingtona 30. dubna 1789“. Původcem myšlenky byl generální komisař Československého výstavního výboru Hugo Vavrečka, financování zajistil továrník Jindřich Waldes a autory dioramatu byli Václav Fiala, Minka Podhájská, Václav Nejtek a Evžen Březinský. Téměř 9 metrů široké dioráma obsahovalo mimo realistického nábřeží v New Yorku i více než 200 loutek vytvořených podle dobových rytin. Dioráma mělo být po skončení výstavy věnováno městskému muzeu v New Yorku, ale v současné době netušíme, kam bylo skutečně umístěno. Předmětem našeho bádání bylo popsat příběh ojedinělého exponátu a zasadit jej do širšího rámce okolností československé účasti na Světové výstavě v New Yorku.

37. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR. Historickou část zpracovali: Zdeněk Kuchyňka (Kladensko), Libor Dobner (Slánsko).