Jan Břečka Pořadí knih

Kniha popisující osudy kyjovjáckých letců v RAF u 311. bombardovací perutě. F/O Benedikt Blatný, DFM F/Sgt Václav Černý F/Sgt Arnošt Hayek W/Cdr Vladímír Nedvěd, MBE, DFC Sgt František Raiskup W/O Pavel Svoboda

Publikace o historii obce Hradčovice vydaná u příležitosti 770 let od první písemné zmínky o obci.

Přehled všech skupin a parašutistů, kteří působili na Moravském Slovácku. Česko-anglická mutace.

Průběh osvobozovacích bojů na brněnském směru v dubnu-květnu 1945. Text je dvoujazyčný - česky a měmecky.

Kniha pojednává o historii Kounicových kolejí v Brně, které byly slavnostně otevřeny 24. května 1925 a poté sloužily jako ubytovací prostory vysokoškolských studentů. Při zásahu proti českým vysokým školám 17. listopadu 1939 přepadly koleje úderné oddíly gestapa a zbraní SS a z komplexu budov se od ledna 1940 stala obávaná věznice, kterou do dubna 1945 prošlo více než 30 000 vězňů. V Kounicových kolejích probíhaly také popravy v období prvního i druhého stanného práva v letech 1941-1942 a pak v posledních měsících okupace. Celkem nejméně 740 osob zde zahynulo násilnou smrtí (popravy, sebevraždy, ubití při výslechu, zastřelení strážnými v oknech cel atd.). Jedním z vězňů byl i František Vašek, jehož práci o historii kolejí do této knižní podoby upravili a doplnili dva profesionální historikové. Kniha obsahuje přes 150 dokumentárních fotografií a seznamy vězňů popravených nacisty.

Rok po invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa proběhly v ulicích mnoha velkých měst rozsáhlé demonstrace, do kterých se zapojili především mladí lidé. Vyjadřování nesouhlasu s přítomností sovětské armády na našem území se mísilo s projevy nespokojenosti s nastoupenou cestou nového vedení komunistické strany. To pouliční protesty očekávalo a nejspíše i přivítalo, podle něj totiž dokazovaly, že tzv. protisocialistické síly existují. Legitimizovaly tak jeho politiku a daly mu do ruky pádné argumenty k postupu proti zbytku reformistů v čele s Alexandrem Dubčekem. Brutální potlačení nepokojů jednotkami tehdejší bezpečnosti, armády a Lidových milicí, které si vyžádalo oběti na životech, posloužilo rovněž jako varování do budoucna a současně jako důkaz předložený sovětskému vedení, že v osobě Gustáva Husáka byl postaven do čela Československa správný člověk. Naopak pro veřejnost symbolizoval srpen 1969 definitivní konec Pražského jara. Předkládaná publikace se na základě rozsáhlého archivního výzkumu snaží přiblížit události srpna 1969 a zasadit je do kontextu tehdejšího dění.

Druhý díl této publikace opět představuje množství fotografického materiálu z období protektorátu v Brně. Snahou při práci na druhém dílu bylo zachovat pozitivní prvky prvního dílu a zabývat se dalšími tématy, která se do prvního dílu nevešla.