Svatava Raková Knihy

Kniha není pouze historií občanské války ve Spojených státech. Velmi zevrubně probírá "nevojenské" stránky krvavého knofliktu, který více než před sto lety upoutal pozornost světové veřejnosti, jímž navíc skončila závislost Spojených států na Evropě a její výsledek poznamenal celé světové dějiny pro celé následující století. Tato občanská válka byla katalyzátorem řady procesů, které by se jinak těžko udály. Snad k nejzávažnějším náleží zákon o domovinách, podepsaný Abrahamem Lincolnem, který je dodnes charakterizován jako nejdůležitější zákon amerických dějin. - Doslov Svatoslava Raková. První vydání.

Novoanglické puritánství tak, jak je běžně vnímáno v rámci našeho civilizačního okruhu, by bylo spíše temnou skvrnou na jeho tváři. Šarlatové písmeno, despocie fanatických sektářů a mravně přepjatých patriarchů je nicméně výplodem literárně-dějepisné reflexe 19. a počátku 20. století. Puritánskou kolonii Masachusetts od počátku tvořila pestrá mozaika osobností, zájmů, nadějí a osudů, které se spolu učily v rámci doktríny vycházet tak, aby smělý migrační záměr neztroskotal. Bezprostřední vjem tohoto strhujícího procesu zprostředkují zápisky dlouholetého guvernéra Johna Winthropa; připojené studie pak zachycují celou škálu výzev a konfrontací, jimž byli puritáni vystaveni, od drsného prostředí přes vnitřní nesváry, rodinná dramata, existenci nestandardních individualit až po nesnadné setkávání a střetávání s domorodými národy. Výsledný obraz je pro čtenáře mnohem poutavější a autentičtější než ono biblické město na hoře, jak si je symbolicky přisvojila americká státní tradice.

Kniha přibližuje život a dílo jednoho ze zakladatelů liberární ekonomické teorie.

Deník Nicholase Cresswella z let 1774-1777 je strhujícím dokumentem, jenž den po dni mapuje prolínání individuálního osudu s mašinérií celospolečenské krize, ústící do revolučního převratu. Mladý Angličan, oddaný loajalista a britský vlastenec, přijel do Virgínie právě v době propukající koloniální revolty, aby tu místo uskutečnění snu o úspěchu musel zápasit o svobodu a život. Věčné téma osudu jedince v soukolí dějin, nuceného v zájmu přežití řešit řadu politických i morálních dilemat, je v deníku zachyceno v syrové dobové autenticitě. Připojená studie tematizuje jednotlivé polohy této individuální zkušenosti v sociokulturním kontextu. V teoretickém plánu se jedná zejména o střet jinakosti s většinovým „cizím“ prostředím, a dále o identifikaci komunikačních struktur a procesů včetně jejich postupného selhávání a dysfunkce uprostřed bortících se tradičních vazeb.Samostatným tématem je pak osobnostní dozrávání osvícenského liberála v dramatické dějinné turbulenci, připojen je přehled vývoje britsko-amerického konfliktu v období zachyceném deníkovými záznamy.

Modely politické kultury. Práce historického ústavu AV ČR

Kniha dává odpověď na otázku, proč se uprostřed všeobecného optimismu po vyhrané válce nad Francií 1763 začaly uvnitř americké společnosti vršit pocity nespokojenosti, křivdy a vzdoru do té míry, že nakonec přivedly různorodý a dotud protichůdnými zájmy rozdělený národ k ozbrojené vzpouře a zbavení se ochranných křídel mocného Britského impéria. Anatomie jednotlivých fází revoluce zachycuje šíři společenského spektra od postavení obyčejných lidí přes skupinové zájmy až po chování elit, sleduje proces vtahování jednotlivých vrstev do revolučního kvasu a snaží se nalézt souvislost mezi vnitřními zdroji napětí a podrážděnou reakcí na vcelku malicherné podněty, přicházející z Londýna. Americká revoluce se v této perspektivě jeví jako drama souhry okolností, jehož vyústění dodnes překvapuje historiky nepoměrem mezi vcelku omezenými příčinami a dalekosáhlými světodějnými důsledky.

Koloniální Amerika - to jsou pro čtenáře většinou vzpurní obyvatelé novoanglických přístavů, vhazující do moře bedny s čajem, hrdí tabákoví plantážníci na honosných virginských sídlech, obklopených stovkami zotročených černých ubožáků, a Indiáni s péry, tomahavky, týpí a jiným příslušenstvím, které ve skutečnosti tvořilo kolorit dobývání Západu o staletí později. Samotné počátky anglických osad v Americe 17. století halí mýty. Proč Angličané tolik otáleli s rozhodnutím usadit se v zámoří? Přinášely první kolonie svým majitelům zisky nebo byly příčinou bezesných nocí a ztělesněním podnikatelských ztrát? Kdo vlastně původně pracoval na plantážích amerického Jihu? Viděli skutečně kolonisté v černých obyvatelích od počátku otroky? Jak dlouho trvalo, než byli černoši zotročeni, a došlo k tomu všude? Jak vypadalo anglo-indiánské soužití v každodenní praxi? Kniha se pokouší dát odpověď na tyto a mnohé další otázky, spjaté se samotnými počátky politické kultury dnešních Spojených států.

Dva naši přední amerikanisté přinášejí čtivě psané dějiny světové velmoci zahrnující počátky původního osídlení, objevitelské plavby, první bílé kolonisty, vznik proslulých dvanácti novoanglických osad, jejich osamostatnění, připojení francouzských a španělských území, indiánské války a dobývání Západu, válku Severu proti Jihu, cestu k prvořadému mocenskému postavení. Kniha je dovedena až k reakci americké společnosti na útoky 11. září 2001.

Známá amerikanistka sleduje, jak se vytvářela a jakou roli hrála skupinová identita a tolerance k odlišnosti u prvních severoamerických kolonistů v 16. a 17. století. Na dvou příkladech, totiž osadách novoanglických puritánů a na koloniích nizozemských přistěhovalců ukazuje různost mentalit, sociálních modelů a právních představ, které se bezprostředně promítly do uspořádání a ovšem i do úspěšnosti kolonistů v novém prostředí. Závěrem se autorka zabývá atraktivním tématem střetu kultur, tedy různými přístupy k původnímu indiánskému obyvatelstvu ze strany Evropanů.