Marek Šmíd Pořadí knih

Knižní rozhovor s pražským arcibiskupem a českým primasem vznikal na jaře a v létě roku 2023 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech. V rezidenci pražských arcibiskupů rozmlouval historik Marek Šmíd s Janem Graubnerem o jeho dětství, mládí a dospívání, o kněžské formaci, pastoračním působení za normalizace i aktivitách v čele olomoucké a pražské arcidiecéze. Významný prostor je věnován osobním otázkám, zaměřeným mj. na jeho rodinu, přátele, postoje, hodnoty či osobnosti, kterých si váží, záliby, místa jeho srdce... V rozhovoru je též nazírána současná situace a perspektivy katolické církve v měnícím se světě či pontifikát papeže Františka. Čtenáře však především potěší neformální, upřímný a srdečný dialog. Na jeho hloubce a otevřenosti mají zásluhu obě strany: Jan Graubner díky jasně formulovaným postojům, které se nebál a nebojí zastávat v jakékoli době a bez ohledu na názorové protivníky, díky své křesťanské pokoře a v neposlední řadě díky smyslu pro humor. A Marek Šmíd jako uznávaný a erudovaný historik a pedagog, profesně i osobně spjatý s historií a současností katolické církve.

Kniha se věnuje diplomatickým stykům Československa a Svatého stolce ve 20. století. Jde o mimořádně dramatickou dobu, která ve vztazích Československa a Vatikánu v mnoha ohledech odráží dějiny habsburské monarchie, dvou světových konfliktů, dvou totalitních ideologií 20. století – nacismu a komunismu – a meziválečné i poválečné doby. Již na první pohled je čtenáři zřejmé, že se jednalo o období mnoha těžkostí, nepochopení a řevnivostí, a to jak na české, resp. československé, tak na vatikánské straně. Toto vzájemné stýkání i potýkání utvářelo úroveň vzájemných vztahů a zrcadlilo se v působení místní katolické církve. Československo-vatikánské vztahy vnímáme jako mnohovrstevný příběh, jako neopakovatelný fenomén 20. století, který jen těžko umožňuje komparaci jednotlivých diplomatických misí či širší zobecnění. Každý aktér spoluvytvářel specifickou podobu československo-vatikánských vztahů v jiné době, v rozdílné politické situaci, v době odlišného pontifikátu a osobnosti státního sekretáře, s nestejnými politicko-diplomatickými zkušenostmi, v kontaktu s jinými politicko-církevními představiteli v Československu a ve Vatikánu. Kniha nejen předkládá množství zajímavých historických faktů, ale také živě vykresluje dynamiku diplomatických vztahů.

Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší druhý svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy – Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje třicet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1923–1925.

Kniha uznávaného historika Marka Šmída se věnuje relikviím spojeným s osobou Ježíše Krista. V chronologickém kontextu jeho života sleduje osud svatého grálu, posvátného roucha, sloupu bičování, Kristovy krve, trnové koruny, roušky, kříže a nápisu na něm, svatých hřebů, Longinova kopí a Turínského plátna. Uvádí nejen jejich místo v pašijovém příběhu, ale též jejich význam v křesťanské tradici až dodnes. Velkou pozornost věnuje rovněž místu jejich současného uložení a zpřístupnění. Před čtenářem se tak v knize otevírá plastický pohled na Kristovy relikvie, jejichž původnost dnes není věda ani církev schopna doložit či naopak vyvrátit.

Práce církevního historika přináší medailony mužů, kteří v úřadě pražských arcibiskupů působili od konce 19. století do 20. let 21. století. Autor sleduje osudy devíti duchovních před biskupským svěcením, na svatovojtěšském stolci i po skončení episkopátu. Publikaci doprovázejí černobílé fotografie.

První svazek řady přináší edici souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy - Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje čtyři desítky přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1920 až 1922.

Druhá světová válka vzbuzuje trvalý zájem historiků a odborné veřejnosti, neboť patří mezi nejdramatičtější a nejtragičtější období moderních dějin. Množství filmů, dokumentů a knih to jasně dokládá. V církevních dějinách se dlouhodobě diskutují náboženské poměry let 1939–1945, zejména otázky týkající se (po)vědomí Vatikánu o tragických událostech v Evropě, odpovědnosti papeže Pia XII. za holocaust a součinnosti církevních představitelů s totalitními režimy. Tato kniha se zaměřuje na nábožensko-politický vývoj v letech 1939–1945, který zásadně ovlivnil mezinárodní situaci a vedl k nástupu agresivních autoritativních režimů, jež porušovaly základní lidská a občanská práva a demokracii. Katolická církev se musela vyrovnat s nesmírným utrpením a reagovat v daném historickém kontextu. Papež s obavami sledoval dramatické události v různých zemích, kde často docházelo k porušování hlavní myšlenky Svatého stolce o dosažení klidu a míru prostřednictvím jednání a dohod legitimních vlád.

Kniha přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a sovětského komunismu v letech 1917–1945, tedy v období od bolševického puče v listopadu 1917 do konce druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.–40. let 20. století zbavuje vatikánsko-sovětské styky nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se zaměřuje na stýkání a potýkání Vatikánu a sovětského Ruska ve válečném i meziválečném období. Monografie představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, stranou přitom nezůstávají ani vzájemné vztahy před rokem 1917, náboženské poměry bolševické revoluce v roce 1917, jednání 20. let, vatikánské mise v SSSR, osobnosti Vladimíra Iljiče Lenina, Josifa Vissarionoviče Stalina a dalších komunistických představitelů, likvidace katolické církve ve 30. letech, encyklika O bezbožeckém komunismu z roku 1937, úvahy o křížovém tažení proti SSSR či náboženských poměrech v zemi v období druhé světové války.

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora. Zasazuje náboženské poměry v zemi do kontextu válečných operací a poukazuje na jejich provázanost s vývojem v západní Evropě. Značnou pozornost věnuje proměnám duchovního klimatu v českých zemích a změnám na biskupských stolcích v roce 1916, k nimž docházelo na základě intervence Vídně. Sleduje zejména Masarykovu, Benešovu a Štefánikovu snahu seznámit se svými plány i církevní představitele Svatého stolce. Líčení je vyváženo pohledem na americké katolíky českého původu a jejich politické aktivity, naše krajany v zahraničí i náboženský aspekt mezi legionáři. Monografie vychází z rozsáhlých fondů vatikánských a českých archivů, které konfrontuje s domácí a zahraniční literaturou. Její součástí je i výběrová kritická edice významných vatikánských dokumentů v českém překladu.