Jiří Slavíček Pořadí knih

Poštovní doručovatelka odstavila moped před venkovským stavením. Po kamenném zápraží došla ke dveřím a zaklepala. Nikdo se neozýval. Všimla si ale, že dveře jsou pootevřené. „Pane Havlíček, tady pošta“,zavolala. Nic se neozývalo. „Pane Havlíčku, nesu vám dopis“. Divné, třeba spí, proto zavolala znovu a hlasitěji. Že by odešel a zapomněl zamknout? I to je možné. Otevřela dveře dokořán a vstoupila do předsíně. Tady byla poprvé. Havlíček jí nikdy nepozval dál. „Pane Havlíčku, jste tu?“ Vešla tedy do kuchyně. Zvědavě se rozhlížela kolem sebe. Byl tu takový nepořádek, jaký by se ale dal od samotného muže a vdovce očekávat. „Pane Havlíčku, pošta, nesu vám poštu.“ zvolala již hodně nahlas. Otevřela dveře do vedlejšího pokoje a zůstala jako opařená. Tam od stropu viselo na šňůře lidské tělo. V předtuše jí projel nitrem ledový hrot. „Proboha,“ vydechla a chytla se za ústa. Když se obrátila, uviděla tvář ve šklebu. Bosé nohy visely ze štruksových kalhot. V prvé chvíli zůstala jako přikovaná k zemi. Dotknout se ho v tuto chvíli nedokázala. Byl to šok, narazit na oběšence. Vyrazila ven. Běžela do protějšího stavení, ale tam nikdo nebyl. Nasedla tedy na moped a vydala se po okresní silnici směrem na JZD v nedalekém Otíně

V roce 1881 se z největšího pražského předměstí stal Žižkov městem. Poté byl až v roce 1922 připojen do Velké Prahy. V tomto mezidobí žila žižkovská republika pod křídly c.k. rakouské monarchie, jako svérázné město, které v době bouřlivého rozvoje prodělávalo nejen své budovatelské úspěchy, ale i korupční skandály. Žižkov, měl v té době i zločiny nejtěžší, velké kriminální případy. Ty jsou připomenuty v této knize.

Soubor povídek - morytátů - z území dnešního Žižkova popisuje příběhy od středověku po květnové události roku 1945. Část hlavního města Prahy, kterou dnes nazýváme Žižkovem, jehož dominantou je televizní věž či památník na Vítkově, byla ještě v roce 1921 mimo katastrální území Prahy. Taková místa jako Vackov, Jarov, Židovské pece, Olšany, Šešovice, které zdánlivě nevynikají, přesto však patří do historie našeho hlavního města. Na tomto území se staly osudové události, které chce tímto autor ve svých povídkách připomenout. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Při trampském potlachu na březích řeky Sázavy pod zříceninou hradu Hláska došlo k úmrtí jednoho člena trampské komunity. Jeho smrt je zdánlivě banální, způsobená zřejmě nešťastnou náhodou. Mrtvý nebyl vůdčí osobností, ale spíše mládencem potýkajícím se s vlastním životem. Proto hledal únik z městské civilizace do lesů a přírody, do společenství stejně smýšlejících kamarádů. Píše se rok 1992. Na břehu Sázavy se objevuje navrátilec z ciziny. Má v úmyslu tohle idylické místo změnit k obrazu svému. To se ale ostatním nelíbí. Kanda, jeden z trampů nevěří, že k úmrtí došlo nešťastnou náhodou, jak jsou o tom přesvědčeni všichni ostatní. Vydává se proti proudu času, schraňuje důkazy a snaží se nejen vytvořit skutečný obraz svého kamaráda, ale hlavně najít důvod proč musel být odstraněn...

Literární road movie o cestě na východní Slovensko sleduje manželský pár Karla a Idu Zachovy, kteří se vydávají do lázní nedaleko Bardějova s cílem zažít změnu prostředí a užít si lázeňské procedury. Jejich sedmidenní pobyt zahrnuje i výlety do okolí, kde objevují krásu slovenské přírody a bohatou historii lázní, které byly navštěvovány významnými osobnostmi, včetně císařovny Alžběty, známé jako Sisi. Ta sem přijela zotavit se po tragédii, která ji postihla, a její krátký pobyt zanechal v lázních nezapomenutelné stopy. Karel, fascinován Sisi, se rozhodne prozkoumat její život a osud lázeňského pohárku, ze kterého pila. Tento artefakt, po jejím odjezdu z lázní ztracený, vyvolal v minulosti velký rozruch. Zajímavé je, že se pohár znovu objevil tři roky po její smrti, kdy byla Sisi zavražděna. Karel, bývalý policista, se pokouší zjistit, co vedlo k jeho navrácení na původní místo. Spolu s místním archivářem a knihovníkem se snaží odhalit tajemství Sisi, ženy, která žila v konvencemi ohraničeném světě a přesto se snažila porozumět svému intenzivnímu životu. Její příběh je odrazem doby úpadku monarchie, ve které byla královnou, a její pasivita vůči této krizi.

Po hodině výslechu major Jiří Dvořák propustil Slavomíra Čermáka a začal sepisovat zprávu pro Krajskou správu SNB Praha. Dne 20. července 1977 byl Čermák předvolán kvůli kontaktu s rakouským státním příslušníkem Josefem Milerem, zaměstnancem Austrian Airlines. Byla to již čtvrtá Milerova návštěva v ČSSR. Podle zprávy agenta StB s krycím názvem „Diplomat“ získává Miler materiály ekonomického charakteru a podílí se na distribuci exilových tiskovin v České republice. Bylo prokázáno, že pašuje knihy exilového vydavatelství a snaží se navázat styky pro jejich šíření, zejména mezi mládeží. Zatím nelze plně prokázat, že jeho kontakt s Čermákem byl náhodný, a proto se doporučuje jeho sledování. Dvořák připojil svůj podpis k dokumentu, který bylo nutné poslat služební poštou. Uvědomil si, že administrativa je stále složitější, a podíval se na hodinky – měl zpoždění. Měl být už půl hodiny v Konviktu u dobrého piva a kolegů z ostatních oddělení. S Čermákem se to trochu zdrželo.

František Xaver Pobuda je policejním komisařem sedmého pražského obvodu Holešovice a bdí nad pořádkem a klidem ve své čtvrti. Rok 1896 nebyl zrovna tím nešťastnějším a v jeho čtvrti se staly hned tři hrdelní zločiny. Případ nešťastného urninga nás zavádí do temných koutů Prahy, kde vyplouvají na povrch skryté lidské neřesti a vášně. V druhém případě s názvem Případ dvakrát mrtvého muže řeší komisař bestiální otcovraždu, která byla provedena zvlášť rafinovaným způsobem. Třetím je pak Vánoční případ c. k. komisaře Pobudy. V něm se komisař snaží dostat holešovického gruntovníka ze spárů lichvářky, jejíž vražda má osudovou dohru pro nevinného i po její smrti. Všechny tyto případy dokázal policejní komisař Pobuda objasnit, pachatele zatknout, usvědčit a předat c. k. trestnímu soudu v Praze. Při svém pátrání má dva spolupracovníky, policejního koncipistu Nebeského a vynalézavého policejního praktikanta Rybičku, kteří mají na vyřešení všech tří případů lví podíl.

František Xavér Pobuda, policejní komisař sedmého pražského obvodu Holešovice-Bubny bdí nad pořádkem a klidem ve své čtvrti. Se svým policejním komisariátem, ve kterém má spolehlivého a důsledného koncipienta Jana Nebeského a mladého, vynalézavého policejního praktikanta dr. Rybičku, řeší kriminální případy v neklidném roce 1897. Velké důležitosti nabyly v této době tři případy, kterých se c. a k. policejní komisař Pobuda zhostil s úspěchem: Hadrář - případ neznámého z Manin, který nás zavede jak do odlehlých koutů sedmé pražské čtvrti Prahy – Manin, tak i do čtvrti Petrské. Tam byl společným mottem loupežné vraždy nejen zisk, ale také chybně vyložený spiristitický kánon. Případ Ašantské nevěsty se odehrál na pražském ostrově Štvanice. Jsou zde pro Pražany pořádány nejen různé oblíbené kratochvíle, ale také ukázky života domorodého kmene z černé Afriky. Komisař řeší spojitost mezi zavražděnou a komunitou Ašantů. Případ v lázních Kysibel – dostáváme se v němdo lázních Kyselka u Karlových Varů kam komisaře Pobudu posílá sám pražský policejní ředitel Franc von Stejskal, aby zjistil okolnosti úmrtí poslance českého sněmu. Komisař na tomto zněmčeném pohraničním území provádí šetření a to i přes úklady které mu německá strana strojí. Nakonec komisař přijde na to, že šlo o politickou objednávku a smrt českého poslance nebyla náhodná.

Tři napínavé detektivní příběhy, které nás zavedou do temných koutů Prahy na sklonku 19. století, kde vyplouvají na povrch skryté lidské neřesti a vášně, od držitele Ceny Jiřího Marka za nejlepší detektivku roku 2016. František Xaver Pobuda je policejním komisařem sedmého pražského obvodu Holešovice-Bubny a bdí nad pořádkem a klidem ve své čtvrti. Na práci tu ale není sám, při pátrání má po svém boku dva schopné kolegy ? důsledného policejního koncipistu Nebeského a vynalézavého policejního praktikanta Rybičku. Případ velocipedisty popisuje událost z prostředí velocipedistických závodů, kdy zemře jeden ze závodníků. Byla smrt závodníka nešťastnou náhodou, či zločinným úkladem? Pátrání nakonec přivede Pobudu až do Rakouska… V Případu zlatnice Galipetrové dojde k úkladné loupežné vraždě, která se sice udála v samotném středu Prahy, ale její stopy vedou až do Pobudova obvodu. Ten proto musí zakročit a najít vraha v nejspodnějších vrstvách holešovické společnosti. Případ zeleného brouka začne záhadnou otravou manželky fotografa, který po její náhlé smrti není k nalezení. Pobuda musí přivolat na pomoc oba své spolupracovníky, aby dohromady rozřešili vraždu, u níž není jasné, jak k ní vlastně došlo ani kdo by mohl mít motiv zabíjet. Dokáže policejní komisař Pobuda se svými pomocníky všechny tři zapeklité případy objasnit, pachatele zatknout, usvědčit a předat velectěnému c. k. trestnímu soudu v Praze?

C. k. policejní komisař František Xaver Pobuda, působící v pražském obvodu Holešovice, se snaží udržet pořádek ve své čtvrti, přičemž se potýká s byrokracií rakousko-uherské říše. V roce 1898 se v jeho oblasti odehrály tři závažné zločiny. Prvním z nich byl případ známý jako Případ amerikánské nevěsty, následovaný Případem administrátora daně potravní a nakonec nejtragičtějším, Případem ze sadů korunního prince Rudolfa. Komisař Pobuda úspěšně vyřešil všechny tři případy, zatkl pachatele a předal je c. k. trestnímu soudu v Praze. Na své práci nebyl sám; jeho spolupracovníci, důsledný policejní koncipista Nebeský a vynalézavý praktikant Rybička, mu byli neocenitelnou oporou. Jiří Slavík, autor knih, včetně detektivek, se inspiroval skutečným policejním komisařem F. X. Pobudou, který žil na konci 19. století. Poprvé ho představil v roce 2014 v knize „Případy c.k. policejního komisaře Pobudy“, která se zaměřuje na události z roku 1891. Následovala kniha „Zločin v lázních Karlsbad“, kde se Pobuda potýká se složitým případem v Karlových Varech. V této nové knize se komisař opět vrací do své rodné čtvrti, aby čelil novým výzvám.