Tomáš Petráček Pořadí knih (chronologicky)

Kniha nastiňuje několik klíčových témat pro porozumění současné pozici, postojům a konfliktům katolické církve v globálním a českém kontextu. Církev si v druhé polovině 19. století konstruovala novou institucionální podobu a identitu a tento proces ji vrhá do stále nových konfliktů se společností a kulturou moderní éry. Těžištěm knihy je otázka hodnot, na kterou se církev v (post)moderní době velmi upnula. Podrobněji analyzuje tři zásadní výzvy: otázku těla a tělesnosti, kněžství a synodalitu, které souvisejí s otázkou moci. Detailní vhled nabízí i do vývoje papežství v 21. století a do proměn české církve po roce 1989. Nakonec jsou pojednány hlavní výzvy pro budoucí vývoj církve a její působení v kontextu rozdělené společnosti, včetně varianty postinstitucionálního křesťanství.

Druhá světová válka vzbuzuje trvalý zájem historiků a odborné veřejnosti, neboť patří mezi nejdramatičtější a nejtragičtější období moderních dějin. Množství filmů, dokumentů a knih to jasně dokládá. V církevních dějinách se dlouhodobě diskutují náboženské poměry let 1939–1945, zejména otázky týkající se (po)vědomí Vatikánu o tragických událostech v Evropě, odpovědnosti papeže Pia XII. za holocaust a součinnosti církevních představitelů s totalitními režimy. Tato kniha se zaměřuje na nábožensko-politický vývoj v letech 1939–1945, který zásadně ovlivnil mezinárodní situaci a vedl k nástupu agresivních autoritativních režimů, jež porušovaly základní lidská a občanská práva a demokracii. Katolická církev se musela vyrovnat s nesmírným utrpením a reagovat v daném historickém kontextu. Papež s obavami sledoval dramatické události v různých zemích, kde často docházelo k porušování hlavní myšlenky Svatého stolce o dosažení klidu a míru prostřednictvím jednání a dohod legitimních vlád.

Historie jako zdroj porozumění naší současné situaci. Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů. Petráčkovy úvahy o dějinách a dějinnosti se proplétají s jeho reflexí současného křesťanství a katolické církve, stejně jako celé společnosti.

Titul naší knihy, verš z nesmrtelné Božské komedie, je oblíbeným citátem českého historika Jaroslava Čechury (* 1952). Dobře vystihuje zásady, jimž tento plodný autor trvale zachovává věrnost: Nikdy se nenechá vyvést z míry mluvením zaujatých kritiků, a naopak prvořadou pozornost věnuje hlasům pramenů, respektive jejich tvůrců, které nechává promlouvat ve svých pracích. Publikace, kterou držíte v rukou, souvisí s profesorem Čechurou hned v několika rovinách. Je darem k jeho životnímu jubileu, napsali ji jeho kolegové, přátelé a žáci a obsahuje studie k tématům, jimž se odborně věnoval nebo věnuje. Nechybějí tu klášterní dějiny, osobnost historika Josefa Pekaře, spletitý labyrint dějů předbělohorských a bělohorských či kriminální delikty v minulosti (včetně těch sexuálních). Autoři těmto studiím věnovali tolik péče a času, že se z daru k oslavencovým 65. narozeninám stal dar k šestašedesátinám…

Výročí pěti set let od počátku reformace poskytuje příležitost k hlubšímu pohledu na příběh novověkého a moderního křesťanství, formovaného významnými náboženskými událostmi 16. století. Autor analyzuje stav západního křesťanstva kolem roku 1500, příčiny Lutherovy revolty a její úspěch, a zvažuje, zda bylo možné zabránit rozdělení církve, přičemž vyvrací běžná klišé. Hlavní část knihy se soustředí na dalekosáhlé dopady Lutherovy reformace: prohloubené pokřesťanštění společnosti, ztrátu dobrého jména náboženství a deformovaný vývoj všech větví západního křesťanství; vytvoření dokonalejší církevní organizace, ale ztrátu schopnosti utvářet jednotný hodnotový rámec; narušení vztahu mezi náboženstvím a vědou; vychýlení rovnováhy mezi státem a církvemi; a chápání náboženské nenávisti jako součásti konfesní identity. Kniha přesahuje pouhou rekapitulaci konfesijních střetů a nabízí socio-kulturologickou esej, která pomáhá porozumět historickým kořenům současného vývoje západní společnosti a jejímu vztahu k církvím a náboženství. Předmluva biskupa Václava Malého a doslov prof. Karla Skalického přinášejí pohledy tří generací českých katolických intelektuálů na fenomén reformace.

Při výročí uzavření Druhého vatikánského koncilu se specialista na církevní, kulturní a sociální dějiny zamýšlí nad řadou otázek, včetně té základní, jaké je místo koncilu v dějinách církve a západní společnosti druhého milénia. Jak je to s otázkou změny, vývoje, kontinuity a diskontinuity v dějinách církve? Opravdu byl koncil „jenom“ pastorální, nikoliv doktrinální? Co znamenal program hermeneutiky kontinuity a reforma reformy přelomu první a druhé dekády třetího tisíciletí? Kdo, proč a jak připravil a uskutečnil koncil? Jak je to doopravdy s „problematickým“ učením koncilu, například náboženskou svobodou? A kde ve všech těch často velmi lidsky vedených zápasech a sporech hledat vanutí a řízení Ducha a je v možnostech historické vědy se o to pokusit? Jaká jsou měřítka a znamení „úspěšnosti“ církve či „zdravého vývoje“ a může i velká a stabilní církev odumřít a zaniknout? Diskuze o koncilu nabízí možnost dotknout se řady zásadních životních otázek existence církevního společenství a antropologicky univerzálních problémů náboženského života vůbec s přesahy do mnoha dalších disciplín a oborů.

Kniha vypráví jedinečný příběh, který se odehrál v komunistické minulosti, ale jeho vzkříšení a pokračování probíhá v současnosti. Dokumentární snímky českého fotografa Petra Neuberta a dalších, včetně Martina Anderleho, se setkávají s texty odkazujícími na místní historii a dramatický osud faráře Josefa Toufara. Ten byl v lednu 1950 unesen komunistickou Státní bezpečností, brutálně mučen a zavražděn. Fotografie a texty autenticky informují o událostech, kterých se široká veřejnost nemohla zúčastnit, jako je exhumace na ďáblickém hřbitově v listopadu 2014, antropologický výzkum ostatků, výroba kovové schrány pro mučedníka a budování hrobu v číhošťském kostele. Kniha také zachycuje radostnou třídenní slavnost v Číhošti v červenci 2015, kde byl P. Toufar slavnostně pohřben za účasti církevních a veřejných představitelů a mnohatisícového davu poutníků. Editorem je Miloš Doležal a knižní grafiku upravil Luboš Drtina. Obsahuje texty, promluvy, reflexe, úvahy, modlitby a básně autorů jako kardinál Dominik Duka, biskup Jan Vokál, historik P. Tomáš Petráček a další.