Vojtěch Kyncl Knihy

Prvé pokusy s hromadným usmrcením lidí za pomocí pojízdných plynových komor uskutečnili nacisté v roce 1939. Nejprve umírali duševně a mentálně postižení Němci a Rakušané, uprostřed války už byly vybíjeny celé tábory sovětských zajatců a civilistů. Plynové vozy se staly vrcholem mobility a efektivnosti nacistického vyhlazovacího systému. Statisíce lidí byly zavražděny v polském Chelmnu, běloruském Malém Trostinci či srbském Bělehradě, aniž by se jich musela dotknout ruka vrahova. Organizované smrti neunikly ani lidické děti, tisíce československých Židů, nebo stovky pacientů psychiatrické léčebny v Dobřanech u Plzně. Zvrácená tvořivost technologů konečného řešení fascinuje svojí jednoduchostí a chladnokrevnou účinností. Mnohé ze spáchaných zločinů se naplno vyjevilo až po desetiletích, během soudních procesů s dopadenými pachateli, kteří ale až příliš často unikli zaslouženému trestu.

Kniha přiblíží nejen historii samotné osady Ležáky, ale doplní ji o kontext odboje napojeného na výsadky z Velké Británie v širším regionu. V jednotlivých kapitolách čtenář najde příběhy nejen parašutistů a jejich podporovatelů, ale i příběhy příslušníků nacistického represivního aparátu, jehož nasazení v tomto prostoru bylo masivní. Přesto, že příběh osady Ležáky a jejích obyvatel je příběhem tragickým, zároveň je jedním z nejheroičtějších příběhů druhého odboje. Kniha se věnuje i historii památníku Ležáky po osvobození a je doplněna řadou málo známého obrazového materiálu.

Druhá světová válka přinesla milionům lidí utrpení, svým rozsahem i formami v dějinách dosud nepoznané. Tažení nacistického Německa a jeho spojenců a z něj vyplývající okupace řady zemí doprovázená mnoha brutálními projevy vyvolala potřebu vyrovnat se s tímto obdobím, vypořádat se s válečnými zločinci, ale i s domácími zrádci a kolaboranty, byť hranice mezi kolaborací a rezistencí byla často tenká. Publikace si klade za cíl přispět k poznání procesu poválečné retribuce, který představuje velmi komplikované a často i bolestivé téma. Zabývá se jeho mezinárodními konsekvencemi, aplikací retribuce vůči národnostním menšinám a jejím průběhem ve vybraných regionech i reflexí ve filmové tvorbě.

Katalog výstavy k 135. výročí narození vynálezce, továrníka a starosty města Jaroslava Jana Pály (27.9. 1882 - 9.3. 1963). Vydáno ve spolupráci s a.s. PALABA a Národním technickým muzeem. Autoři textů: Pavel Bartoníček, Jan Čečrdle, David Hubený, René Melkus, Tomáš Prokůpek, Pavel Fabini, Vojtěch Kyncl, Blažena Hrabánková, Božena Dudová.

Kniha obsahuje přepis zajímavých rozhovorů, které se uskutečnily v Památníku Lidice v rámci besed s populárními osobnostmi (Ivo Šmoldas, Jiří Suchý, Václav Větvička, Jiří Grygar, Rudolf Pellar, Václav Cílek, Lilian Malkina, Radim Uzel, Vítězslav Jandák, Jaroslav Klemeš, Jan Petránek, Ivan Kraus, Jan Přeučil, Táňa Fischerová, Martina Kociánová, Martin Hilský, Zdeněk Mahler, Petr Kostka, Nina Divíšková a Jan Kačer, Hana Macuichová). Většinu rozhovorů vedl Robert Tamchyna.

Evropská společnost vzpomíná zločinů druhé světové války už sedm desítek let. Každý národ má místo, které se pro něho stalo symbolem utrpení. Jen málokteré dosáhlo světového věhlasu, byť by si to svým významem zasloužila všechna. Lidice byly zničeny v pomstě za smrt velitele Říšského bezpečnostního úřadu a zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v červnu 1942. Vražda téměř všech mužů, kteří by udrželi zbraň, děsivá smrt nevinných dětí i krutý osud lidických žen zůstávají mementem lidické tragédie s nadnárodním významem. Předválečný, válečný i poválečný příběh Lidic nebyl dosud odborně zpracován. Nové dokumenty z českých i zahraničních archivů, svědectví pamětníků i dokumenty dochované v rodinných archivech představují Lidice jinak, než jak je známe z knih a filmů.