Mistr Eckhart a středověká mystika
- 357 stránek
- 13 hodin čtení
Výbor z díla významného německého středověkého kazatele, teologa a filozofa.
Mistr Eckhart, německý teolog, filozof a mystik, proslul svými hluboce duchovními a metafyzickými myšlenkami. Jeho práce, které se často zabývají vztahem mezi Bohem a lidskou duší, jsou známé svou intelektuální náročností a poetickým jazykem. Eckhartovy spisy, ačkoliv byly v jeho době kontroverzní, ovlivnily generace myslitelů a duchovních hledajících. Jeho vlivné dílo i nadále provokuje k zamyšlení a nabízí jedinečný pohled na podstatu existence a božství.







Výbor z díla významného německého středověkého kazatele, teologa a filozofa.
Kniha se věnuje tématu oproštění u Mistra Eckharta, středověkého teologa, a kazatele, „otce německé mystiky“, který ve svém díle jedinečným způsobem spojuje středověkou teologickou tradici s hlubokou spirituální zkušeností mystické jednoty. Knihu doplňuje překlad cyklu Eckhartových vánočních kázání o zrození božského Syna v duši a klenot německé středověké mystické poezie, jímž je báseň Granum sinapis. „Nechť nám Otec, jeho Slovo a oběma společný Duch napomáhají hledat zde na zemi tento pokoj a toto vnitřní ticho, aby v nás ono věčné Slovo bylo vysloveno, námi zaslechnuto a abychom se mohli s tím Slovem stát jedním. Amen.“ (Mistr Eckhart, kázání 104)
Mistr Eckhart (c. 1260 – c. 1328), významný německý filosof, mystik a teolog, předkládal své dílo ve dvou podobách. Latinské traktáty obsahují precizně formulované myšlenky, zatímco v rodném jazyce sdílel osobní úvahy v kázáních, kde používal lidovou mluvu. Německá kázání jsou považována za jádro jeho filosofie univocity a mystické spisy o klíčových tématech křesťanské teologie, jako je moc Ducha, rození Syna Božího a oproštění. Josef Quint (1898-1976) uspořádal Eckhartova německá kázání poprvé ve 30. letech 20. století, zahrnujíc i sporná autorství. V 50. letech se vrátil k výběru, který zúžil na 59 kázání a převedl je ze středověké němčiny. Český překlad vychází z Quintova německého originálu a zohledňuje i další významné publikace, včetně děl Franze Pfeiffera a anglického vydání Maurice O’C. Walshe. K textu jsou připojeny odkazy a vysvětlivky, které pomáhají čtenáři orientovat se nejen v biblických textech, ale i v dílech antických a novoplatónských mistrů, a v pojmech, které Eckhart buď vymyslel, nebo převzal od starších mystiků. Překlad také odkazuje na starší titul o středověké mystice a na významná díla, která představují mystické tradice, včetně avicennovské a zen-buddhismu.
Hlubina mystického učení Mistra Eckharta je stálým zdrojem bouřlivých diskusí nad pravým smyslem slov tohoto středověkého dominikánského teologa. Zkoumání celku i detailů Eckhartovy písemné pozůstalosti však člověka nutně přivádí do chrámu ticha, v němž všechny protiklady splývají v jedno jediné. O tomto chrámu promluvila i nejslavnější vlámská mystička Hadewijch a svým štětcem jej zachytil i tajermný Jan van Eyck. Kniha obsahuje esej Antoina Moulongueta Portrét Mistra Eckharta od Jana van Eycka, úvodní studii překladatele a znalce Eckhartova díla Josefa Bradáče, pětici zásadních kázání Mistra Eckharta a pět mystických básní Hadewijch. Texty doprovází poznámkový aparát a stručná biografie autorů zastoupených v tomto svazku.
Kniha přináší výběr z tzv. pseudo-eckhartovské literatury. Předkládaný traktát O rození věčného Slova v duši svým odměřeným, ale zároveň uceleným způsobem syntetizuje Eckhartovo učení o rození Boha v duši, a jakožto příručka křesťanské meditace z počátku 14. století tak je svědkem duchovní praxe evropského středověku. Následující soubor výroků, marginálně nalezených ve středověkých rukopisech, pak doplňuje a rozšiřuje Eckhartovo dílo. Připsání těchto duchovních střípků Eckhartovi je formální záležitostí – ale copak i tzv. předsokratovské zlomky nejsou badateli brány smrtelně vážně?
Antologie spisů Mistra Eckharta, středověkého myslitele a mystika. Ve vybraných latinských a německých textech figurují všechny důležité prvky Mistrova učení, mezi nimiž zaznívá jak tvrzení, že Bůh „je proto, že poznává“, tak maxima „chudého“, od vší mnohosti oproštěného člověka: totiž podmínka k pravému poznání sebe sama.
Granum sinapis, zrnko hořčičné, bylo odedávna symbolem mystické teologie. Báseň o osmi strofách téhož názvu je připisována hodnostáři dominikánského řádu, teologovi a kazateli Mistru Eckhartovi (cca 1260-1328), třebaže jeho autorství je sporné a nebylo jednoznačně prokázáno ani vyvráceno. Zpěv hořčičného zrnka o překrásném božství doprovází podrobný latinský komentář rozebírající jednotlivé verše i slova básně, jehož autorem by rovněž mohl být Mistr Eckhart nebo někdo z jeho okruhu. V patnáctém století byl k básni napsán anonymní, poněkud stručnější, za to básnivější německý komentář, který je spolu s latinským komentářem nedílnou součástí tohoto svazku. Granum sinapis působivě a rytmicky přesně přebásnil Miroslav Matouš (nar. 1921). Vlastní překlady latinského a německého komentáře doplnil poznámkami a úvodním esejem filolog Václav Ondráček. Adekvátní výtvarný doprovod knihy, jenž zvýrazňuje mystický obsah „básně o překrásném božství“, je dílem malíře, grafika a ilustrátora Václava Boštíka (1913-2005).
The collection features the complete vernacular texts of Eckhart, offering deep personal reflections on themes like poverty of spirit and the inner birth of Christ. This revised single-volume edition includes a new introduction by a prominent Eckhart scholar, solidifying its status as the definitive resource on Eckhart’s influential contributions to Christian thought.
The second volume of M. O'C. Walshe's collection of Meister Eckhart's writings, beautifully and faithfully translated with well-received scholarly commentary.
A faithful and authoritative translation of this fourteenth century Dominican theologian, who became the greatest of all German mystics.