Julia Franck Knihy

Těsně po válce matka s osmiletým synem Petrem utíká ze Sověty obsazeného Štětína, zanechává ho na malém nádraží v Pasewalku a už se nevrací. Co je to za matku, která bezcitně opustí dítě uprostřed chaosu poválečných dní? Román vypráví příběh „krkavčí matky“ Heleny, jejíž život se odehrává na pozadí půl století německé historie – od 1. světové války, která tragicky ovlivnila osud její matky, přes divoká dvacátá léta v Berlíně, až po fašismus a válku. Každá doba a zvrat v historii zanechává v hrdince jizvy a nezhojené rány, zklamání ji naučí mlčet a žít bez perspektivy. Helena vyrůstá na konci 1. světové války v Lužici, kde její otec umírá po návratu z války a matka se uzavírá do izolace. Po nějaké době vede otcovský podnik a prožívá šťastné chvíle se sestrou Martou v Berlíně, kde se jí otevírá svět nočního života. Její štěstí však končí tragédií, když Carl, její láska, zahyne těsně před svatbou. Manželství s inženýrem Wilhelmem se stává peklem, kde musí snášet ponižování a ztrácí kontakt se svým synem. Vnitřně vyhaslá, stejně jako její matka, ho nakonec opouští. Román získal Německou knižní cenu za nejlepší německy psanou knihu v roce 2007, oceněn byl za jazykovou naléhavost a psychologii postav. Čtenářsky přitažlivý je detailní způsob vyprávění, který oživuje prostředí i děj.

Další naléhavý psychologický román držitelky prestižní Německé knižní ceny se odehrává ve východním Berlíně a okolí v druhé polovině padesátých a první polovině šedesátých let. Násilně prosazovaná socialistická ideologie a její důsledky, jako stavba berlínské zdi, tragicky ovlivňují osudy dvou dětí, Elly a jejího mladšího bratra Thomase. Žijí s matkou, sochařkou, která se zajímá pouze o svou práci a ideje socialismu, zatímco děti pro ni představují přítěž. Ella a Thomas si navzájem poskytují oporu, i když Thomas podléhá dominantní Elle, která se snaží vyrovnat se svými emocemi. Po traumatizujícím zážitku s agentem státní bezpečnosti se Ella uzavírá do hysterie a bezcitnosti, zatímco Thomas se stáhne do sebe, tiše trpí a směřuje k dobrovolné smrti. Jejich protest proti matčině nelidskému chování a ideologii se projevuje v jejich uměleckých výrazech – Ella vymýšlí slova, která znějí jako magické formule, a Thomas píše básně zaměřené na strach a smrt. Básnické pokusy, které text doprovázejí, dokumentují vnitřní stav mladíka a jsou autentickými pokusy autorčina strýce, který v roce 1962 spáchal sebevraždu.

460 jedál z domácej hydiny (kura, sliepka, kačica, hus, morka, holuby, perlička) a pernatej zveri (divé kačice, bažanty).

Das Mädchen wird in Ostberlin geboren. Julia ist acht, als ihre Mutter sie und die Schwestern in den Westen, erst ins Notaufnahmelager Marienfelde und dann nach Schleswig-Holstein mitnimmt. In dem chaotischen Bauernhaus kann die Dreizehnjährige nicht länger bleiben und zieht aus, nach Westberlin. Neben der Sozialhilfe verdient die Schülerin Geld mit Putzen, sie lernt ihren Vater kennen und verliert ihn unmittelbar, macht ihr Abitur und begegnet Stephan, ihrer großen Liebe. Wenn sie sich erinnert, ist es Gegenwart. »Welten auseinander« ist Julia Francks bewegende Erzählung einer ungewöhnlichen Jugend voller Brüche und Unsicherheiten; ein schmerzhaft-schönes Buch der Selbstbehauptung, das von Scham und Trauer so genau erzählt wie von Tod und Liebe. Schreiben und Literatur erweisen sich als Instrumente des Bleibens, vorerst.

Julia Franck, die achtjährig mit ihrer Familie die DDR verlassen hat, lädt zum zwanzigsten Jahrestag des Mauerfalls Autoren aus Ost und West ein, sich an die Grenze zu erinnern: Entstanden sind Geschichten, die an ehemalige Grenzorte erinnern, die von Angst und Wut erzählen, aber auch von Hoffnung und dem Triumph, diese Grenze überwinden zu können. Sie zeichnen ein Bild der konkreten Grenzorte, die heute vielfach nicht mehr sichtbar sind und sprechen von der Bedeutung des Eisernen Vorhangs als Hindernis, als Schwelle und als Verbindung zwischen Ost und West. „Die höchst unterschiedlichen Beiträge, die in diesem Band aufeinander treffen, öffnen jenen Raum, die Grenze – den Grenzraum, der trennend wirken sollte und zu dem doch beide Seiten gehören. Im Dazwischen, auf der Schwelle, hier befindet sich die Grenze; ihre Überwindung wie ihre Öffnung liegt im Erzählen.“ Julia Franck

Julia Franck erzählt in ihren sinnlich aufgeladenen Geschichten von Wünschen und Fantasien. Eine junge Frau kümmert sich um ihre schlafende Schwester, während sie sich in Tagträumen verliert. Die Erzählungen zeigen das Zusammenspiel von Lust und Erzählkunst auf eindringliche Weise.

8 raffinierte Geschichten von grossen Gefühlen und kleinen Niederträchtigkeiten, von Liebe und Lust, von Abscheu und Tod. (3sat-Preis 2000)

Als ihre Nachbarin Charlotte bei einem Autounfall tödlich verunglückt, zieht Beyla in deren Wohnung und findet sich mitten im Leben ihrer toten Vorgängerin wieder. Sie verliebt sich in den rätselhaften Albert, den sie bereits auf Charlottes Beerdigung gesehen hat, und erfährt erst ganz allmählich, wer Albert wirklich ist und welche Rolle Charlotte in seinem Leben gespielt hat.

Draußen die weite Bucht, drinnen der Empfangstisch des engen Hotels: dazwischen spannt sich eine Bühne, auf der sich die Stammgäste jedes Jahr ihre Einsätze zuflüstern. Das Hotel gehört einer jungen Frau, die es von ihrer Mutter geerbt hat und keinen Sinn hat für „Tanztee“, und da ist der neue Koch, der Pikantes liebt und von der Küche aus den Laden übernehmen will. Die Stammgäste hat er schon auf seiner Seite ...

Een dertigjarige vrouw bezit een licht vervallen hotelletje in de bocht van een rivier. Ze heeft het geërfd van haar moeder, die ze nooit beter heeft willen leren kennen dan strikt noodzakelijk. Ze bestiert het hotel zonder enig enthousiasme. Wanneer een van de gasten overlijdt, haalt ze er de politie niet bij, maar vergrendelt de deur van de kamer. En ze sluit een verzekering af met de bedoeling de boel in brand te steken en met het verzekeringsgeld een hotel op Cuba te kunnen beginnen. Maar dan komt er op een goede dag een nieuwe kok, die van pittig eten houdt en met al even pittige ideeën de sfeer in het hotel tracht te veranderen. Eindelijk lijkt er iets te gebeuren in haar leven.

Aan het eind van de jaren '70 van de 20e eeuw kruisen in een centrum voor eerste opvang in Berlijn de wegen van vier mensen elkaar: een zat in de gevangenis, twee willen om verschillende redenen naar het westen en de laatste heeft de taak hen drieën te verhoren.