Knihobot

Theodore Roszak

    15. listopad 1933 – 5. červenec 2011

    Theodore Roszak byl emeritním profesorem historie. Je známý především svým dílem, které zkoumalo a vysvětlovalo evropskou a severoamerickou kontrakulturu 60. let. Je mu obecně připisováno první použití termínu "kontrakultura". Jeho práce analyzuje společenské a kulturní fenomény s hlubokým porozuměním.

    Theodore Roszak
    Flicker
    Where the Wasteland Ends: Politics and Transcendence in Postindustrial Society
    Person/Planet
    The Cult of Information
    Zrod kontrakultury – Úvahy o technokratické společnosti a mládeži v opozici
    Kde končí pustina. Politika a transcendence v postindustriální společnosti
    • Theodore Roszak, významný americký historik a sociolog 20. století, se proslavil v roce 1970 svým „sociologickým bestsellerem“, v němž analyzuje transformaci industriální kultury na kulturu postindustriální a vznik alternativních postojů mezi mládeží. V knize Kde končí pustina? se zabývá potlačením transcendentního rozměru lidské osobnosti v západní kultuře a jeho vlivem na rozvoj umělého životního prostředí a technokratické politiky v městsko-průmyslové společnosti. Roszak tvrdí, že smrt Boha se stala politickou realitou a represe náboženské vnímavosti se stala společenskou a ekonomickou nutností. Upozorňuje, že pro rozvoj městsko-průmyslové kultury byla stejně důležitá jako akumulace kapitálu. V díle zkoumá, jak byla náboženská cítění v průmyslové společnosti bezohledně potlačována. Roszak provází čtenáře dějinami západní kultury a ukazuje, jak „pradávnou gnózi“ nahradila dominantní materialistická koncepce. Usiluje o znovunalezení duchovního rozměru života a vyváženého vztahu k přírodě, předjímá ekologickou vnímavost a vyzývá vědeckou obec k podpoře duchovní regenerace. Jeho závěrečná slova o budoucí politice naznačují, že duchovní a ekologická obnova mohou radikalizovat společnost. Roszakova studie si zachovává naléhavost i na počátku třetího tisíciletí, neboť mnohé jeho úvahy se ukázaly jako pravdivé.

      Kde končí pustina. Politika a transcendence v postindustriální společnosti
    • Detailní rozbor několika myslitelů, kteří tehdejší mladistvou kontrakulturu ovlivnili nejsilněji – Herberta Marcuseho a Normana Browna, Allena Ginsberga a Paula Goodmana – ukazuje, jakým způsobem každý z nich zpochybňuje převládající vědecký pohled na svět a tím také podkopává základy technokracie. Následně obrací pozornost k „mýtu objektivního vědomí“ a tvrdí, že kultura, která potlačuje nebo degraduje vizionářskou zkušenost, se dopouští hříchu oslabování naší existence. Otázka stojící před námi totiž nezní „jak vědět?“ ale „jak žít?“. Nalezení odpovědi si žádá obnovu magického pohledu na svět, ze kterého vyrůstá lidská tvořivost i pospolitost. Roszakovi se tak s moudrým vhledem daří odhalovat hlubší smysl tehdejších studentských nepokojů, beatniků a hippies, psychedelického hnutí, rockové hudby, oživení okultismu a mysticismu, protestu proti americké válce ve Vietnamu i nevoli mladé generace stát se součástí bohaté technologické společnosti. V předmluvě z roku 1995 se Roszak krátce zamýšlí nad vývojem, jakým prošla kontrakultura od chvíle, kdy tento termín zavedl.

      Zrod kontrakultury – Úvahy o technokratické společnosti a mládeži v opozici
    • An examination of the exaggerated claims made for computers and artificial intelligence. Despite the wonderful claims for the abilities of the computer and the hallowed tones of 'computerese', the author dares to suggest that perhaps the computer has been overdressed with false claims made by those with something to gain by it.

      The Cult of Information
    • Person/Planet

      The Creative Disintegration of Industrial Society

      • 384 stránek
      • 14 hodin čtení
      3,7(3)Ohodnotit

      The narrative explores the intersection of personal destiny and political upheaval, suggesting that individual fulfillment has transformed into a powerful force against the industrial status quo. It highlights a chaotic celebration of social deviance and personal rebellion, hinting at a potential end to the industrial world as we know it.

      Person/Planet
    • Flicker

      • 592 stránek
      • 21 hodin čtení
      3,9(54)Ohodnotit

      Twice nominated for the National Book Award, Roszak has penned a superbly-crafted novel that's sure to entertain--and send chills up your spine. The author of the highly acclaimed The Making of a Counterculture, Roszak provides a fast-paced narrative full of tangled conspiracies and dark obsessions. It's film noir at its darkest and most obsessive.

      Flicker
    • Discusses such matters as the generation gap, the student uproar, the New Left, the beats and hippies, the psychedelic movement, rock music, the revival of occultism and mysticism, the protest against our involvement in Vietnam, and the seemingly odd reluctance of the young to buy the affluent technological society, with constructive criticism.

      The Making of a Counter Culture
    • Sources

      An Anthology of Contemporary Materials Useful for Preserving Personal Sanity While Braving the Technological Wilderness

      Sources
    • Elizabeth Frankensteins geheime Aufzeichnungen enthüllen eine andere Geschichte: War sie wirklich das unschuldige Opfer von Victors Experimenten? Dieses Buch bietet ein emotional und erotisch aufgeladenes Gegenstück zu Mary Shelleys "Frankenstein".

      Die Memoiren der Elizabeth Frankenstein. Roman