Michaela Jurovská Pořadí knih (chronologicky)

Západ a láska je ťažiskové dielo švajčiarskeho frankofónneho filozofa histórie a kultúrneho a literárneho historika Denisa de Rougemont (1906 – 1985). Kniha je fascinujúcim prienikom do európskej kultúry videnej cez prizmu lásky. Toto dielo možno považovať za jednu zo základných prác o koreňoch, smerovaní i zmysle západného človeka a jeho civilizácie a kultúry.

Le Clézio zde zobrazil ve dvou paralelních příbězích střetnutí dvou kultur, kultury pouštních lidí marockého nomádského kmene s kulturní pouští moderního francouzského města. Kniha otevřeně demaskuje iluze o civilizačním poslání bílé rasy a její nadřazenosti nad ostatními, údajně zaostalými a primitivními národy.

Krátke prózy talianskeho autora - Objavenie abecedy, Oheň a plameň, Obrúčka v snehu, Doláre, Mlčanie, Láska v studni, Morská voda, Teplá posteľ, Bomba, Zelená ako more.

V odľahlej pevnosti na hraniciach dôstojník Giovanni Drogo čaká na útok nepriateľov zo severu. Celé roky nečinne sníva o hrdinstvách, a keď sa nepriateľ konečne zjaví, Drogovi už dochádzajú sily a podarí sa mu vybojovať len zápas so sebou samým. Vrcholné románové dielo Dina Buzzatiho Tatárska púšť vzniklo roku 1940, v období najsilnejšieho fašizmu v Taliansku.

Perecův knižní debut Věci (1965) je příběhem mladého páru, jehož vztah ke světu se uskutečňuje prostřednictvím vlastnění, spotřebou, nakupováním a pořizováním uměleckých předmětů, nábytku a pomůcek každodenního života. Jérôme a Sylvie se ocitají ve vleku touhy po luxusním žití, k němuž jim však jakožto příslušníkům střední třídy chybějí prostředky. Próza je psána po vzoru formalizovaného vyjadřování sociologických příruček a nezaujatého stylu literatury faktu. Třebaže sám Perec odmítal, že by byla odsouzením konzumní společnosti, lze ji chápat jako studii vztahu mezi věcmi, které tato společnost produkuje, a štěstím, které uvnitř ní zůstává možností.

Námět na román nosil Tomasi di Lampedusa v hlavě celou řadu let, a přestože se klíčová část Geparda odehrává v 60. letech 19. století, autor do něj vtělil svou vlastní dobu, své vlastní lásky i úzkosti. Právě v tomto postupu, kdy se historický rámec příběhu stává prostředkem pro vyjádření přítomnosti, se ukázala spisovatelova originalita i tvůrčí novátorství. K jeho zvláštnímu kouzlu však nepochybně patří i vybroušeně nedbalý sloh a neurovnaná kompozice. Po vydání se Gepard setkal s obrovským čtenářským úspěchem (ale také s nepřízní kritiky, která dílu vytýkala znesvěcování vlasteneckých tradic), byl přeložen do celé řady jazyků a jeho slávu nakonec roku 1963 zpečetil i stejnojmenný film režiséra Luchina Viscontiho. Hlavním hrdinou příběhu, jehož kulisy tvoří Garibaldiho vylodění na Sicílii a zhroucení starého bourbornského režimu, je don Fabrizio, kníže a astronom, obr plný slabůstek, nesoucí v rodovém znaku tančícího geparda. Fabriziův životní osud a osud jeho rodiny je v románu sledován v rozmezí celých padesáti let až do roku 1910. Autorovi však nešlo o vytvoření kroniky ani eposu, spíše se pokusil napsat vlastní Vojnu a mír a vyjádřit vztah k nenávratně mizejícímu světu. Svým melancholicky pitoreskním stylem dokázal Tomasi rozzářit v živých barvách to, co mělo být už dávno odsouzeno ke zkáze.

Neľútostná paródia na dejiny Francúzska od počiatkov až po tzv. civilizovaný novovek. Brilantný, ironický román si berie na mušku všetko, čo sa v autorovej krajine vydáva za veľké, vznešené, nedotknuteľné.