Martina Neradová Knihy

Malé a velké dějiny jednoho tibetského města. Osobní příběhy Tibeťanů z různých společenských vrstev na pozadí dějinných událostí. Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc? Princezna, mnich, trhovkyně, intelektuál i školačka se musí rozhodnout, zda zůstanou v Čínou okupovaném Tibetu, nebo odejdou do exilu za dalajlamou. Budou se řídit buddhistickým učením nenásilí, nebo pozvednou zbraně? Soubor autentických příběhů přináší překvapivé informace o kultuře, kterou si Západ často idealizuje a zjednodušuje, aniž rozumí její podstatě.

Jedná se o velmi pěkně připravený a podrobný katalog k výstavě, která probíhala v paláci Kinských od 29.6.2019 do 13.10.2019.

„Když Christopher Hitchens dopsal svou knihu Bůh není veliký, poslal mi ji, abych si ji přečetl, a já mu řekl, jen napůl v žertu, že má v názvu jedno slovo navíc; bylo by užitečné, kdyby vymazal ‚veliký‘.“ Touto větou otevírá známý spisovatel esej Instinkt svobody. V kolekci brilantně napsaných textů se Rushdie profiluje nejen jako oddaný obhájce svobody slova a umělecké výpovědi, ale především jako znalec světového písemnictví a kultury. Věnuje se velkým literátům 20. století z rodu Kurta Vonneguta nebo Samuela Becketta, srovnává Shakespearovo mistrovství se Cervantesovým, na příkladu Aje Wej-weje, Pussy Riot či Roberta Saviana ukazuje, jakou roli hraje v tvorbě odvaha. Nechybí ani příspěvky, které se věnují dopadení bin Ládina nebo koronavirové pandemii. Rushdie vždy píše s vášnivým zaujetím pro styl, ve kterém se prolíná přesnost pozorování s bohatou obrazností. A se smyslem pro pravdu, bez ohledu na to, jak riskantní může být.

Závěrečný díl světově úspěšné trilogie. Hlavní hrdinové a milenci, čarodějnice Diana Bishopová a upír Matthew Clairmont, se vracejí v čase z alžbětinského Londýna zpět do naší současnosti. Diana je těhotná a o to víc odhodlaná bránit se proti těm, kteří chtějí ukrást a zneužít tajemství objevené čarodějnicemi v dávných dobách a ukryté v tajemném Ashmoleově svazku. Než se však Dianě a Matthewovi podaří odhalit obsah tajného rukopisu alias Knihy života, musí uhájit i svůj zakázaný vztah.

Jestliže stojíte před uměleckým dílem v muzeu nebo ve výstavní síni, obvykle si pokládáte dvě otázky: 1) Líbí se mi to? A následně 2) Kdo je autorem? Jestliže stojíte před uměleckým dílem v aukční síni nebo v galerii obchodníka s uměním, budou po těchto dotazech následovat další: jakou má toto dílo hodnotu? Jakou bude mít hodnotu za pět nebo deset let? A co si o mně lidé pomyslí, když uvidí, že mi tohle visí na zdi? Snídaně u Sothebyho vám objasní, jak lidé nacházejí na podobné otázky odpovědi a jak výtvarné dílo nabývá finanční hodnoty. Philip Hook se opírá o pětatřicetileté zkušenosti na trhu s uměním a ve své fascinující a velmi subjektivní knize nám předkládá pohled na vizuálního umělce a jeho zázemí (včetně -ismů, tvůrců, jejichž dílo odpovídá obecnému vkusu, Géricaulta a sebevražd), na téma a styl (od abstrakce a všednosti až k surrealismu a válce), na sílu díla zavěšeného na zdi, na jeho původ a na proměnlivost trhu s uměním, jehož fungování autor v jednu chvíli přirovnává k vyjednávání přestupů fotbalových hráčů do konkurenčního týmu. Snídaně u Sothebyho je kniha humorná, objevná, pikantní, báječná a absurdní, plná inteligentních postřehů a vnímavá vůči výtvarnému umění i světu, který ho obklopuje.

Pokračování Času čarodějnic, literární senzace roku 2011, a druhý díl z plánované trilogie zavádí Dianu a Matthewa do temných uliček alžbětinského Londýna, v nichž se to jen hemží špióny, lstmi a úskoky, kde pátrají po čarodějnici, která by Dianu naučila lépe ovládat její magické schopnosti, a hledají stopy vedoucí k tajemnému svazku č. 782. Do hry však znenadání vstupuje mysteriózní spolek starých Matthewových přátel známý jako Škola noci a Matthew a Diana se vydávají na podivnou cestu, která je zavede až k 1500 let starému upírskému tajemství…

Publikace se věnuje výhradně období, kdy Kokoschka pobýval v Československu. Komentáře u vybraných děl z let 1934-1938 poukazují na Kokoschkův vliv na české umělecké prostředí a tamější inspirační zdroje jeho tvorby. Jednotlivé eseje přibližují Kokoschkův soukromý i veřejný život, ale také jeho politické názory a angažovanost proti vzhámající se politice nacistického Němdecka. Závěrečná část je doplněna o tvorbu a krátké biografie českých tvůrců, jako byli Friedrich Feigl, Bohdan Heřmanský, Willy Nowak, Emil Filla, František Janoušek, nebo zástupců umělecké emigrace v Československu – Johna Heartfielda a Johannese Wünstena.

Historička a čarodějnice Diana Bishopová celý svůj život odmítala své nadpřirozené nadání. Očarovaný alchymistický rukopis však do jejího života vnese nevítaný příval magie a najednou se o ni zajímají nejen čarodějnice, ale i démoni a upíři. Záhy se po Dianině boku objeví i záhadný Matthew Clairmont, vědec, válečník a upír. Přestože mezi bytostmi panuje staleté nepřátelství, Diana a Matthew se jen s obtížemi brání vzájemné mrazivé přitažlivosti.

Jak se vyznat ve spletitém světě současného umění? Těžko, přiznává Alistair Hicks, ale přesto nám nabízí návod, jak se lépe zorientovat a nedovolit kurátorům, kritikům či obchodníkům, aby mysleli za nás a určovali náš vkus. Ve svém bohatě ilustrovaném průvodci se přitom neomezuje pouze na několik nejznámějších jmen či na „západní“ tvorbu, ale pokouší se přiblížit také méně známé umělce i díla vznikající v Africe, Asii nebo na Blízkém východě. Současné umění uvádí do dobového a místního kontextu a při objasňování některých souvislostí se nevyhýbá ani ožehavým tématům, jako je dědictví kolonialismu, migrace, ztráta kořenů, život v éře internetu a nových technologií, globalizace či decentralizace. Výsledkem je pestrá mozaika nejrůznějších přístupů, s jejichž pomocí se umělci snaží reflektovat dnešek a odpovídat na jeho výzvy. Portréty jednotlivých umělců jsou navíc proloženy osobními postřehy a historkami, a tak se čtenář nemusí obávat suchopárného výkladu a může se těšit například na to, že se dozví, jak a proč se autor zamiloval do egyptské královny Nefertiti.

Dvě znepřátelené světové mocnosti, dvoje tajné služby a jedna zakázaná kniha, která může změnit svět. Blíží se světová válka a o tom, kdo zahyne a kdo bude žít, rozhodují slova. V Moskvě je zatčena Olga Ivinska, múza Borise Pasternaka, nejnebezpečnějšího spisovatele v Sovětském svazu. Tajná policie ví, že Pasternak píše román Doktor Živago, ve kterém říká pravdu o sovětském režimu, a svou moc mu připomene tím, že zatkne jeho milenku a pošle ji do gulagu. Ve stejné době začíná čerstvě vznikající CIA pašovat do SSSR zakázané ruské knihy, aby dokázala, že skutečná svoboda vzkvétá jen v demokracii. Když Pasternak román dopíše, získá CIA rukopis, dopraví ho do USA a začne školit novou členku tajné skupiny, která má román dostat zpět do SSSR a tam rozšířit.

Výjimečný příběh dívky, která se ocitla ve víru íránské revoluce Teherán, 1953. Mladý řidič Behrúz najde v postranní uličce sotva narozenou holčičku. Rozhodne se ji adoptovat a dá jí jméno Ária – a tím navždy ovlivní svůj život i ten její, který se ponese ve znamení jinakosti. O čtvrtstoletí později se schyluje k Chomejního revoluci a Ária se zamiluje do chlapce, který se ocitne na špatné straně dějin. Dokáže se dívka poprat o svoji budoucnost v divokém víru změn, který zemi obrátí vzhůru nohama? Příběh dívky Árie se odehrává v turbulentním období íránských dějin. V šedesátých a sedmdesátých letech tato země totiž hned dvě revoluce. V roce 1963 započala takzvaná bílá revoluce, série reforem iniciovaných šáhem Rezou Pahlávím, a v roce 1979 přišla íránská revoluce, během níž byl šáh svržen a došlo k nastolení islámské republiky pod vedením ajatolláha Chomejního. Na pozadí těchto událostí žije Ária život nalezenky sužované nejistotou, kam vlastně patří a jaké je její místo v rychle se měnící společnosti, která ženám příliš nenahrává... „Íránský Doktor Živaho.“ – Margaret Atwoodová. Z angličtiny přeložila Martina Neradová.

Sbírka povídek nositele Pulitzerovy ceny. Jeffreyho Eugenidese známe z jeho románové tvorby jako bystrého pozorovatele, který poutavě popisuje problémy provázející dospívání, hledání sexuální identity, snahu o sebepoznání, vztahy v rodině i to, co dnes znamená být Američanem. Jinak tomu není ani v jeho povídkách. I zde se setkáme s postavami zmítanými soukromými či kolektivními krizemi, od reprodukčního třeštění až po ironické, ale přesto dojemné líčení cesty jednoho mladíka za osvícením. Seznámíme se s neúspěšným básníkem, který v čase bubliny na trhu s nemovitostmi závistivě pokukuje po majetnějších spoluobčanech a nakonec se dopustí zpronevěry, nebo s klavichordistou, jehož umělecké sny se zbortí pod tíhou rodinných závazků. Působivé příběhy zachycené krásným, elegantně plynoucím jazykem dokazují, že Eugenides je nejen mistrným romanopiscem, ale i povídkářem.

Ukrytý v hliněné nádobě. Zapečetěný voskem. Pohřbený v srdci zničeného paláce uprostřed popela jedné z největších, téměř zapomenutých indických říší. Příběh, který čeká na odvyprávění. Ve čtrnáctém století našeho letopočtu na jihu území, kterému dnes říkáme Indie, devítiletá Pampa Kampana poprvé uslyší hlas bohyně. Přísahá jí, že zajistí, aby už žádnou ženu nestihl osud její milované matky. S pomocí zázraků Pampa vybuduje velké město zvané Bisnaga – „město vítězství“, kde jsou ženy rovny mužům. Každé dílo se však může svému tvůrci vymknout z rukou a Bisnaga není výjimkou. Mnohovrstevnatý text nám v lecčems připomíná pohádky z Tisíce a jedné noci, propojení intrik a nadpřirozena zase současnou popkulturu, jako je Hra o trůny. Rushdie svým doposud posledním románem znovu skládá hold příběhu, který je na rozdíl od lidí a říší nesmrtelným. Řečeno s autorem: Jedinými vítězi jsou slova.

Publikace věnovaná tvorbě německé výtvarnice Kathariny Grosse. Vyšlo u příležitosti výstavy její velkorozměrné malířské instalace, kterou umělkyně vytvořila pro Velkou dvoranu Veletržního paláce v Praze. S deskami vyrobenými za užití originálu díla autorky.