Malé a velké dějiny jednoho tibetského města.
Osobní příběhy Tibeťanů z různých společenských vrstev na pozadí dějinných událostí.
Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc? Princezna, mnich, trhovkyně, intelektuál i školačka se musí rozhodnout, zda zůstanou v Čínou okupovaném Tibetu, nebo odejdou do exilu za dalajlamou. Budou se řídit buddhistickým učením nenásilí, nebo pozvednou zbraně? Soubor autentických příběhů přináší překvapivé informace o kultuře, kterou si Západ často idealizuje a zjednodušuje, aniž rozumí její podstatě.
„Když Christopher Hitchens dopsal svou knihu Bůh není veliký, poslal mi ji, abych si ji přečetl, a já mu řekl, jen napůl v žertu, že má v názvu jedno slovo navíc; bylo by užitečné, kdyby vymazal ‚veliký‘.“ Touto větou otevírá známý spisovatel esej Instinkt svobody. V kolekci brilantně napsaných textů se Rushdie profiluje nejen jako oddaný obhájce svobody slova a umělecké výpovědi, ale především jako znalec světového písemnictví a kultury. Věnuje se velkým literátům 20. století z rodu Kurta Vonneguta nebo Samuela Becketta, srovnává Shakespearovo mistrovství se Cervantesovým, na příkladu Aje Wej-weje, Pussy Riot či Roberta Saviana ukazuje, jakou roli hraje v tvorbě odvaha. Nechybí ani příspěvky, které se věnují dopadení bin Ládina nebo koronavirové pandemii. Rushdie vždy píše s vášnivým zaujetím pro styl, ve kterém se prolíná přesnost pozorování s bohatou obrazností. A se smyslem pro pravdu, bez ohledu na to, jak riskantní může být.
Závěrečný díl světově úspěšné trilogie. Hlavní hrdinové a milenci, čarodějnice Diana Bishopová a upír Matthew Clairmont, se vracejí v čase z alžbětinského Londýna zpět do naší současnosti. Diana je těhotná a o to víc odhodlaná bránit se proti těm, kteří chtějí ukrást a zneužít tajemství objevené čarodějnicemi v dávných dobách a ukryté v tajemném Ashmoleově svazku. Než se však Dianě a Matthewovi podaří odhalit obsah tajného rukopisu alias Knihy života, musí uhájit i svůj zakázaný vztah.
Jestliže stojíte před uměleckým dílem v muzeu nebo ve výstavní síni, obvykle si pokládáte dvě otázky: 1) Líbí se mi to? A následně 2) Kdo je autorem? Jestliže stojíte před uměleckým dílem v aukční síni nebo v galerii obchodníka s uměním, budou po těchto dotazech následovat další: jakou má toto dílo hodnotu? Jakou bude mít hodnotu za pět nebo deset let? A co si o mně lidé pomyslí, když uvidí, že mi tohle visí na zdi? Snídaně u Sothebyho vám objasní, jak lidé nacházejí na podobné otázky odpovědi a jak výtvarné dílo nabývá finanční hodnoty. Philip Hook se opírá o pětatřicetileté zkušenosti na trhu s uměním a ve své fascinující a velmi subjektivní knize nám předkládá pohled na vizuálního umělce a jeho zázemí (včetně -ismů, tvůrců, jejichž dílo odpovídá obecnému vkusu, Géricaulta a sebevražd), na téma a styl (od abstrakce a všednosti až k surrealismu a válce), na sílu díla zavěšeného na zdi, na jeho původ a na proměnlivost trhu s uměním, jehož fungování autor v jednu chvíli přirovnává k vyjednávání přestupů fotbalových hráčů do konkurenčního týmu. Snídaně u Sothebyho je kniha humorná, objevná, pikantní, báječná a absurdní, plná inteligentních postřehů a vnímavá vůči výtvarnému umění i světu, který ho obklopuje.
Pokračování Času čarodějnic, literární senzace roku 2011, a druhý díl z plánované trilogie zavádí Dianu a Matthewa do temných uliček alžbětinského Londýna, v nichž se to jen hemží špióny, lstmi a úskoky, kde pátrají po čarodějnici, která by Dianu naučila lépe ovládat její magické schopnosti, a hledají stopy vedoucí k tajemnému svazku č. 782. Do hry však znenadání vstupuje mysteriózní spolek starých Matthewových přátel známý jako Škola noci a Matthew a Diana se vydávají na podivnou cestu, která je zavede až k 1500 let starému upírskému tajemství…
Publikace se věnuje výhradně období, kdy Kokoschka pobýval v Československu. Komentáře u vybraných děl z let 1934-1938 poukazují na Kokoschkův vliv na české umělecké prostředí a tamější inspirační zdroje jeho tvorby. Jednotlivé eseje přibližují Kokoschkův soukromý i veřejný život, ale také jeho politické názory a angažovanost proti vzhámající se politice nacistického Němdecka. Závěrečná část je doplněna o tvorbu a krátké biografie českých tvůrců, jako byli Friedrich Feigl, Bohdan Heřmanský, Willy Nowak, Emil Filla, František Janoušek, nebo zástupců umělecké emigrace v Československu – Johna Heartfielda a Johannese Wünstena.
Historička a čarodějnice Diana Bishopová celý svůj život odmítala své nadpřirozené nadání. Očarovaný alchymistický rukopis však do jejího života vnese nevítaný příval magie a najednou se o ni zajímají nejen čarodějnice, ale i démoni a upíři. Záhy se po Dianině boku objeví i záhadný Matthew Clairmont, vědec, válečník a upír. Přestože mezi bytostmi panuje staleté nepřátelství, Diana a Matthew se jen s obtížemi brání vzájemné mrazivé přitažlivosti.
Jak se vyznat ve spletitém světě současného umění? Těžko, přiznává Alistair Hicks, ale přesto nám nabízí návod, jak se lépe zorientovat a nedovolit kurátorům, kritikům či obchodníkům, aby mysleli za nás a určovali náš vkus.
Ve svém bohatě ilustrovaném průvodci se přitom neomezuje pouze na několik nejznámějších jmen či na „západní“ tvorbu, ale pokouší se přiblížit také méně známé umělce i díla vznikající v Africe, Asii nebo na Blízkém východě. Současné umění uvádí do dobového a místního kontextu a při objasňování některých souvislostí se nevyhýbá ani ožehavým tématům, jako je dědictví kolonialismu, migrace, ztráta kořenů, život v éře internetu a nových technologií, globalizace či decentralizace. Výsledkem je pestrá mozaika nejrůznějších přístupů, s jejichž pomocí se umělci snaží reflektovat dnešek a odpovídat na jeho výzvy.
Portréty jednotlivých umělců jsou navíc proloženy osobními postřehy a historkami, a tak se čtenář nemusí obávat suchopárného výkladu a může se těšit například na to, že se dozví, jak a proč se autor zamiloval do egyptské královny Nefertiti.
Sbírka povídek nositele Pulitzerovy ceny.
Jeffreyho Eugenidese známe z jeho románové tvorby jako bystrého pozorovatele, který poutavě popisuje problémy provázející dospívání, hledání sexuální identity, snahu o sebepoznání, vztahy v rodině i to, co dnes znamená být Američanem. Jinak tomu není ani v jeho povídkách. I zde se setkáme s postavami zmítanými soukromými či kolektivními krizemi, od reprodukčního třeštění až po ironické, ale přesto dojemné líčení cesty jednoho mladíka za osvícením. Seznámíme se s neúspěšným básníkem, který v čase bubliny na trhu s nemovitostmi závistivě pokukuje po majetnějších spoluobčanech a nakonec se dopustí zpronevěry, nebo s klavichordistou, jehož umělecké sny se zbortí pod tíhou rodinných závazků. Působivé příběhy zachycené krásným, elegantně plynoucím jazykem dokazují, že Eugenides je nejen mistrným romanopiscem, ale i povídkářem.
