Martina Neradová Pořadí knih

„Když Christopher Hitchens dopsal svou knihu Bůh není veliký, poslal mi ji, abych si ji přečetl, a já mu řekl, jen napůl v žertu, že má v názvu jedno slovo navíc; bylo by užitečné, kdyby vymazal ‚veliký‘.“ Touto větou otevírá známý spisovatel esej Instinkt svobody. V kolekci brilantně napsaných textů se Rushdie profiluje nejen jako oddaný obhájce svobody slova a umělecké výpovědi, ale především jako znalec světového písemnictví a kultury. Věnuje se velkým literátům 20. století z rodu Kurta Vonneguta nebo Samuela Becketta, srovnává Shakespearovo mistrovství se Cervantesovým, na příkladu Aje Wej-weje, Pussy Riot či Roberta Saviana ukazuje, jakou roli hraje v tvorbě odvaha. Nechybí ani příspěvky, které se věnují dopadení bin Ládina nebo koronavirové pandemii. Rushdie vždy píše s vášnivým zaujetím pro styl, ve kterém se prolíná přesnost pozorování s bohatou obrazností. A se smyslem pro pravdu, bez ohledu na to, jak riskantní může být.

Malé a velké dějiny jednoho tibetského města. Osobní příběhy Tibeťanů z různých společenských vrstev na pozadí dějinných událostí. Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc? Princezna, mnich, trhovkyně, intelektuál i školačka se musí rozhodnout, zda zůstanou v Čínou okupovaném Tibetu, nebo odejdou do exilu za dalajlamou. Budou se řídit buddhistickým učením nenásilí, nebo pozvednou zbraně? Soubor autentických příběhů přináší překvapivé informace o kultuře, kterou si Západ často idealizuje a zjednodušuje, aniž rozumí její podstatě.

Výjimečný příběh dívky, která se ocitla ve víru íránské revoluce Teherán, 1953. Mladý řidič Behrúz najde v postranní uličce sotva narozenou holčičku. Rozhodne se ji adoptovat a dá jí jméno Ária – a tím navždy ovlivní svůj život i ten její, který se ponese ve znamení jinakosti. O čtvrtstoletí později se schyluje k Chomejního revoluci a Ária se zamiluje do chlapce, který se ocitne na špatné straně dějin. Dokáže se dívka poprat o svoji budoucnost v divokém víru změn, který zemi obrátí vzhůru nohama? Příběh dívky Árie se odehrává v turbulentním období íránských dějin. V šedesátých a sedmdesátých letech tato země totiž hned dvě revoluce. V roce 1963 započala takzvaná bílá revoluce, série reforem iniciovaných šáhem Rezou Pahlávím, a v roce 1979 přišla íránská revoluce, během níž byl šáh svržen a došlo k nastolení islámské republiky pod vedením ajatolláha Chomejního. Na pozadí těchto událostí žije Ária život nalezenky sužované nejistotou, kam vlastně patří a jaké je její místo v rychle se měnící společnosti, která ženám příliš nenahrává... „Íránský Doktor Živaho.“ – Margaret Atwoodová. Z angličtiny přeložila Martina Neradová.

Pokračování Času čarodějnic, literární senzace roku 2011, a druhý díl z plánované trilogie zavádí Dianu a Matthewa do temných uliček alžbětinského Londýna, v nichž se to jen hemží špióny, lstmi a úskoky, kde pátrají po čarodějnici, která by Dianu naučila lépe ovládat její magické schopnosti, a hledají stopy vedoucí k tajemnému svazku č. 782. Do hry však znenadání vstupuje mysteriózní spolek starých Matthewových přátel známý jako Škola noci a Matthew a Diana se vydávají na podivnou cestu, která je zavede až k 1500 let starému upírskému tajemství…

Historička a čarodějnice Diana Bishopová celý svůj život odmítala své nadpřirozené nadání. Očarovaný alchymistický rukopis však do jejího života vnese nevítaný příval magie a najednou se o ni zajímají nejen čarodějnice, ale i démoni a upíři. Záhy se po Dianině boku objeví i záhadný Matthew Clairmont, vědec, válečník a upír. Přestože mezi bytostmi panuje staleté nepřátelství, Diana a Matthew se jen s obtížemi brání vzájemné mrazivé přitažlivosti.

Jedná se o velmi pěkně připravený a podrobný katalog k výstavě, která probíhala v paláci Kinských od 29.6.2019 do 13.10.2019.

Dvě znepřátelené světové mocnosti, dvoje tajné služby a jedna zakázaná kniha, která může změnit svět. Blíží se světová válka a o tom, kdo zahyne a kdo bude žít, rozhodují slova. V Moskvě je zatčena Olga Ivinska, múza Borise Pasternaka, nejnebezpečnějšího spisovatele v Sovětském svazu. Tajná policie ví, že Pasternak píše román Doktor Živago, ve kterém říká pravdu o sovětském režimu, a svou moc mu připomene tím, že zatkne jeho milenku a pošle ji do gulagu. Ve stejné době začíná čerstvě vznikající CIA pašovat do SSSR zakázané ruské knihy, aby dokázala, že skutečná svoboda vzkvétá jen v demokracii. Když Pasternak román dopíše, získá CIA rukopis, dopraví ho do USA a začne školit novou členku tajné skupiny, která má román dostat zpět do SSSR a tam rozšířit.

Sbírka povídek nositele Pulitzerovy ceny. Jeffreyho Eugenidese známe z jeho románové tvorby jako bystrého pozorovatele, který poutavě popisuje problémy provázející dospívání, hledání sexuální identity, snahu o sebepoznání, vztahy v rodině i to, co dnes znamená být Američanem. Jinak tomu není ani v jeho povídkách. I zde se setkáme s postavami zmítanými soukromými či kolektivními krizemi, od reprodukčního třeštění až po ironické, ale přesto dojemné líčení cesty jednoho mladíka za osvícením. Seznámíme se s neúspěšným básníkem, který v čase bubliny na trhu s nemovitostmi závistivě pokukuje po majetnějších spoluobčanech a nakonec se dopustí zpronevěry, nebo s klavichordistou, jehož umělecké sny se zbortí pod tíhou rodinných závazků. Působivé příběhy zachycené krásným, elegantně plynoucím jazykem dokazují, že Eugenides je nejen mistrným romanopiscem, ale i povídkářem.

Publikace věnovaná tvorbě německé výtvarnice Kathariny Grosse. Vyšlo u příležitosti výstavy její velkorozměrné malířské instalace, kterou umělkyně vytvořila pro Velkou dvoranu Veletržního paláce v Praze. S deskami vyrobenými za užití originálu díla autorky.