Jan Cinert Knihy

Podtitul: Jiný výklad mytologie : nový pohled na Staré pověsti české : skutečný příběh knížete Václava Pokus amatérského historika o jiný výklad nejstarších českých dějin. Autor shromáždil množství historického materiálu i mytologických pramenů a na tomto základě se snaží podat nový obraz důležitých událostí českého pravěku a raného středověku. Text je rozdělen do několika oddílů. Základem počátečního výkladu jsou nejstarší dochované mýty - antické, germánské a slovanské; autor se snaží velice důkladným rozborem najít vzájemné souvislosti jednotlivých mýtů - a to i z hlediska etymologického. Tím se zabývá téměř polovina textu knihy, získané závěry pak autor aplikuje na nejstarší české dějiny, a to i v konfrontaci se starými českými kronikami (Kosmas, Dalimil) i s Jiráskovými Starými pověstmi. Zvýšenou pozornost pak věnuje osobnosti sv. Václava a svatováclavským legendám vůbec, kdy vytváří jiný příběh Václavova života. Na závěr se v krátké části obrací k rodu Slavníkovců, k historii nejstarších pražských kostelů a rozebírá ve stručnosti Kristiánovu legendu.

Po více letech autor dokončil knihu, v níž se částečně vrací k námětům své první knihy Bylo to jinak z roku 2008. Rozebírá je podrobněji a s přihlédnutím k výsledkům nových výzkumů. V úvodní kapitole O oráči Přemyslovi na širokém porovnání mýtu se světovou mytologií vysvětluje jeho původní obecnou podstatu. Zároveň ismysl základních mýtů dochovaných na severní polokouli. V dalších kapitolách popisuje nejstarší českou historii důsledně podle písemných pramenů a dosavadních výzkumů se soustředěním na nejasnosti, nepřesnosti a až omyly předcházejících historiků. Nejznámějšími dlouhodobě rozpornými výklady jsou o umístění Wogastisburgu a Kanburgu, o vládě knížete Bořivoje a jeho manželce Ludmile se založením Prahy, období vlády knížete Vratislava, záležitost údajného zavraždění knížete Václava a rozšiřování državy za knížete Boleslava I. Kniha tedy není souhrnem dosud stále opakovaných zavádějících popisů historických událostí, ale vysvětluje je nově podle současných vědomostí. V dodatcích se autor věnuje ve stejném duchu některým záležitostem přesahujícím časové omezení dané koncem vlády Boleslava I. Zde lze vyzdvihnout pojednání o podvrhu zvaném Kristiánova legenda a Wolfenbüttelském rukopisu Gumpoldovy legendy údajně kněžny Hemmy, rodokmenu prvních Přemyslovců sestaveném s přihlédnutím k dožitým věkům zjištěných Gustafsonovou metodou a objasnění Archeoastronomické metody datování založení předrománských a románských kostelů.