Vojtěch Ettler Knihy

Každý už slyšel o obranyschopnosti, ale málokdo se vážně pozastaví a zamyslí se: jak imunitní systém vlastně funguje? Složitostí šlape na paty lidskému mozku a patrˇí k nejstarším a nejvýznamnějším složkám života na Zemi. Bez něj by bylo do několika dnů po vás. Philipp Dettmer, tvůrčí síla stojící za jedním z nejpopulárnějších vědeckých kanálů na YouTube, vás ve své knize Imunita vezme na fascinující výpravu po tvrzi lidského těla a všech jejích obranných valech. S vydatnou pomocí barvitých ilustrací se tu složitý, záhadný a matoucí obor imunologie mění ve strhující dobrodružství odehrávající se v podivuhodné cizí krajineˇ. Imunita prˇedstavuje zábavný rychlokurz, který vám odkryje taje dost možná té nejdůležitější tělesné soustavy.

Přírodovědkyně a autorka populárně-naučné literatury Sy Montgomeryová poodkrývá emocionální i tělesný svět chobotnic a fascinující vazby, které tyto komplexní bytosti navazují s lidmi. V rámci „zážitkové“ dokumentaristiky se vydává do Akvária New England a ke korálovým útesům Francouzské Polynésie a Mexického zálivu, aby poznala divoké, samotářské a dravé měkkýše. Spřátelila se s několika chobotnicemi, jako je mírná Athena, průbojná Octavia, zvědavá Kálí a hravá Karma. Chobotnice dokazují svou inteligenci různými způsoby: unikají z nádrží, používají lstivé techniky k získání potravy a hrají si s míčem pomocí proudu vody. Montgomeryová podotýká, že chobotnice, přestože dorůstají váhy téměř padesáti kilogramů a délky skoro dvou a půl metru, dokážou své tělo protáhnout mezerou o velikosti pomeranče. Mají zobák jako papoušek, jed jako had a jazyk s ostrými zuby, a dokážou měnit tvar i barvu. Vědci nyní obdivují jejich schopnost řešit úkoly a snaží se pochopit význam jejich barevných změn. Montgomeryová zachycuje rostoucí uznání pro chobotnice a vypráví příběh o lásce, který je vtipný, zábavný, dojemný i hluboký. Co nás mohou chobotnice naučit o setkávání dvou odlišných myslí?

Světově uznávaná lesní ekoložka Suzanne Simardová navždy změnila náš pohled na stromy, když odhalila jejich vzájemné propojení i vazby s dalšími rostlinami a zvířaty.Ve svém strhujícím vyprávění, kdy se coby žena dokázala prosadit v ryze mužském oboru, zároveň píše o svém dětství v lesích Britské Kolumbie, o lásce i ztrátách a o hluboce lidské touze pochopit, kým vlastně jsme a jaké je naše místo ve světě.„Není to kniha o tom, jak můžeme zachránit stromy. Je to kniha o tom, jak stromy můžou zachránit nás.“Suzanne Simardová nás zavede do svého světa, do srdce lesa. Uká­že nám, že stromy nejsou pouze zdrojem dřeva či buničiny, ale že tvoří složitý a vzájemně provázaný koloběh života. Právě její pře­vratné pátrání vedlo k objevu „lesního internetu“ (Wood Wide Web), který ve svých knihách popisuje také Peter Wohlleben. S ob­jevitelskou vášní popisuje, jak se stromy rostoucí stovky let vedle sebe vyvíjejí, jak se učí a přizpůsobují okolnostem, poznávají své sousedy a rafinovaně spolu soupeří i spolupracují. V centru jejího výzkumu přitom stojí tzv. mateřské stromy – prastaré, mocné a ta­jemné velikány, které spojují a chrání ostatní stromy ve svém okolí.

Celý svůj život zasvětila přírodě a její ochraně a její působení už dávno přesáhlo oblast vědy. Stala se poslem míru OSN, cestuje po světě se svým projektem pro mladé Roots & Shoots (několikrát navštívila také Českou republiku), přednáší a věnuje se i dalším humanitárním projektům. Za celoživotní přínos v oblasti výzkumu myšlení zvířat a rozvoje lidstva obdržela v roce 2021 prestižní Templetonovu cenu, která se uděluje žijícímu člověku, jenž se zasloužil o přínos na poli „pokroku ve výzkumu a objevech týkajících se duchovních skutečností“. V této knize Jane Goodallová odhaluje své rodinné zázemí a nastiňuje své působení v Africe. Předkládá tak inspirativní poselství, stejně hluboké jako poznání, ke kterému došla na své cestě za hledáním naděje nejen uprostřed nedotčené přírody.

Představte si nádhernou rozlehlou zahradu. Sytě rudé hortenzie se uklánějí popínavým žlutým růžím, pásy nar­cisů kynou jiřinám, tulipány si na hlavy pod zlatavým sluncem uvazují růžový turban. Na staré okrasné jezírko shlíží z nebe natržený mrak. V zadní části přechází zastři­žený trávník v louku plnou divokých květin, a kdo by šel ještě dál, až za mokřiny v koutě, toho by obklopily vzrost­lé javory a buky. Jenže do téhle zahrady nikdo nechodí. Paní je pryč nebo se dívá oknem z kuchyně a jediným člo­věkem, který šlape mezi záhony, je stárnoucí vousatý za­hradník. Jmenuje se Marc Hamer a donedávna přes zimu chytal krtky. Kniha Od semínka v prach je vlastně jakýmsi manifestem zahradnického zenu a povzbudivou rozpravou o životě v souladu s přírodou. Kde není uřvané ego, tam má v na­stalém prázdnu šanci vyvstat něco jiného. Třeba štěstí. Pak stačí zahlédnout rorýse, pohladit muškát nebo sledo­vat postarší sousedku, a nic vám nechybí.

V knize Půda, duše, společnost předkládá mírový a ekologický myslitel Satiš Kumár čtenářům trojici pilířů, na kterých stojí udržitelná budoucnost nás všech: životní prostředí, osobní harmonie a morální hodnoty.Satiš Kumár objasňuje Západu východní moudrost. V zásadě říká, že péče o životní prostředí (půda), snaha o osobní harmonii (duše) a prosazování lidských hodnot (společnost) představují tři nezbytné morální pilíře naší doby. Kniha Půda, duše, společnost dokládá, že celostní přístup k životu vychází ze starobylé filozofie indických tradic hinduismu, buddhismu a džinismu, které pro nás oživili Mahátma Gándhí a Rabíndranáth Thákur. Jejich myšlenky následně přenesl na Západ E. F. Schumacher ve své knize Malé je milé.Abychom se zasadili o novou udržitelnou budoucnost, musíme provést reformu vzdělávání. Podstata této transformace by pak měla spočívat v tom, že opustíme starou základní trojici „čtení, psaní a počítání“ a budeme se soustředit na novou trojici „hlava, srdce a ruce“. Půda, duše, společnost je praktickým návodem na to, jak vytvořit prostor pro radikální a přitom laskavou proměnu našeho myšlení i způsobu života.

Kniha Propletený život vás vezme do opomíjeného a zázračného světa hub a ukáže vám, že představují klíč k porozumění nejen planetě, na níž žijeme, ale i životu samotnému. Vydejte se na pouť, která vás změní k nepoznání.

V deseti stručných kapitolách knihy Stvořeni pro tyto časy se naučíte účinným způsobům, jak čelit životním výzvám s moudrostí, odolností a lehkostí.Všichni v životě procházíme obdobími, kdy máme pocit, že nám něco podtrhává půdu pod nohama. To, na co jsme spoléhali jako na stabilní a pevné, se může změnit nebo dokonce zmizet. V této éře globálního rozvratu přibývají hrozby pro naši individuální, sociální a planetární bezpečnost a život se někdy může zdát zahlcující. Nejen, že bolí ztráty a rozchody bolí, ale i pozitivní změny mohou způsobit velký stres.

Jonáš a jeho sestra Katka se vydávají na další dobrodružný výlet v čase. Tentokrát odlétají do minulosti s Andreou, která pochází z doby, kdy byla Amerika objevována mořeplavci a přistěhovalci z Evropy tam zakládali nové kolonie. Jejich cestu však naruší nečekaná nehoda a děti se ocitnou jinde, než měly v plánu. Je to náhoda nebo záměr neznámého nepřítele? Stojí za vším tajemný cestovatel v čase, který si nechává říkat Účko?

Robin Wall Kimmererová vypráví příběhy mechů z pohledu vědy i tradiční moudrosti domorodých národů. Mezinárodně uznávaná autorka poutavě spojuje vědecké poznatky s osobními postřehy a dává možnost nahlédnout do elegantně jednoduchého života mechorostů, od nichž se můžeme mnohé naučit. Ve vzájemně provázaných esejích srozumitelně vysvětluje biologii mechů a přemítá nad tím, co všechno nám tyto fascinující organismy mohou předat. Čerpá přitom ze svých rozmanitých zkušeností vědkyně, matky, učitelky i spisovatelky s indiánskými kořeny. V meších autorka objevila vstupní bránu k důvěrnému sepětí s krajinou – jakousi tajnou znalost lesa, která je metaforou toho, jak lze žít ve světě. Putujte s ní a stejně jako ona se kolem sebe dívejte přes mechové brýle.