Druhý díl postihuje vývoj knižní kultury od konce 18. století do počátku století 21. Zabývá se nejen dalšími proměnami knižní formy, ale zajímá se i o reklamu, plakát, grafický design či původní písmovou tvorbu. Pozornost věnuje zejména moderním uměleckým směrům v knižní tvorbě a užité grafice, knižní obálce a vazbě. V závěru nabízí pohled na perspektivy grafického designu v 21. století.
Klasická sbírka balad z poloviny 19. století, považovaná za vrchol obrozeneckého romantismu i za jednu z nejoblíbenějších básnických knih v české poezii vůbec.
Erben vložil do "Kytice" především rozmanité epické skladby, jejichž základní součástí je baladický prvek přítomný v mnoha rovinách, ať už se jedná o báje s nadpřirozenými bytostmi nebo o pověsti, vztahující se k nejrůznějším svátkům a legendám. Náměty nacházel autor na nejrůznějších místech a zároveň se v nich pokusil využít jak lidovou slovesnost, tak i postupy, odpovídající tradicím evropských literatur 18. a 19. století. Erben dokázal i dovedně fabulovat jádro svých příběhů, které často vycházely z konfliktů člověka s mytologickými postavami a mocnostmi či z násilného porušení přírodního řádu. Tato střetnutí byla mnohdy způsobena činem, pramenícím ze zloby, z dobré či špatné vůle nebo i z náhodného a neúmyslného aktu. A tak se do středu autorovy pozornosti dostal rozpor mezi jedincem s jeho přirozenými možnostmi a světem odlišných či iracionálních dimenzí. V těchto sporech nabýval vrchu ortel, vynesený z hlediska jakéhosi vyššího morálního zákona a trestající činy mimo rámec obvyklého lidského konání.
