Franz Kafka Pořadí knih

V povídkách Ortel i V kárném táboře rezonuje téma soudu a rozsudku. Obě díla patří k několika málo textům, které měly zůstat na Kafkovo přání po jeho smrti zachovány. V tomto svazku vycházejí společně v novém překladu. Rozsáhlá odborná literatura interpretuje povídku Ortel z nejrůznějších zorných úhlů – výklady sahajíod prostého konstatování zřejmých paralel mezi životem hlavního hrdiny Georga a Kafkovým (vztah ke snoubence, složitý vztah mezi synem a otcem, resp. mezi jejich světy) přes úvahy o obecné podstatě soudu či rozsudku až po existencialistické náhledy na člověka a společnost. Způsob, jímž Kafka zkoumá lidskou duši a motivace, o které se opírá naše konání, většina studií shodně uvádí do spojitosti s teoriemi Friedricha Nietzscheho a Sigmunda Freuda. Kafkovské téma soudu a rozsudku rezonuje i v povídce V kárném táboře, zde je však dovedeno do hrůzyplné krajnosti. Proceduru mučení svěřil Kafka programovatelnému stroji, zatímco katův úkol spočívá pouze v dohlížení na bezchybný chod mašiny, jejíž kódy nikdo, kromě kata, nezná. Alibismus a odmítání odpovědnosti a viny působí zvláště dnes, kdy roboti vykonávají mnohem složitější práci, jako sotva překonatelný znak nelidskosti. Povídka Ortel (Das Urteil) pochází z roku 1912, povídku V kárném táboře (In der Strafkolonie) napsal Kafka v říjnu 1914. Sám Kafka dospěl k závěru, že by se mohly spolu s povídkou Proměna publikovat pod názvem Tresty (Strafen).

Výpravná kniha o nejslavnějším pražském rodákovi Franzi Kafkovi přibližuje jeho život a dílo všem, kdo chtějí podrobněji poznat jeho svět. Ožívá v ní svět pražské německy psané literatury, svět jeho zájmů, rodiny a přátel a také svět prazvláštních příběhů, nad kterými si dodnes lámou hlavu čtenáři i odborníci na slovo vzatí.

Kafkův dopis otci, který nikdy nebyl ani odeslán, ani doručen, představuje jednu z nejosobitějších autobiografických zpovědí světové literatury. Vydává ho Nakladatelství Franze Kafky v překladové české a původní německé verzi. Knihu ilustroval Jiří Slíva. Svým rozsahem asi sedmdesáti stran dopis přesahuje rámec epistolární literatury. Kafka ho napsal při svém pobytu v Želízech v listopadu 1919 svému otci Hermannu Kafkovi. Nakladatelství Franze Kafky dokončilo v roce 2007 třináctidílné vydání spisů Franze Kafky v českém překladu. Spisy byly řazeny tematicky a chronologicky, Dopis otci je součástí svazku Dopisy rodině. Nakladatelství Franze Kafky vydává novou edici, která z Kafkových spisů vybírá a postupně vydává jednotlivé skvosty tak, aby se autor ještě více přiblížil čtenářům. Dosud vyšly dva svazky, Leopardi v chrámu (výbor Kafkových myšlenek) a Isabella (výbor méně známých povídek) a nyní připravujeme dvojjazyčné vydání Dopisu otci. Cílem nakladatelství je vydávat nejen hodnotnou literaturu, ale také udržet si vysokou úroveň knižní kultury. Proto spolupracujeme s předním českým typografem prof. Zdeňkem Zieglerem a ilustrátorem Jiřím Slívou.

Povídky, které napsal Franz Kafka (1883-1924) na Hradčanech, ve Zlaté uličce čp. 22, vyšly pod titulem Venkovský lékař knižně již za jeho života. Kafka ve svých krátkých textech stále znovu evokuje zčásti iracionální, zčásti nevyzpytatelný, vždy však znepokojivý a tísnivý svět, jemuž lze jen stěží uniknout. Jednou vyvolá řetězec nešťastných událostí chybné zazvonění lékařského zvonku, jindy se zjeví jacísi podivní kočovníci, vůči nimž je bezmocný i sám císař. Mluvící šakali nebo stěží definovatelný Odradek unášejí čtenáře do surreálna. Existuje nějaké východisko z tohoto znepokojivého světa? Dveřníkova odpověď v příběhu o usilovné touze „po zákoně“ zní: „Je to možné, ale ne teď.“

Uchopit věci, děje a osoby a dát jim zcela jinou dimenzi je příznačné pro Kafkův styl psaní. Humor, lásku i smrt, touhu být mostem, opicí či nebožtíkem, to vše můžeme najít v souboru nejen známých, ale i méně známých povídek a dalších textů vybraných z Kafkova díla. Kniha, kterou doplnil ilustracemi Jiří Slíva, volně navazuje na titul Leopardi v chrámu, který z Kafkových myšlenek sestavil Josef Čermák. Nový kafkovský výbor má také stejný cíl, ještě více přiblížit Kafku současnému čtenáři.

Humorný i vážný tón, dar přesného popisu, pozoruhodné myšlenky a krátké úvahy jsou základem výběru působivých textů z románů, deníků a dopisů Franze Kafky. Kniha Leopardi v chrámu přibližuje Kafkovo dílo každému čtenáři. Vybral a sestavil Josef Čermák.

Již po prvním i druhém německém vydání Janouchovy knihy (r. 1951 a r.1968) začaly vznikat kritické studie o míře autentičnosti díla. Tato kniha je překladem německého vydání z r. 1968, které bylo, dle vlastních autorových slov, rozšířeno o dodatečně nalezené části textu. Kritici jeho díla se shodují v kladném literárním hodnocení, avšak málo věří v jeho úplnou pravdivost. Mnozí je pokládají za volnější interpretaci autorova vztahu s Kafkou. Publikace je napsána zajímavě. Janouch zachycuje setkávání a rozhovory s otcovým kolegou z Úrazové pojišťovny dělnické. Kafka je zde vykreslen jako moudrý, citlivý a chápající člověk, sám však většinou nepochopený, který do budoucna nehledí příliš optimisticky. Hovory se točí kolem zásadních témat, jak filosofických či náboženských, tak i kolem problémů literární či umělecké tvorby. Kafka se zmiňuje také o řadě známých osobností či aktuálních událostí. Publikace je doplněna obrazovou přílohou a rozsáhlými poznámkami a doslovem.