Tomáš Kačer Pořadí knih

Spánek považujeme za samozřejmost. Nic není vzdálenější skutečnosti. Současná civilizace funguje v módu 24/7. Tento režim však koliduje s naší biologickou potřebou spánku a odpočinku. Spánek se proto často považuje za projev lenosti nebo ztrátu času — stává se z něj problém k vyřešení. Západní medicína i různá průmyslová odvětví se tak v posledních letech stále více zaměřují na to, jak zmenšovat dopady spánkové deprivace na lidské zdraví. Tím se však řeší až důsledky, nikoli příčiny celé epidemie spánkových poruch, a vzniká paradoxní situace: problémy průmyslově řízených životů řeší opět průmysl. Antologie Odpočinek v neklidu přináší pohledy kulturních teoretiků, historiků, filozofů a sociologů na současnou krizi spánku, která až donedávna zůstávala na okraji zájmu humanitních a sociálních věd. V textech zásadních autorů se ukazuje, jak moderní kapitalistické řízení formuje biopolitiku — moc, jíž se podřizují naše těla i sny.

Už dlouho víme, co se s naší planetou děje. Toto je příběh o tom, proč nic neděláme.Během osmdesátých let hrstka vědců a politiků riskovala vlastní kariéry, aby v zoufalství varovali před hrozbou, kterou na sebe svět přivolává rostoucí spotřebou fosilních paliv. Jejich snaha měla kromě vzniku mezinárodních panelů a prvních pokusů o globální spolupráci na snížení uhlíkových emisí ještě jeden paradoxní důsledek: koordinovaný lobbing těžařských a energetických společností, které popírají účast lidské civilizace na klimatických změnách. Co v osmdesátých letech znělo jako jasný úkol, to se posléze proměnilo v ideologické bojiště, na němž má vědecký fakt stejnou váhu jako politický názor.Kniha Jak ztratit Zemi reportážně mapuje, jak vznikl vědecký konsenzus ohledně dopadu lidské aktivity na klima a jak tragický osud měla následná politická řešení. Kniha sice líčí historický vývoj — je však zásadní především pro ten budoucí.

Řecko v časech hrdinů. Patroklos, nešikovný mladý princ, byl vyhoštěn do království Fthie, kde žije přehlížen ve stínu krále Pelea a jeho zlatovlasého syna Achillea. Achilleus, „nejlepší ze všech Řeků“, je vším, čím Patroklos není - silný, krásný, syn bohyně -, a jejich cesty se nikdy neměly zkřížit. Jednoho dne ho však Achilleus vezme pod svou ochranu a brzy se z nich stanou přátelé. Vzdělávají se v umění války a medicíny a z jejich pouta vznikne něco mnohem hlubšího - k nelibosti Achilleovy matky Thetidy, kruté mořské nymfy. Když přijde zpráva, že byla unesena Helena Spartská, jsou řečtí muži vyzváni, aby šli do války proti Troji. Achilleus se připojí, sveden příslibem slavného osudu. Patroklos, zmítaný láskou a strachem o svého přítele, následuje Achillea do války, aniž tuší, jak krutá zkouška je čeká. Toto dojemné a originální ztvárnění trojské války je zničujícím příběhem lásky a soupeření mezi bohy a lidmi. Hlavní zápas se však odehrává mezi nelítostnou ctižádostí a touhou lidského srdce po míru.

Filozofie jako životní program Píše se rok 1933. V pařížském baru Bec-de-Gaz nedaleko Lucemburských zahrad si tři mladí přátelé objednávají meruňkový koktejl. Nápoj patří k místním specialitám, takže to není nic zvláštního — až na to, že druhá runda zásadně ovlivní světovou filozofii, literaturu a kulturu. Ti tři u malého stolku jsou Simone de Beauvoirová, Jean-Paul Sartre a Raymond Aron. Právě se seznámili s fenomenologií, filozofickým směrem hlásajícím návrat „k věcem samým“. Předmětem filozofického zájmu se tak najednou může stát dopitá sklenička nebo znuděný číšník, který ji odnáší. V této chvíli také začíná tato kniha. Sarah Bakewellová s erudicí a zároveň s lehkostí líčí životní osudy předních evropských myslitelů, spisovatelů a dramatiků — Martina Heideggera, Alberta Camuse, Jana Patočky a dalších. Existencialistickou nitku přitom sleduje napříč světovým myšlením. Top Ten 2016 podle The New York Times, kniha roku v The Guardian, Times Literary Supplement, The Observer a dalších.

Břitký průvodce odvrácenou stranou Silicon Valley. Dan Lyons měl šťastnou a spokojenou rodinu, skvělou kariéru a práci, která ho bavila. Všechno změnil jeden telefonát jeho šéfové z Newsweeku. Po pětadvaceti letech novinařiny je najednou bez práce: padesátník, který sice umí psát, má vynikající přehled v technologické sféře — ale přece jenom, jednapadesátiletý chlap. Píše se rok 2012 a média jsou kvůli odlivu peněz z inzerce v dlouhodobé krizi. Lyonsovi nezbývá než se poohlédnout jinde. Třeba v nějakém perspektivním startupu, mladé dravé technologické firmě. Vůbec netuší, do jakého šílenství se vrhá. Na odpis je nesmírně zábavné líčení tragikomické srážky pragmatického profesionála s firemní kulturou startupů „připomínajících montessori školky“ a zároveň čtivý průvodce temnými stránkami internetového vizionářství, v němž jde často více o peníze než o revoluční nápady.

Monografie Richarda Hollise, jednoho z nejvlivnějších tvůrců a teoretiků grafického designu, stručně a přehledně popisuje vývoj tohoto oboru od jeho počátků do současnosti. Začíná proměnou grafického umění v design, pokračuje plakáty, Bauhausem, novou typografií, válkou a propagandou, avantgardou, modernismem, futurismem, švýcarským stylem, Neue Graphik, šedesátými lety, psychedelií, protestním designem a končí novými technologiemi. V závěrečné kapitole shrnuje novodobé mezinárodní směry a věnuje pozornost roli počítače a internetu v současném grafickém designu, kdy se role designéra stává komplexnější, subverzivnější a leckdy má v sobě i politický podtext. Neocenitelnou součástí knihy je přes 800 ilustrací a rozsáhlá bibliografie, která zájemcům o grafický design umožňuje pokračovat ve studiu a prohlubovat svoji inspiraci. Hollisova důkladná monografie je svojí povahou jakousi miniencyklopedií grafického designu, což ji při nedostatku seriózních publikací pro vzdělávání v tomto oboru činí nepostradatelnou. Jedná se o jeden z vůbec prvních pokusů tento obor zachytit a nenápadně promýšlet. Kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků a v Británii se dočkala již 3. vydání.

Důmyslný román o mladé ženě, která cestuje po světě, aby pochopila svou záhadnou minulost Tooly Zylberbergová je Američanka a majitelka malého knihkupectví na velšském venkově. Pořád čte. Knihy jsou bezpečnější než lidé, kteří by se mohli ptát na její život. Ona by se o zvláštních událostech svého dětství totiž raději vůbec nezmiňovala. Jako malá byla unesena podivnou skupinou, zapletenou do zločinu od Asie pres Evropu po Spojené státy. Ale kdo byli její únosci? Proč vzali právě ji? Co doopravdy chtěli? Byl mezi nimi Humphrey, ruský skrblík s vášní ke knihám; půvabná, ale výbušná Sarah, která do všeho vnášela chaos; a také Duncan a Fogg a pupkaté prase. A samozrejmě Venn, charismatický vůdce celé skupiny, jehož pohled na svět Tooly navždy změnil. Dokud najednou nezmizel. O několik let později už Tooly nevěří, že by se někdy dozvěděla pravdu o svém živote. Ale když dostane od svého dávno ztraceného přítele z New Yorku překvapivé zprávy o starých tajemstvích, vydává se na cestu kolem světa, aby našla odpovědi.

Mladá literární vědkyně Ariel Mantová se ve své výzkumné práci věnuje obskurnímu spisovateli z 19. století Thomasi E. Lumasovi, jehož dílo Konec pana Y obestírá tajemství. Podle legendy každý, kdo si tento zapomenutý román přečetl, zanedlouho zemřel. Kniha je ovšem ztracená. O to víc je Ariel překvapená, když náhodou výtisk objeví v antikvariátě. Vědecký i literární zájem nakonec v racionálně uvažující Ariel zvítězí nad obavami ze smrtonosné kletby. Přitažlivá doktorandka se vydá na napínavou cestu za odhalením tajemství skrytého v knize. Ačkoli musí často jednat na vlastní pěst a riskovat život, v nesnázích ji pomohou její přátelé i kolegové z univerzity.