Tento francouzský básník a dobrodruh se ve 19 letech přestal věnovat poezii. Po své předčasné smrti se stal neoddělitelným mýtem francouzského gay života. Rimbaudova poezie, částečně psaná ve volném verši, se vyznačuje dramatickým a imaginativním viděním. Jeho díla patří k nejoriginálnějším v rámci symbolistického hnutí. Básník se sám označoval za vizionáře, který se takovým musí stát. Jeho nejslavnější dílo, báseň "Opilá loď", je alegorií duchovní cesty.
Výborem z básní, prózy a korespondence spolu s obsažným úvodním slovem a množstvím dokumentárních fotografií je čtenáři přiblížen jeden z „prokletých básníků“, člověk pohnutých až románových životních osudů a tvůrce,který svým dílem vzrušoval a vzrušuje vždy nové generace básníků i čtenářů.
Výbor z veršů a próz A. Rimbauda. Nakonec obsahuje stať: K mému překladu Rimbauda od V. Nezvala. V knize se odrážejí výsledky dosavadního rimbaudovského bádání a v této podobě představuje výbor zatím nejúplněji a nejautentičtěji tvorbu tohoto prokletého básníka u nás.
Souborné vydání Rimbaudova básnického díla doplněné o všechny do té doby nalezené texty a zlomky. Obsahuje oddíly: Básně, Pouště lásky, Iluminace, Na čas v pekle, Školní úloha. 2. vydání (poprvé byla kniha vydána v témže roce v Odeonu).
Sezóna v pekle a Iluminace jsou díla uhrančivé, výbušné krásy. Vzácné kameny vložené do samých základů moderní poezie. Přitahují a jitří ty šťastné, kteří se chystají pustit se do jejich hledání. Nejsou snadné k nalezení a hledači se těžko shodnou na jednoznačném výkladu. Básník dobývá z nitra vzpomínky, pátrá v temnotách po pravé lásce, znovu prožívá vztah k Verlainovi, hodnotí básnické pokusy "vidoucího", těží zážitky z cest a za horka předkládá náhledy na moderní dobu, na demokracii, pekelné přeludy velkoměsta. (http://www.almanachlabyrint.cz)
Výbor z poesie jednoho z předních básníků Francie minulého století, jehož dílo znamenalo v údobí revolučních změn skutečný přelom ve francouzském a později i světovém umění. Jeho dílo, které je sice ideově nevyhraněné, podává v mnohém plastický obraz prohnilého měšťáctví. V tomto výboru přibližuje překlad národního umělce Vítězslava Nezvala známou výbušnost, "vůni, zvuky a barvy" Rimbaudových veršů. Výbor obsahuje především ty básně, které jsou charakteristické pro autorovo dílo. Ve srovnání s Nezvalovým vydáním z roku 1930 v Družstevní práci je upuštěno od dvou básní ("Sonet" a "Chovanci internátu"), je zde však uvedena báseň "Hlad", která v tomto vydání chybí. Básně jsou seřazeny podle zjištěných dat vzniku.
Prózy francouzského "prokletého básníka", jedna sbírka, fragmenty a výběr z korespondence.Zvláště fragmenty, shrnuté v oddíle Pouště a lásky a potom první práce, mezi které patří Srdce pod klerikou, jsou strhujícím obrazem básníkova obnaženého srdce a duše. Hluboce prožívaný rozpor mezi společenskou situací občanské války a marasmu ducha a mezi světem a životem podle Písma je zdrojem utrpení, které se odráží v básníkových myšlenkách. Svazek uzavírá několik ukázek z korespondence s Verlainem.
Žánr básní v próze, pohybující se v krajně kultivované podobě na pomezí poezie, esejů, maxim i starých rytin, se u nás příliš nepěstoval. Pro připomínku mohou padnout jména Víta Obrtela nebo Jana Vladislava a před nimi – jak jinak – Jaroslava Vrchlického. Jejich domovem je Francie. Antologie Plameny v zrcadle sleduje jejich proměny od Baudelaira přes Rimbauda, Mallarméa a Prousta až k Jacobovi a Reverdymu. Mají být „klenotem“ a „líbezným šerosvitem života“, zároveň však dovedou s radioaktivní intenzitou vyjadřovat vnitřní či vnější životní zážitek či zachytit výmluvný střípek krvavě vážné životní epizody. V literatuře reprezentují v čiré podobě řád a tvar.
Třináct ilustrátorů, třináct básní Arthura Rimbauda, třináct originálních komiksových zpracování Rimbaudovy poezie z nejranějšího, tuláckého období . Myšlenka převést poezii do obrazové, komiksové podoby se ukázala jako zdařilý způsob, jak představiit poezii mladším čtenářům.
Slavný a pro nejmladší české básníky po první světové válce objevitelský význam mající překlad plejády francouzských básníků od Ch. Baudelaira přes generaci „prokletých" až k vrcholům symbolismu. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil, ediční poznámku a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Jedenácté vydání.
