Tento francouzský básník a dobrodruh se ve 19 letech přestal věnovat poezii. Po své předčasné smrti se stal neoddělitelným mýtem francouzského gay života. Rimbaudova poezie, částečně psaná ve volném verši, se vyznačuje dramatickým a imaginativním viděním. Jeho díla patří k nejoriginálnějším v rámci symbolistického hnutí. Básník se sám označoval za vizionáře, který se takovým musí stát. Jeho nejslavnější dílo, báseň "Opilá loď", je alegorií duchovní cesty.
Ilustrovaný životopis Arthura Rimbauda, básníka, tuláka a dobrodruha, vychází z textu jeho nejznámější básně Opilý koráb. Nick Hayes patří k nejtalentovanějším britským kreslířům a za své autorské knihy už podvakrát získal cenu deníku The Guardian. Jeho obrazy ze života „božského rošťáka“, ktery byl milencem Paula Verlaina, než utekl do Habeše a živil se jako překupník zbraní, jsou plné omamné imaginace a nepřekonatelné touhy po dálkách a dobrodružství...
Žánr básní v próze, pohybující se v krajně kultivované podobě na pomezí poezie, esejů, maxim i starých rytin, se u nás příliš nepěstoval. Pro připomínku mohou padnout jména Víta Obrtela nebo Jana Vladislava a před nimi – jak jinak – Jaroslava Vrchlického. Jejich domovem je Francie. Antologie Plameny v zrcadle sleduje jejich proměny od Baudelaira přes Rimbauda, Mallarméa a Prousta až k Jacobovi a Reverdymu. Mají být „klenotem“ a „líbezným šerosvitem života“, zároveň však dovedou s radioaktivní intenzitou vyjadřovat vnitřní či vnější životní zážitek či zachytit výmluvný střípek krvavě vážné životní epizody. V literatuře reprezentují v čiré podobě řád a tvar.
Třináct ilustrátorů, třináct básní Arthura Rimbauda, třináct originálních komiksových zpracování Rimbaudovy poezie z nejranějšího, tuláckého období . Myšlenka převést poezii do obrazové, komiksové podoby se ukázala jako zdařilý způsob, jak představiit poezii mladším čtenářům.
Slavný a pro nejmladší české básníky po první světové válce objevitelský význam mající překlad plejády francouzských básníků od Ch. Baudelaira přes generaci „prokletých" až k vrcholům symbolismu. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil, ediční poznámku a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Jedenácté vydání.
A. Rimbaud měl jako básník velké cíle. Chtěl být básníkem „vidoucím“, jasnozřivým, který realitu nepopisuje, ale evokuje složitou a někdy i strastiplnou cestou rozrušování všech básníkových smyslů. Po hlubokém nepochopení jeho básní současným měšťáckým světem ve svých osmnácti letech na poezii rezignuje a začne obchodovat. Zůstává ale tulákem a se svým zbožím zamíří až do Orientu.
"Dopisy vidoucího" na poměrně nevelkém prostoru formulují Rimbaudovy představy o básnické konfesi.
Prózy francouzského "prokletého básníka", jedna sbírka, fragmenty a výběr z korespondence.Zvláště fragmenty, shrnuté v oddíle Pouště a lásky a potom první práce, mezi které patří Srdce pod klerikou, jsou strhujícím obrazem básníkova obnaženého srdce a duše. Hluboce prožívaný rozpor mezi společenskou situací občanské války a marasmu ducha a mezi světem a životem podle Písma je zdrojem utrpení, které se odráží v básníkových myšlenkách. Svazek uzavírá několik ukázek z korespondence s Verlainem.
Iluminace ; Dopisy vidoucího
Iluminace, obsahující čtyřicet básní v próze a dvě básně ve volném verši, je text uhrančivé krásy, v níž se hroutí hradba mezi realitou a halucinací. Rimbaud je napsal mezi 17. a 19. rokem a poprvé je bez jeho vědomí (ačkoli byl ještě naživu) vydal Verlaine v roce 1886. Sezóna v pekle, napsaná v devatenácti letech, je jakousi Rimbaudovou duchovní autobiografií, jejíž poslední část „Sbohem“ je považována za autorovo rozloučení s básnickou tvorbou. Dva Dopisy vidoucího jsou výrazem Rimbaudova vizionářského přesvědčení a snad nejlépe je charakterizují slova: „Vedle mne jste všichni jenom básníci“.
(Výbor z díla)
Výbor shrnuje nejlepší básně i básnické prózy autora. Autor fascinuje čtenáře především neobyčejnou poetickou silou a energií, jež zarputile hledá vlastní představu a nenávidí jakoukoli povrchnost.
První svazek přináší čtyři překladatelská díla základního významu z prvního období básníkovy translační činnosti z let 1927–1931: výbor z Poea, úplný překlad tehdy známého básnického odkazu Rimbaudova a Mallarméova a část Baudelairových Květů zla. Překlady těchto čtyř básníků vznikaly z nespokojenosti s dosavadní podobou těchto básníků v češtině a z přání dát českému čtenáři odkaz průkopníků moderní poezie v moderním básnickém znění. Svazek edičně připravili a ediční poznámku napsali Milan Blahynka (Poe, Mallarmé, Baudelaire) a Václav Kubín (Rimbaud).
