Ilona Švihlíková Knihy

Kniha zkoumá vazby mezi procesem globalizace a stále častějšími krizemi vrcholícími současnou hospodářskou recesí. Jako zlom představuje 70. léta 20. století a následné tažení neoliberalismu. Analyzovány jsou hluboké změny ve světové ekonomice: nadvláda finančního sektoru, moc nadnárodních firem, nové podoby spekulace či vzestup skupiny BRIČ. Autorka vychází ze systémové teorie a modelu tzv. Kondratěvových vln, s jejichž pomocí načrtává i několik různých scénářů možného budoucího vývoje. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. (1977) přednáší ekonomii na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vede Katedru politologie a společenských věd. Je spoluautorkou knih Energetická bezpečnost – geopolitické souvislosti (2008) a Energetická bezpečnost: reakce na krizi (2009).

Kniha kriticky analyzuje kapitalismus a socialismus, zaměřujíc se na jejich legitimitu. Autoři tvrdí, že zatímco byl kapitalismus v minulosti legitimním systémem, dnes tomu tak není. V současné fázi se místo standardního zisku stále více prosazuje princip renty, spojený s privilegii úzké elity. Tato skupina má neúměrně vysoké příjmy v porovnání s nedostatečnými příležitostmi, které nabízí ostatním, a s daněmi, které se přesunuly z nejbohatších na většinu společnosti. Budoucnost je spojena s dynamickým technickým rozvojem, automatizací a robotizací. Autoři se také zabývají tím, jak nové technologie mění mocenské vztahy a jak se k nim staví současné elity. Zkoumají snahy o zneužívání technologií k mocenským a represivním účelům, ale také uvažují o potenciálu pracovně-úsporných technologií a moderních postupech umožňujících sdílení. Tyto technologie, i když fungují v rámci stávajícího systému, mají charakter veřejného statku a stále více přerůstají logiku současného řádu. Jejich povaha naznačuje, že nový, kvalitativně odlišný systém od kapitalismu je již přítomen, jak autoři podotýkají, „Mikeš už přišel“.

Kniha Řecká tragédie odhaluje skutečné kořeny dluhové krize v Řecku. Vychází z historického, ekonomického a politického pozadí řeckého vývoje a řeckou krizi v mrazivé analýze ukazuje jako jeden z důsledků mocenského soupeření v Evropské unii. Kriticky zkoumá neblahou roli, kterou sehrává dnešní Německo, a demonstruje antidemokratické praktiky některých lídrů Evropy i jednotlivých států. Je to jiný, zasvěcený a dramatický obraz evropské politiky a ekonomiky, než jaký běžně prezentují média.

Česká politická ekonomka Ilona Švihlíková uvažuje o soudobé globální krizové kapitalistické realitě jako o skutečně přelomové době. Švihlíková pokračuje v kritickém náhledu překonávajícím omezené mantinely mainstreamové ekonomické i politické vědy, a to s využitím systémového přístupu a teorie chaosu. Mnohostranné vlivy globalizace na krize (nejen) ekonomické mapovala její publikace Globalizace & krize. Kniha Přelom předkládá další argumenty i náměty k přemýšlení ohledně podstaty a fungování systému neoliberálního kapitalismu a jeho zostřujících se globálních rozporů.

Kam jsme za posledních pětadvacet let došli? V jaké „kondici“ se Česká republika dnes nachází? A především: Kam směřujeme? Renomovaná ekonomka s politologickým vzděláním ve své nové knize s provokativním, leč bohužel přiléhavým názvem Jak jsme se stali kolonií, popisuje cestu, kterou jsme od tzv. sametové revoluce až po dnešek prošli, analyzuje současnou situaci a zároveň načrtává možnosti budoucího vývoje. Obraz, který nám autorka vykresluje, není příliš radostný, její pohled se ovšem opírá o empirická fakta, nikoli o ideologicky podbarvená dogmata, jimiž jsme – především ze strany mainstreamových médií – dennodenně krmeni. Na rozdíl od většiny „oficiálních“ ekonomů, kteří vývoj po roce 1989 vnímají jako celkově pozitivní, byť s drobnými, odstranitelnými vadami, se Ilona Švihlíková neobává nazývat věci pravými jmény a přímo říká, že jsme od samého počátku postupovali chybně.

Východiska cesty ke spravedlivější společnosti se snaží formulovat autoři a autorky pod vedením editorů Petra Druláka, Jana Kellera, Matěje Stropnického a Ilony Švihlíkové. Cílem sborníku je formulovat z levicových pozic znovu přitažlivou představu budoucnosti, protože právě o přitažlivost levice v posledních letech přišla. Levicová témata přitom nezmizela, stejně jako nezmizelo vykořisťování a arogance kapitálu. Autoři – kromě editorů jsou jimi např. i Michal Hauser, Petr Kužvart nebo Martin Daneš – sborníkem navazují na širokou debatu nad překladem politické eseje Jeana-Claudea Michéy Tajnosti levice: Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu a svou knihu nabízejí jako základ pro další diskusi. Na své další cestě se přitom levice musí vyrovnat se čtyřmi základními tématy: podporou práce, kontrolou kapitálu, ochranou přírody a zajišťováním míru.

Jaké je Rusko jako kulturní, ekonomický a geopolitický fenomén? Proč se na něj díváme s obavami a předsudky, a jaký je současný konflikt mezi Ruskem a euroatlantickým prostorem? Kdo rozpoutal válku na Ukrajině a jaké jsou její cíle? Jaké jsou souvislosti s událostmi v dalších neklidných regionech, jako je Blízký a Střední východ? Kdo jsou klíčoví aktéři v této válce, která hrozí přerůst v globální konflikt? A jakou roli hraje Česká republika, její politická reprezentace, ekonomické zájmy a média? Tyto otázky si kladou autoři sborníku, mezi nimiž jsou politologové, historikové, ekonomové a novináři. Základ tvoří příspěvky z konference konané 21. srpna 2014 v Praze, doplněné o důležité studie dalších autorů. Publikace nabízí faktografickou a názorovou mozaiku, která se vymyká převládajícím mediálním narativům a místo černobílých schémat přináší široké spektrum otázek a dilemat. Analýza těchto otázek a nezaujaté přemýšlení o nich vedou k hlubšímu poznání, což je hlavním cílem této publikace.

Kniha Veřejná a participativní ekonomika se snaží vyplnit mezeru, která existuje v českém ekonomickém prostředí. Toto prostředí bylo silně formováno neoliberální transformací a toto „dědictví“ v české odborné debatě, ale i hospodářské praxi dominuje dodnes. Je přitom patrné, že „jiné“ typy ekonomických struktur, než tyzaložených čistě na zisku (a na krátkodobém uvažování) jsou na vzestupu. Důvodů je řada, od ekologických motivů po snahu o větší demokratizaci ekonomického života, zodpovědnost vůči dané lokalitě až ke snaze vylepšit sociální kohezi společnosti. Moderní technologie, které mají decentralizační povahu (typickým příkladem je 3D tisk), tyto tendence k větší občanské participaci a výrobní lokalizaci dále posilují.

Koncom šesťdesiatych rokov minulého storočia vyšiel vo viacerých vydaniach dokument výskumného tímu pod vedením akademika Radovana Richtu Civilizace na rozcestí. Kríza industrializmu s dôrazom na ťažký priemysel sa vtedy prejavila v nastupujúcej novej (tretej) technologickej revolúcii na Západe a s kumulatívnym oneskorovaním na Východe po úspešnej „socialistickej industrializácii“. Výrazné zmeny v technike a technológii vrátane sociálnych dôsledkov boli pomenované ako „postindustriálna spoločnosť“ (USA), resp. „vedecko-technická revolúcia“ (ZSSR). Zásadnú otázku priemyselnej civilizácie, ktorá je rovnako naliehavá a kontroverzná v súčasnosti ako pred polstoročím, predstavuje otázka spôsobu ekonomického rastu. Civilizácie (nielen západná, dnes používame plurál) sú v kríze, ohlasuje sa štvrtá technologická revolúcia, ktorá ruší minulé ekonomické a sociálne istoty. Snahou autorského kolektívu bolo v medziach možností načrtnúť možné odpovede – ukazovatele smeru v rámci aktuálnej civilizačnej križovatky.