Souborné vydání tří povídkových sbírek: Ďábel a jiné povídky, Milostná schůzka a jiné povídky a V rodině a jiné povídky obsahující desítky Maupassantových povídek.
Guy de Maupassant Knihy
5. srpen 1850 – 6. červenec 1893
Guy de Maupassant byl klíčovou postavou francouzské literatury 19. století a je považován za jednoho z otců moderní povídky. Pod Maupassantovým vedením, které ovlivnil Gustave Flaubert, se jeho díla vyznačují úsporným stylem a mistrovským, nenuceným rozuzlením. Jeho povídky často zkoumají marnost válek a nevinné oběti, které v nich trpí, přičemž mnohé jsou zasazeny do období prusko-francouzské války. Maupassantův vliv spočívá v jeho schopnosti zachytit složitost lidské zkušenosti prostřednictvím stručného a pronikavého vyprávění.
Dvě novely (Yvetta, Dědictví) a povídky francouzského klasika, zahrnující dvojí tematiku, a to jednak příběhy ze života nevěstek a jednak příběhy z patologie lidského nitra.
Jeden život je prvním z Maupassantových šesti románů a po Miláčkovi nejznámější. Hrdinkou díla z roku 1883 je Jeanne de Lamare, sympatická, možná trochu naivní dívka, dobrosrdečná a plná ideálů, které ovšem během svého života postupně ztrácí… Z manžela se vyklube skrblík a notorický proutník. Zjistí, že její matka měla milence a že komorná má dítě s jejím manželem. I syn ji zklame. Z Jeanne se tak postupně stává zatrpklá, ponížená žena, která však přese všechno hledá pozdní smysl života. 3. vydání
Ďábel a jiné povídky
- 288 stránek
- 11 hodin čtení
Kniha obsahuje třicet šest kratších povídek z pera významného - ač kontroverzního - francouzského spisovatele Guy de Maupassanta (1850-1893). Už samotné jejich názvy dávají tušit tajemnou atmosféru, která většinu příběhů spojuje. Obliba autorových textů ale pramení i z mistrovství, se kterým ličí psychologii svých psotav, a z jeho schopnosti zachytiti a kriticky popsat často šokující jevy společnosti své doby.
18 povídek, v nichž je vylíčen život městský (Skříň, Rogerův prostředek) i venkovský (Miss Harriet, Toník). Kromě milostných příběhů se objevuje také psychologická studie lidského tiku (povídka Tic) nebo černohumorná válečná próza (Zajatci).
Shrnuje povídky s tematikou rodinných vztahů, především vztahů rodičů a dětí. Popsal vztahy láskyplné i drsné, až kruté, plné vypočítavosti a cynismu, soucitné i bezcitné a mistrovsky zachytil lesklou bídu měšťáků, tvrdý úděl venkovanů, ale i historky poněkud pikantní.
Tato kniha je druhým ze tří svazků průřezu Maupassantovou povídkovou tvorbou a tématicky je věnovaná milostné problematice, vztahům mezi mužem a ženou, tedy tématu pro autora nejcharakterističtějšímu. Svazek obsahuje 39 povídek zabývajících se všemi možnými formami lásky.
Sentimentální a mravoučnou předlohu abbé Prévosta z 18. století proměnil V. Nezval v jevištní báseň, v níž nejde tolik o příběh samotný, jako o básnické vyznění a rozehrání citových prožitků obou hlavních postav. Text hry uchovává místy prózu povídky v původním překladu A. Váni, avšak řadí ji do 7-8 villonovských či rostandovských balad, jejichž verše a rýmy se stále vracejí jako hudební motivy v opeře, takže 7 obrazů hry je napsáno v podstatě málo verši v bezpočtu obměn. Dějové jádro příběhu posunul básník do 19. století, takže šlechtické kupce Manoniných půvabů proměnil ve velkokapitalistické pány Duvaly, kterým se zde nakonec dostává výsměchu i porážky: Manon, sice lehkomyslně a naivně dychtivá přepychu a flirtu, přijímá to vše bez pocitu viny, neboť je si jista, že tak svému chudému rytíři Des Grieuxovi pomáhá. Přesila církevních a peněžních intrik dohání milence k deportaci za moře a k záhubě, nezabrání jim však v tom, aby Tibergům a Duvalům neunikli alespoň v okamžiku smrti, kdy po prvé navzájem pochopí důvod svých poklesků a naplní alespoň své zdánlivě pošetilé heslo "Ach, umřít pro krásu ... "
