Zdeněk Geist Knihy

Dílo se sestává z šestnácti kapitol – Mravnost a morálka, Láska a milostné vztahy, Vojenská posádka, Soudní případy a kriminalita. Četnictvo a policie, Budovy a instituce, Národnostní vztahy ve městě – Češi, Němci, Židé a dalších. Autor Zdeněk Geist čerpal z dobového českého i německého tisku, aby dokázal na příbězích lidí a událostí zachytit běžný prvorepublikový život. Knížka Život za První republiky je příspěvkem ke 100letému výročí vzniku samostatného československého státu.

V historii Jihlavy se nacházejí příběhy významných podnikatelských rodin, které přispěly k rozvoji města. Mezi nimi vynikají osudy textilních podnikatelů Adolfa a Karla Löwových. Tato rodina, jejíž skromné začátky nebránily výraznému společenskému vzestupu, ovlivnila nejen jedno průmyslové odvětví, ale i životy tisíců zaměstnanců a jejich rodin v okolí Jihlavy. Publikace zkoumá historii rodiny, její původ a příchod do Jihlavy, podnikatelské začátky v Heleníně, koupi dvou továren a jejich rozvoj. Zmiňuje také jejich vliv na okolí, včetně založení bytové kolonie pro zaměstnance, zásadní role v rozvoji školství a sociálních opatření v továrnách. Na příkladech osobního života členů rodiny se odhalují zajímavé události, které zachycují dobový kontext a společnost. Text pokrývá období přibližně sta let, od poloviny 19. století do poloviny 20. století, a zmiňuje vliv nacistických okupačních orgánů na chod továren a persekuci některých rodinných příslušníků. Rodina Löwových zanechala nejen hmotné památky, ale i inspirativní příběh, který vzdává hold tvůrčímu duchu a energii, jež stála za vybudováním helenínské textilní továrny a obce.

Druhá První republika je volným pokračováním knihy Život za První republiky, která nesla podtitul Jihlavsko v letech 1918-1938 v dobovém tisku. I zde jsou čtenářům přiblíženy příhody života běžných lidí a zachycena atmosféra meziválečného Československa. Jedna část knihy se zabývá také pohledem do další dějinné etapy československého státu, a to existencí takzvané Druhé republiky. Ač doba, kdy oficiální název byl Česko - Slovenská republika, trvala pouze několik měsíců, neměla by být opomíjena. Události, které předcházely nacistické okupaci v březnu 1939, autor popisuje na příbězích obyvatel Jihlavy a blízkého okolí.

Životní příběh četnického strážmistra Bohumila Geista.

Kniha popisuje pozoruhodný životní příběh a dílo malíře 18.století Dominika Oesterreichera. Tento jihlavský rodák pocházel z majetné měšťanské rodiny, což mu umožnilo věnovat se po deset let studiu umění v Neapoli a Římě. Zde se seznámil s nastupujícím uměleckým slohem – klasicismem. Po krátkém pobytu v Jihlavě se vydal do Varšavy, kde se stal dvorním malířem posledního polského krále Stanislava Augusta Poniatowského. Později se Oesterreicher usadil v Krakově, kde pracoval jako profesor kresby na tamní univerzitě. Věnoval se dále umělecké tvorbě, a to jak malířství, tak i uměleckému řemeslu. V obou těchto oborech dosáhl významných úspěchů. Jeho díla jsou dnes ozdobou krakovských muzeí. Se svou jihlavskou manželkou Rosalií založil Dominik Oesterreicher výjmečnou dynastii polských učenců a univerzitních profesorů, která v Krakově a Polsku působila po dvě stě let.

Publikace představuje korespondenci mezi rakouským barokním malířem Martinem Johannem Schmidtem (Kremser Schmidtem) a začínajícím malířským žákem Franzem Oesterreicherem z Jihlavy. Populárně-naučnou formou zpřístupňuje jejich obsah dokumentující nejen podobu vztahu učitele a žáka, ale i reálie života z uměleckého prostředí poslední třetiny 18. století.