Claudia Piñeiro Pořadí knih (chronologicky)

Inés ist frisch aus dem Gefängnis raus und bereit für ein neues Leben, fünfzehn Jahre, nachdem sie die Geliebte ihres Mannes umgebracht hat. Gemeinsam mit ihrer Knastkumpanin Manca gründet sie ein Unternehmen: FFF, Frauen, Fliegen, Finale – ökologische Schädlingsbekämpfung und Privatdetektei, von Frauen für Frauen. Doch Señora Bonar, eine ihrer Kundinnen, will mehr loswerden als nur Ungeziefer – könnte Inés nicht ihre Expertise einbringen, um auch die Geliebte ihres Mannes aus dem Weg zu räumen? Inés will sauber bleiben, aber als Manca eine teure Behandlung benötigt, gerät ihre moralische Standhaftigkeit ins Wanken. In einer bitterbösen Komödie erzählt Claudia Piñeiro von zwei Freundinnen auf der Suche nach Freiheit, in einer Gesellschaft, die Freiheit für Frauen nicht vorsieht.

Life after crime from the International Booker-shortlisted author of Elena Knows Fifteen years after killing her husband's lover, Inés is fresh out of prison and trying to put together a new life. Her old friend Manca is out now too, and they've started a business - FFF, or Females, Fumigation, and Flies - dedicated to pest control and private investigation, by women, for women. But Señora Bonar, one of their clients, wants Inés to do more than kill bugs--she wants her expertise, and her criminal past, to help get her kill her husband's lover, too. Crimes against women versus crimes by women; culpability, fallibility, and our responsibilities to each other--this is Piñeiro at her wry, earthy best, alive to all the ways we shape ourselves to be understandable, to be understood, by family and love and other hostile forces.

Lía glaubt nicht mehr an Gott. Nicht, seit ihre siebzehnjährige Schwester grausam ermordet wurde. In ihrer streng religiösen Familie fühlt sie sich völlig allein gelassen, und bald bricht sie den Kontakt zu ihr gänzlich ab. Dreißig Jahre vergehen ohne den geringsten Hinweis auf den Mörder, dreißig Jahre, die tiefe Gräben in der Familie hinterlassen. Erst eine unerwartete Begegnung wirbelt die Vergangenheit wieder auf und entfesselt einen Sturm, der alle mit sich reißt. Claudia Piñeiro ergründet ein erschütterndes Familiengeheimnis, hinter dem ein Netz von religiösem Fanatismus, kirchlichem Machtanspruch und Repressionen sichtbar wird.

Hrdinka románu se po dvaceti letech vrací do rodné Argentiny, odkud kdysi kvůli jedné tragické události uprchla. Je však jiná: vypadá jinak, má i jiný hlas. Dokonce má i jiné jméno. Poznají ji ti, kteří ji znali dříve? Pozná ji on? Mary Lohanová, Marilé Lauríaová nebo María Elena Pujolová – ta současná, i ta dřívější – se tak znovu ocitá na předměstí Buenos Aires, kde před lety založila rodinu a kde žila, dokud se nerozhodla zmizet. Ještě stále nechápe, proč se vrátila do minulosti, kterou chtěla navždy vymazat z paměti. Mezi očekávanými setkáními a nečekanými odhaleními však začíná pomalu chápat, že v životě někdy nerozhoduje ani osud ani náhoda, ale – stejně jako v případě jejího návratu – jen pouhá kapka štěstí.

In diesem Buch begegnen wir einsamen Vätern, Witwen und Müttern, die mit ihren inneren Kämpfen und Geheimnissen ringen. Die Geschichten erkunden, was passiert, wenn wir am Abgrund stehen, und hinterfragen unsere Identität sowie die Entscheidungen, die unser Leben prägen. Ein Blick auf Beziehungen und die Herausforderungen des Lebens.

Román Sabaté wundert sich über seinen rasanten Aufstieg in der aufstrebenden neuen Partei Pragma . Als persönlicher Assistent des charismatischen Parteichefs steht er im Zentrum der ausgeklügelten Kampagne, die unter Einsatz von Desinformation, Halbwahrheit und manipulierten Emotionen versucht, ihren Chef an die Macht zu bringen. Als er erkennt, welches Spiel mit ihm und dem Land getrieben wird, versucht er, sich und die junge Journalistin Valentina Sureda aus dem Netz der Lügen zu befreien – und löst damit ein politisches Erdbeben aus.

A woman returns home to confront the past, a family, and the reverberations of a death that she had abandoned decades before.

Alla periferia di Buenos Aires, dietro alti muri perimetrali, al di là di cancelli rinforzati e affiancati dalle garitte della vigilanza, si trova il complesso residenziale di lusso Altos de la Cascada. Fuori, la strada, la baraccopoli di Santa Maria de los Tigrecitos, l’autostrada, la città, il resto del mondo. Ad Altos de la Cascada vivono famiglie facoltose che hanno lo stesso stile di vita e che vogliono mantenerlo, costi quel che costi. In quest’oasi dorata di pace e tranquillità, un gruppo di amici si riunisce una volta alla settimana lontano dalla vista dei figli, delle donne di servizio e soprattutto delle mogli che, escluse da questi incontri virili, si autonominano, ironicamente, “le vedove del giovedì”. Ma una notte la routine si spezza rivelando il lato oscuro di una vita “perfetta”. Un complesso residenziale di lusso pervaso da un dolciastro odore di gelsomino e tre cadaveri in una piscina. “Un romanzo agile, un’analisi feroce di un microcosmo sociale in un accelerato processo di decadenza.” José Saramago

Inmitten der idyllischen Wohnsiedlung La Maravillosa wird Pedro Chazarreta mit aufgeschlitzter Kehle in seinem Lieblingssessel aufgefunden, in der Hand ein blutiges Messer, eine leere Flasche Whisky auf dem Boden. Im ersten Moment deutet alles auf Selbstmord hin, doch schon bald erwachsen Zweifel. Denn: Drei Jahre zuvor wurde im selben Haus die Ehefrau des Unternehmers ermordet. Zufall? Die Tageszeitung El Tribuno plant eine ausführliche Story und schickt die in Ungnade gefallene Schriftstellerin Nurit Iscar und einen jungen Polizeireporter an den Tatort. Dessen Vorgänger Jaime Brena wurde zwar geschasst, weil er einmal zu oft über das Ziel hinausgeschossen war, kann es sich aber ebenfalls nicht verkneifen mitzumischen – nicht zuletzt, weil er ein Auge auf Nurit geworfen hat.

La Maravillosa è un Country Club, quartiere chiuso e controllato da guardiani e severe misure di sicurezza, con campo da golf e lussuose abitazioni: un microcosmo dove sembra sia obbligatoria la serenità, se non proprio la felicità. Ma la vita del prestigioso club viene sconvolta quando, nella sua lussuosa villa, Pedro Chazarreta viene trovato con la gola tagliata e un coltello in mano. Il presunto suicidio, però, suscita dubbi, e un giornale si ostina a voler approfondire la vicenda. Vengono incaricati di indagare Nurit, detta Betibú, scrittrice, considerata la "dama nera" delle lettere argentine, e un giovane cronista inesperto. I due sono affiancati da Jaime Brena, un altro giornalista molto più navigato, ma messo da parte perché considerato anziano; insieme formano un'improbabile ma riuscitissima squadra d'investigazione. Pian piano il mistero si infittisce, i tre scoprono che la morte di Chazarreta è legata ad altre morti, apparentemente accidentali, di alcuni suoi vecchi compagni di scuola, uniti da un oscuro passato e da un orribile crimine. E ora qualcuno sembra essersi preso il disturbo di vendicare quest'antica hybris. Chi si nasconde dietro questa intricata faccenda? Claudia Piñeiro, già apprezzata in Italia per il romanzo Tua – straordinario thriller di crimini in famiglia dalle atmosfere hitchcockiane –, torna con Betibú : una storia incalzante in cui dispiega tutto il suo talento narrativo.

Rita byla nalezena oběšená ve zvonici kostela. Toho dne pršelo. Případ byl uzavřen jako sebevražda, ale její matka ví, že se dcera nezabila. Ví, že by Rita nikdy za bouřky nešla ke kostelu. Ví, že Ritě kdysi táta řekl, že kostel je jako místní hromosvod. A ona se od té doby za deště ke kostelu nikdy nepřiblížila. Začala se dokonce tak bát, že už za bouřky vůbec nevycházela ven.Jenže její matka Elena má Parkinsona a nikdo jí nechce naslouchat. Do kostela by Rita šla jen v případě, že by se něčeho bála víc než blesků, opakuje na policii. U policie a justice se ale setkává jen s alibismem. Případ byl přece uzavřen, byla to sebevražda. Její stav se zhoršuje, plete si slova, zapomíná. Ale tu a tam se zničehonic rozpomene na věci, které by mohly pomoct vyšetřování.

Nella vita da uomo qualunque dell’architetto Pablo Simó c’è una fessura inconfessabile, una crepa che gli tormenta la coscienza: Nelson Jara. Forse era solo un piccolo truffatore, una “canaglia”, ma anche Pablo Simó sa di essere una canaglia, nonostante l’apparenza di irreprensibile professionista e buon padre di famiglia. Come una crepa che si allunga e si allarga, tutte le piccole certezze quotidiane di Pablo si sgretolano: una giovane donna che sembra sapere chissà cosa su Jara scatena in lui un’attrazione dirompente, la famiglia va in frantumi, il lavoro diventa insopportabile, e passo dopo passo la tentazione di essere canaglia fino in fondo lo travolge. Ancora una volta Claudia Piñeiro ci narra i piccoli inferni di una variegata umanità, nella monumentale Buenos Aires invasa dal cemento delle speculazioni edilizie dove l’apparenza, più che mai, inganna.

Tragikomická romance Tvá stojí na počátku celé řady románů, které vynesly argentinské novinářce a scenáristce Claudii Piñeirové nejen řadu literárních cen, ale především nadšený ohlas mezi čtenáři doma i ve světě. Tento sevřený příběh jedné nevěry přináší ve své úspornosti krutě pronikavou a překvapivě mnohostrannou analýzu lidských vztahů, poznamenaných předstíráním. Piñeirová splétá od počátku do konce závratně napínavou zápletku, v níž nic není tak, jak se zprvu zdá, a do hry nakonec zasáhnou ty nejtemnější vášně.

Příběh se soustředí na čtyři úmrtí v exkluzivní uzavřené společnosti na předměstí Buenos Aires. Za vysokými obvodovými zdmi, za branami zpevněnými závorami a obehnanými strážními budkami, se nachází rezidence Altos de la Cascada. Tam žijí vyvolené rodiny, ve kterých je vše zdánlivě dokonalé. Mají stejný životní styl a za každou cenu si jej chtějí udržet. Každý týden se skupinka přátel z rezidence schází daleko od očí svých dětí, služek a manželek. Ty jsou vyloučeny z mužského setkání a žertem si říkají Čtvrteční vdovy. Jedné noci se však rutina naruší. Když dojde ke zločinům, zavládne klaustrofobické klima strachu a vzájemné podezřívavosti. Rezidenti se začínají srovnávat s ostatními členy. Jedna z rodin, kterou krize zasáhne, stojí za branou a odhodlává se opustit nemocnou sociální bublinu a tím sahá do svědomí každého, kdo žije příliš pohodlně a ignoruje rozevřené sociální nůžky a všudypřítomný úpadek. Závěr románu klade provokativní otázku: Bojíte se odejít?