Knihobot

Peter Ehlen

    Der Mensch und seine Frage nach dem Absoluten
    Grundfragen der Philosophie
    Russische Religionsphilosophie im 20. Jahrhundert
    Semen L. Frank
    Filosofie 20. století
    Filosofie 19. století
    • 2006

      Filosofie 20. století

      • 256 stránek
      • 9 hodin čtení
      3,5(9)Ohodnotit

      Pátý díl ediční řady Dějiny filosofie Uvádí do ústředních problémů, metod a zpřístupňuje čtenáři klasické texty. Informace, které mají výlučně historický význam, musely být omezeny na nejmenší možnou míru. Uspořádání svazku se pokouší o ozřejmění diskutovaných souvislostí, které jsou do jisté míry vždy také věcnými a učebními souvislostmi. Jeden z nejsilnějších podnětů pro filosofii 20. století vychází od E. Husserla. V Schelerově zprostředkování ovlivňuje také antropologii a skrze Heideggera hermeneutiku. Mnohostranné vazby mezi fenomenologií a filosofií existence se ukazují hlavně u Heideggera, Sartra a Lévinase. Ve filosofii existence a v dialogické filosofii je ovšem dominantní vliv náboženského myslitele Kierkegaarda. Novoscholastika se odvolává na Tomáše Akvinského a na Suáreze. Sdílí spolu s novým realismem návrat ke klasické ontologii, zatímco s marxistickými mysliteli má společnou vědomou vazbu na světový názor. Analytická filosofie se pojí s fenomenologií kritikou idealismu a psychologismu. Podání analytické filosofie se zaměřuje na problém ontologie.

      Filosofie 20. století
    • 2003

      Jedním z nejvydatnějších filosofických období je německý idealizmus – spekulativní metafyzické systémy J. F. Fichteho, F. W. J. Schellinga a G. W. F. Hegela. Po zhroucení těchto systémů dochází k rozštěpení filosofického myšlení: vzniká filosofie existence (S. Kierkegaard), pozitivizmus a materializmus, rodí se filosofická hermeneutika a filosofie života (F. Nietzsche, H. Bergson), ohlas získává Feuerbachova kritika náboženství, která dále působí v Marxově a Engelsově sociální filosofii. Všechny tyto rozmanité proudy jsou vystiženy v jejich hlavních rysech, přičemž se zvláštním důrazem byla položena otázka, jak lze charakterizovat meze jednotlivých pozic a nakolik se při analýzách daných problémů neubránily nebezpečí jejich zjednodušení

      Filosofie 19. století