Za první republiky patřil přerovský rodák Bohumil Pospíšil (1902-1974) k nadějným československým cestovatelům. Na dobrodružném putování kolem světa strávil pět let, napsal o tom množství poutavých článků a dva cestopisy. Když se však v polovině 30. let odstěhoval na Nový Zéland, jeho stopy mizí. Díky rozsáhlé osobní pozůstalosti, včetně stovek unikátních fotografií, kterou do Čech zaslal Pospíšilův vnuk až z Aucklandu, dnes máme možnost fascinující životní osudy tohoto světoběžníka zmapovat.
Kniha se zabývá strategií Spojených států amerických směřující k osvobození zemí za železnou oponou a okolnostmi vzniku studené války. Popisuje roli Výboru pro svobodnou Evropu a exilových organizací, které západní velmoci nikdy neuznaly jako exilové vlády – jako tomu bylo během druhé světové války. Původní badatelská práce historiků Pavla Palečka, Jiřího Pernese a Martina Nekoly se stala aktuální v momentě, kdy Rusko podniklo útok na Ukrajinu a vyvolalo v Evropě největší konflikt od druhé světové války. Rusko se dnes vrátilo k imperiálnímu myšlení, které bylo vlastní Sovětskému svazu už během studené války, kdy východní blok soupeřil s demokratickým světem.
Martin Nekola na základě mnohaletého výzkumu přímo v archivech amerických velkoměst a za využití rozhovorů s pamětníky a jejich potomky připravil unikátní knihu o všech aspektech života Čechů za „velkou louží“. Dozvíte se o zajímavých osudech našinců i jak tamní české komunity fungovaly v hlavních amerických městech, jakými jsou například Chicago, Detroit, Houston, Los Angeles, Washington, D.C., a mnohá další. Autor navíc nashromáždil desítky cenných, dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů.
Sedm komiksů o úspěšných krajanech Morava, výjimečná země překypující krásou, pohostinností a bohatstvím, dala světu mnoho významných osobností. Některé odešly za hranice a prosadily se v celé řadě oborů, od sportu po vědu a umění. Právě sběr inspirativních příběhů našich krajanů v cizině je cílem projektu the Czechoslovak Talks, aby si zejména mladší generace uvědomily, že svoboda není automatická, že cesty k úspěchu bývají trnité a vydlážděné jen tvrdou prací. Sedm takových osudů přináší i naše komiksová kniha. Věříme, že bude pro čtenáře zdrojem zamyšlení a inspirace.
Autor Martin Nekola je historik, který se mnoho let věnuje výzkumu krajanských
komunit v zahraničí. Ve své poslední knize se zaměřuje na málo probádané, ale
fascinující téma Čechů na Novém Zélandu. V různých obdobích a z různých důvodů
se vydávali našinci na opačný konec světa, aby zde nalezli nový domov.
Dobrodruzi na přelomu 19. a 20. století, židé prchající před Hitlerem,
exulanti po komunistickém převratu v únoru 1948 i po okupaci Československa v
srpnu 1968. Kniha čtenáře přenese do nejznámější novozélandské vesnice Puhoi,
založené přistěhovalci z Plzeňska, představí zajímavé osobnosti, které se v
zemi dlouhého bílého oblaku prosadily v široké škále oborů, i umělce, kteří
svou tvorbou významně ovlivnili novozélandskou kulturu a společnost. Stačí
zmínit malíře Bohumíra Lindauera, architekty Heinricha Kulku, Maxe Rosenfelda
a Vladimíra Čačalu, zakladatele wellingtonské opery Bedřicha Turnovského,
uměleckého hrnčíře Miroslava Smíška a mnohé další. Kniha připomene i baťovce,
restauratéry a podnikatele, české krajanské spolky a tiskoviny, státní
návštěvu Václava Havla na jaře 1995 a samozřejmě nevynechá ani aktuální pohled
mezi novozélandské Čechy. Obsahuje stovky unikátních a dosud nikdy
nepublikovaných fotografií a dobových fragmentů, jakož i výňatky ze vzpomínek
a dopisů přistěhovalců.
Po únoru 1948 odešly z republiky do exilu tisíce lidí, včetně bývalých politiků, kteří se pokoušeli v zahraničí obnovit struktury politických stran, doma buď zakázaných, či přeměněných v neškodné satelity Komunistické strany Československa. Šestice českých exilových stran (národnísocialisté, sociální demokraté, agrárníci, lidovci, národní demokraté, živnostníci) fungovala ve velmi provizorních podmínkách, přesto dokázala na přelomu 40. a 50. let výrazně promlouvat do exilového dění v Evropě i Severní Americe. Kniha nastiňuje historii těchto specifických hráčů na šachovnici studené války a využívá při tom pramenů objevených teprve nedávno v zahraničních archivech.
New York, pulzující metropole a vstupní brána do USA, přilákal i značné množství vystěhovalců z českých zemí. Po první světové válce česká komunita čítala přes 40 000 lidí. Martin Nekola na základě mnohaletého výzkumu přímo v newyorských archivech připravil unikátní knihu o všech aspektech života Čechů za „velkou louží“. Dozvíte se o zajímavých osudech našinců i jak tamní česká komunita ovlivnila naše moderní dějiny. Autor navíc nashromáždil desítky cenných, dosud nepublikovaných fotografií.
Kniha přináší důležité poznatky o československém exilu po únoru 1948. Vrací se i k samotnému komunistickému převratu a odpovídá na otázku, proč Edvard Beneš v kritické chvíli podlehl nátlaku. Čtenář se dozví, jak exulanti vnímali politiku, humor, umění, sport a čím byla přelomová návštěva dramatika Václava Havla v USA během Pražského jara. Autor pracoval s unikátními a dosud neznámými materiály ze zahraničních archivů a soukromých sbírek.
Kniha se věnuje exilu po roce 1948. Víte, co čekalo československé emigranty? Svět na ně nebyl připraven, a tak museli uprchlíci trávit určitý čas v lágrech. Tam si vydávali vlastní časopisy, organizovali divadlo, školní výuku, zkrátka podmínky je dohnaly ke specifickému způsobu života. Autor se osobně sešel s pamětníky či jejich potomky a nasbíral cenné reálie: dopisy, letáky, osobní doklady, a pochopil mnohé souvislosti. Pojďte se dozvědět více o málo známé kapitole našich nedávných dějin.
Bohuš Beneš (1901–1977) byl synovcem muže, který se stal jedním z nejdůležitějších politiků Československa. Edvard Beneš na Bohuše od mládí dohlížel a pomohl mu ke kariéře na ministerstvu zahraničí. Během ní působil na diplomatických misích v Ženevě, Montrealu či Londýně. Po Mnichovu se Bohuš stal sekretářem, tajemníkem a blízkým důvěrníkem prezidenta v londýnském exilu. V roce 1942 byl jmenován konzulem v San Francisku, rezignoval v den strýcovy smrti 3. září 1948. Paměti psal pro svou rodinu, nikoli primárně za účelem vydání. Na některých místech se proto nechává unášet emocemi a má sklony přibarvovat realitu, přesto se jedná o zcela unikátní pramen, který vedle zajímavých detailů ze zákulisí vysoké diplomacie přibližuje také osobu a myšlenkové pochody Edvarda Beneše.
