Eduard Stehlík Pořadí knih (chronologicky)

Po úspěšné monografii o Janu Kubišovi se nakladatelství TVÁŘE vrací k této významné osobnosti našich dějin. Kniha se zaměřuje nejen na osudy Kubiše, ale i na jednadvacet jeho krajanů, kteří během druhé světové války absolvovali parašutistický výcvik v československé zahraniční armádě. Polovina z nich se zapojila do plánovaných výsadkových operací, zatímco ostatní byli přiřazeni k československým a spojeneckým jednotkám. Sedm mužů, včetně Kubiše, bylo vysazeno v rámci různých paraskupin do okupovaného Československa, kde plnili bojové a zpravodajské úkoly. Kniha také popisuje životní osudy vojáků, kteří byli zařazeni do paraskupin, ale k jejich vysazení nedošlo, jako byli Vojmír Matus a Pavel Hodáč. Další hrdinové, kteří nebyli zařazeni do výsadkových operací, se dočkali konce války v bojovém nasazení u Československé samostatné obrněné brigády nebo ve spojenecké armádě Svobodné Francie. Smutný osud potkal Ladislava Zahrádku, který tragicky zemřel v Anglii. Autory knihy jsou historici z Moravského zemského muzea a další odborníci.

Na rostoucí ohrožení ze strany sousedního nacistického Německa zareagovala v polovině třicátých let minulého století Československá republika, po vzoru již tehdy legendární francouzské Maginotovy linie, výstavbou mohutného fortifikačního systému. Ten měl alespoň částečně zmírnit nevýhodu extrémně dlouhých státních hranic ČSR. Orlické hory a Náchodsko, jimž je věnován 2. svazek úspěšné edice „Pohraniční pevnosti“, představovaly již od počátečních úvah o opevňování Československa jedno z klíčových míst naší obrany. Svědčí o tom i skutečnost, že v prostoru mezi Zemskou bránou a Červeným Kostelcem mělo být vybudováno 155 objektů těžkého opevnění, z toho 126 izolovaných pěchotních srubů, jedna dělostřelecká pozorovatelna a 28 objektů v rámci dělostřeleckých tvrzí Hanička, Skutina, Dobrošov a Jírova hora. Z tohoto počtu bylo 103 objektů zadáno stavebním firmám a 86 z nich do září 1938 skutečně vybetonováno. Kniha vypravuje jejich příběh na dvou stovkách unikátních dobových fotografií, z nichž velká část dosud nebyla publikována.

V polovině třicátých let minulého století zareagovala Československá republika na rostoucí ohrožení ze strany agresivního hitlerovského Německa budováním moderní a výborně vyzbrojené armády. Součástí rozsáhlých obranných příprav se po vzoru našeho francouzského spojence stala i výstavba mohutného fortifikačního systému, jenž měl alespoň částečně zmírnit nevýhodu extrémně dlouhých státních hranic ČSR. Kniha vypravuje jejich příběh na desítkách unikátních dobových fotografií, z nichž nemalá část dosud nebyla nikdy publikována.

V březnu 2004 vyslala vláda České republiky do Afghánistánu vojenský kontingent složený z příslušníků elitní 601. skupiny speciálních sil. Během této vůbec první bojové mise naší armády od 2. světové války stáli naši speciálové proti zkušenému a velice nebezpečnému protivníkovi. Působili v extrémně náročných terénních i klimatických podmínkách, přímo v místech, kde se nedlouho předtím ukrýval Usáma bin Ládin. Kniha vypravuje příběh této nesmírně nebezpečné mise ústy těch, kteří se jí osobně zúčastnili. Jde o mimořádné svědectví. Většina informací, jež obsahuje, stejně jako identita těch, kteří z jejích stránek promlouvají, podléhala totiž donedávna přísnému utajení. Publikaci doplňují dvě stovky unikátních fotografií, z nichž naprostá většina nebyla nikdy publikována.

Kniha Navzdory vypráví zkušenosti Petra Matouše, válečného veterána bojů z Afghánistánu, bývalého operátora 601. skupiny speciálních sil Armády ČR.

Hrdinové a hrdinky protihitlerovského odboje v rozhovoru s předním odborníkem na vojenské dějiny Galerie osudů českých mužů a žen, kteří se dokázali postavit nacistickému režimu, je více než rozlehlá. Vstupte do ní prostřednictvím rozhovoru s předním odborníkem na vojenské dějiny Eduardem Stehlíkem – portréty jednotlivých hrdinů a hrdinek jsou založeny na svědectvích a fotografiích sesbíraných v průběhu mnoha desítek let. Rozhovor, jejž vedl novinář a dokumentarista Martin Brabec, je zároveň sondou do rozmanité a často napínavé práce historika. Rozhovor, který s historikem a předním odborníkem na vojenské dějiny Eduardem Stehlíkem vedl novinář a dokumentarista Martin Brabec, se točí okolo nespočetných osudů českých mužů a žen, kteří se dokázali postavit nacistickému režimu. Eduard Stehlík se desítky let věnoval zachycování jejich svědectví a je proto osobou z nejpovolanějších k tomu představit tyto hrdiny a hrdinky. Rozhovor je zároveň sondou do práce historika, ukazuje její krásu a mnohotvárnost. Knihu doprovázejí portrétní medailonky vybraných postav.

Podtitul: " Tři inspirativní příběhy spojující Plzeň a Lidice". - Příběh rodiny Královy - Příběh Josefiny Napravilové (text této kapitoly odpovídá memoárům "Sny a vzpomínky", nově jsou zařazeny některé fotografie) - Příběh Marie Uchytilové-Kučové