Chalíl Džibrán
Také znám/a jako: Kahlil Gibran
Chalíl Džibrán, anglicky Khalil Gibran (6. ledna 1883 Bšarré – 10. dubna 1931 New York) byl původem libanonský, křesťanský malíř, básník a spisovatel, který strávil většinu života v USA. Zpočátku psal většinu své literární tvorby v arabštině, naopak díla publikována od roku 1918 byla téměř výlučně v angličtině. Proslavil se knihou básnivých esejů nazvanou Prorok, která prvně vyšla v roce 1923 a byla přeložena již do více než sta jazyků.
Chalíl Džibrán (anglicky Khalil Gibran, arabsky جبران خليل جبران) byl původem libanonský malíř, básník a spisovatel, který strávil většinu času v USA.
Chalíl Džibrán se narodil roku 1883 ve městě Bašrré (Bsharri) v oblasti severního Libanonu v rodině maronitských křesťanů. Jelikož pocházel z velmi chudých poměrů, během svého mládí stráveného v Libanonu se mu nedostalo žádného oficiálního vzdělání. Nicméně navštěvovali jej kněží, kteří ho vzdělávali v oblasti arabského jazyka a učili jej o Bibli. Během tohoto období se začali v hlavě Chalíla rozvíjet myšlenky které se později objevily v jeho dílech.
Poté co byl jeho otec uvězněn za podvody a daňové úniky, turecké úřady zkonfiskovaly jejich rodinný majetek. Džibránův otec byl propuštěn roku 1894, ale rodina neměla žádný domov a proto se jeho matka Kamilah rozhodla následovat jeho strýce, a emigrovat do USA, jeho otec se rozhodl v Libanonu zůstat. Tak tedy Kamilah spolu se svými dětmi Chalílem, jeho mladší sestrou Marianou, Sultanou a polovičním bratrem Peterem (Butros) odcestovali 25. června 1895 do New Yorku.
Toho času byla druhá největší libanonsko-americká komunita v Bostonu a jeho okolí, což bylo důvodem proč se Džibránovi usadili právě zde. Aby jeho matka uživila rodinu, začala pracovat jako podomní prodejce. V Bostonu také začal Chalíl od 30. září 1895 navštěvovat školu. Protože v Libanonu nenavštěvoval žádnou školu, byl v Americe zařazen do speciální třídy pro imigranty, kde byla rozšířená výuka angličtiny.
Roku 1898 se rozhodl vrátit do své rodné země studovat arabskou literaturu. Téhož roku se rozhodl vydavatel Fred Holland Day použít některé Džibránovy kresby na přebal knihy.
Roku 1902 se Chalíl dozvěděl, že jeho matce byla nalezena rakovina a jeho sestra Sultana má tuberkulózu. Okamžitě se vydal na cestu, avšak přijel příliš pozdě. Sultana zemřela 4. dubna 1902 ve věku 14 let. Rok na to zemřel i jeho bratr Peter (Butros) 12. března 1903. Matka podstoupila operaci pro odstranění nádoru. Nakonec však 28. června zemřela také.
Mezitím Fred Holland Day a Josephine Peabody připravovali Džibránovu debutovou výstavu, která byla otevřena 3. května 1904 a dodnes je široce uznávána. Umělec se tak ve svých 21 letech dočkal své první výtvarné exhibice. Během své výstavy se setkal s Mary Elizabeth Haskell, ředitelkou Bostonské dívčí školy. Jejich vztah měl na jeho tvorbu zásadní vliv, protože právě na její popud začal psát v anglickém jazyce. Předtím psal pouze v arabštině a jí se povedlo postupem času zcela „přeměnit“ jeho práci. Mary byla v dospělém životě Džibrána nejvlivnější a nejdůležitější osobou.
Za vydání čtvera příběhů nazvané „Odbojní duchové“ byl roku 1908 vyobcován z katolické církve. Roku 1909 odjel do Paříže na dvouroční studium výtvarného umění. Zde jej silně ovlivnil tehdy populární umělecký směr symbolismus. Neschopen akceptovat striktní pravidla výuky se rozhodl školu opustit a vydat se s Ameenem Rihanim na cestu do Londýna. V červnu se dozvěděl o smrti svého otce v Libanonu. Po krátkém období cestování v zahraničí se roku 1910 vrátil do Ameriky, kde učinil Mary nabídku sňatku, ta však pro velký věkový rozdíl odmítla. Naštěstí tento fakt nijak neohrozil jejich přátelský vztah který trval ještě dlouho poté. Roku 1912 napsal arabsky dílo „Zlomená křídla“ jež je zčásti autobiografické a pojednává o zklamání v lásce. Nadále Džibrán portrétuje, maluje a je politicky aktivní proti turecké okupaci v Libanonu. V roce 1918 vydal své první anglické dílo „Blázen“ (v originále „Madman“) Stává se populárním, žije společenským životem. Inspiraci nacházel především v Nietzchenovi, boží moudrosti a východních kulturách. V roce 1920 založil společně se svými přáteli literární spolek Al-Rabitah Al-Qalamiyyah v doslovném překladu Svaz pera, což přineslo prvky soucitnosti a pochopení nejen do jeho děl, ale také do tvorby mnoha jiných autorů jako jsou například Mikhail Naimy a Ameen Rihani. Spolek měl celkově obrovský vliv na usedlou arabskou literaturu a formu psaní nejen v Americe, ale na celém světě.
V roce 1928 navzdory prohibici hledá útěchu v alkoholu a stává se z něj alkoholik. Jeho zdraví se hroutí a lékař konstatoval cirhózu jater. Ignoroval rady lékařů, namísto toho se dal na pití tvrdého alkoholu a ponořil se sám do sebe a své práce. V listopadu napsal své nejrozsáhlejší dílo „Ježíš, syn člověka“.
Džibrán zemřel 10. dubna 1931 v newyorské nemocnici ve věku 48 let v důsledku rozšiřující se rakoviny jater. Ještě před svou smrtí vyslovil přání, že chce být pohřben ve své rodné zemi, Libanonu. Toto přání mu bylo splněno roku 1932.