Eva Novotná Pořadí knih

Během druhé poloviny 20. století prošla Praha nejradikálnější urbanistickou proměnou ve své mnohasetleté historii. Získala tak současnou podobu, která se všemi klady i zápory denně ovlivňuje život každého Pražana. Dokážeme však říci, jak v hlavním městě probíhalo územní plánování? Kdo stál za výstavbou rozsáhlých panelových sídlišť, rozhodoval o jejich rozmístění či řešil problémy s rostoucí dopravou? Kniha sestavená třemi historiky architektury a urbanismu – Martinou Koukalovou, Milanem Kudynem a Evou Novotnou – pomáhá čtenáři zorientovat se ve složitém systému dobových plánovacích a stavebních organizací. Prostřednictvím bohaté obrazové přílohy rovněž přibližuje průběh prací od náčrtu územního plánu až po jeho realizaci. Především však v širším kontextu představuje dějiny Útvaru hlavního architekta – organizace, která sehrála v novodobém pražském urbanismu zásadní roli a jež má dnes svého pokračovatele v Institutu plánování a rozvoje (IPR). Kniha podrobně shrnuje práci této významné organizace. Potřebné a často překvapivé informace v ní však najdou nejen odborníci, ale i zájemci o novodobé dějiny hlavního města.

Kniha představuje 1 500 odborně popsaných, zpřístupněných a zdigitalizovaných vedut z grafických listů, z alb měst, z map, atlasů i starých tisků z unikátní Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK. Veduta je charakterizována jako topograficky přesný pohled na město či krajinu. Městské veduty vznikaly také snadněji než plány měst a patří mezi významné prameny historické geografie i kartografie. Kniha obsahuje úvodní texty editorky a ředitelky Mapové sbírky. Data jsou číselně řazena a strukturována popisem znázorněného obrazu a lokace na vedutě, legendou, zemí, citací, autorizovanými jmény primárních i sekundárních autorů díla, datem, technikou zpracování a přesnými rozměry díla i rámečku. Primárně byly zpracovány unikátní veduty od 16. do 18. století, které většinou nejsou obsažené v databázi českých vedut

Kniha představuje život a dílo Pavla Aretina z Ehrenfeldu, jehož mapa Nový a přesný popis Království českého vyšla poprvé roku 1619 (další vydání 1632, 1665, před 1747) a vzhledem k válečnému použití se dochovala ve velmi málo kopiích. Autoři zde poprvé identifikují a srovnávají toponyma z rejstříků všech vydání. Unikátní jsou topografické tabulky s 9 600 historickými toponymy českých zemí, doplněné identifikací současného geografického názvu a také číslem dobové mapové značky. Vytvářejí tak cenný soubor k poznání sídelního a hospodářského vývoje Čech v 17. století.

Editoři: Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha, Eva Novotná, Karolina Jirkalová. Kniha Paneláci 1 je katalogem cyklu výstav Příběh paneláku, realizovaných v letech 2014–2017 ve všech krajských městech. Formou pasportů představuje padesát (nejen) panelových sídlišť ze čtrnácti krajů České republiky. Čtenáře seznamuje s okolnostmi a důvody výstavby sídlišť, architekturou a urbanismem těchto celků i s osobnostmi jejich autorů. Součástí knihy jsou též demografické studie o proměnách obyvatelstva sídlišť, rozsáhlá dobová fotodokumentace, slovníček pojmů a přehled základních konstrukčních soustav. Publikace je rozdělena do šesti kapitol podle vývojových etap, které sledují proměny ekonomických, společenských a kulturních podmínek i technických možností ve stavebnictví. Tato periodizace vychází z hloubkového průzkumu třiasedmdesáti sídlišť různého stáří i velikosti a je v této knize prezentována vůbec poprvé, stejně jako řada mezioborových poznatků shromážděných a analyzovaných v rámci výzkumného projektu Panelová sídliště jako součást městského životního prostředí.

Editoři: Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha, Eva Novotná, Martina Koukalová. Zatímco Paneláky 1 pojal tým jako katalog, v němž se detailněji představuje padesát sídlišť z českých zemí, Paneláci 2 podávají tutéž látku v historickém průběhu. Osu publikace tvoří osm chronologických kapitol, které se věnují vývoji industrializace hromadné bytové výstavby, proměnám politických a ekonomických podmínek i měnící se roli architektů a urbanistů. Základní uměleckohistorickou linku Rostislava Šváchy a jeho kolegů obohacují a prohlubují pohledy různých humanitních oborů, od historiografie architektury a urbanismu přes antropologii, památkovou péči až k historické demografii. Kniha Paneláci 2 vyšla jako katalog výstavy Bydliště: panelové sídliště, kterou na začátek roku 2018 připravilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze.

Monografie vydaná ke stejnojmenné výstavě v česko-anglickém provedení představuje rodinnou firmu, která působila v Roztokách u Prahy téměř 100 let (1854-1952). Tato největší rakousko-uherská manufaktura vyráběla na svém vrcholu bezkonkurenčně nejlepší glóby, a to v 8 velikostech, 10 provedeních a 17 světových jazycích. Tiskly se také první glóby v národních jazycích, nejen české, ale i maďarské a polské ad. Syn Jana Felkla Ferdinand byl držitelem 2 patentů na rozkládané glóby. Nabízeli ale i zvláštní přístroje, jako byla teluria, sololunária, planetária a armilární glóby. Exportovali do celé Evropy i do zámoří. Jejich zeměkoule a nebeskoule byly oceňovány na mnoha světových (Paříž, Vídeň, Plovdiv, Lvov, Melbourne) i národních výstavách (Praha, Teplice). Získaly také kredit předepsaných učebních pomůcek c. k. ministerstva pro vyučování. Kromě firmy a rodiny kniha představuje továrnu a pracovní podmínky, dílovedoucího a dělníky, domácí i zahraniční autory a překladatele modelů Země. Bohatá obrazová příloha zpřístupňuje množství fotografií glóbů v různých jazykových mutacích. Tabulky mapují přehledy Felklových glóbů v Česku, Polsku, Rakousku, Maďarsku a Německu. Firma Jan Felkl a syn si jistě zaslouží naši pozornost, neboť dodnes jsou ve světě jejich glóby známy a reprezentují poctivou českou řemeslnou výrobu kombinovanou s vysokou odbornou úrovní a kvalitou učebních pomůcek.

Kniha přináší pohled na vznik a vývoj prvního poválečného sídliště v Praze v textech tří renomovaných historiček architektury Kimberly Elman Zarecor, Evy Novotné a Michaely Janečkové.

Práce mapuje profesní uplatnění absolventů magisterského oboru překladatelství a tlumočnictví Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (v dřívějších letech realizovaného na Katedře překladatelství a tlumočnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a na Universitě 17. listopadu). Navazuje na průzkum uplatnění absolventů uvedených ústavů uskutečněný v roce 1997 (Čeňková). Teoretická část práce pojednává o uplatnění z hlediska vzdělávací politiky i z hlediska translatologie. Popisuje také trendy v odvětví jazykových služeb a problémy trhu s překlady a tlumočením s důrazem na české prostředí. Empirická část představuje výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na aktuální postavení absolventů oboru překladatelství a tlumočnictví z let 1967–2010 na pracovním trhu. Zaměřuje se na průběh jejich profesní dráhy, na jejich přechod na pracovní trh po ukončení studia a na některé aspekty práce překladatelů a tlumočníků na volné noze. Všímá si rovněž hodnocení studia a okrajově také vnímání překladatelské a tlumočnické profese u absolventů.