Anton Pavlovič Čechov a nevidomá lékařka Zina… Příběh o lásce, síle fantazie a ztraceném rukopisu. Během horkého léta 1888 přijíždí rodina Čechovova strávit léto do svěží krajiny východní Ukrajiny. V sídle rodiny Lintvarjovovy se setkává mladý Anton Pavlovič s lékařkou Zinaidou. Ta vinou nemoci nedávno oslepla, přestěhovala se sem a začala si psát deník, aby uchovala vzpomínky na dřívější život. Mezi mladými lidmi začne postupně klíčit mimořádné pouto. O více než sto let později se nečekaný objev onoho deníku stane pro Káťu Kendallovou poslední šancí na záchranu jejího londýnského nakladatelství. Zinaidino líčení nadaného mladíka nabízí hluboký vhled do života literární legendy, jakou Čechov bezesporu je, ale vyvolává i vzrušující otázku: Skutečně napsal Čechov v době jejich přátelství román, který pak zmizel? Odpověď může změnit historii a nalezení rukopisu je výzvou pro Anu Hardingovou, překladatelku Kátina nakladatelství. Ana je stravována touhou najít ztracený román. A jak se noří hlouběji do proudu dohadů, zjišťuje, že rukopis není jediným tajemstvím skrytým na stránkách deníku. Životopisný román Letní host je inspirován skutečným přátelstvím mezi Čechovem a rodinou Lintvarjovovou. Příběh staví most přes dvě staletí, přes životy tří žen spojené objevem jednoho deníku… Zkoumá sílu umění, stejně jako složitost lásky a přátelství, a vdechne život dávno zmizelému světu.
Alison Anderson Knihy
Alison Andersonová se dlouhodobě věnuje literárnímu překladu, včetně děl oceněných Nobelovou cenou. Její próza se často zabývá tématy identity a cizinství, zasazenými do evropského prostředí, které dobře zná. Andersonová využívá své znalosti několika evropských jazyků a bohaté životní zkušenosti k vytváření hluboce lidských příběhů.




Kruh
- 640 stránek
- 23 hodin čtení
Druhý díl detektivní trilogie s komisařem Martinem Servazem, jež se stala bestsellerovou senzací ve Francii! Uvnitř domu je nalezena mrtvá žena. Spoutaná a utopená ve vaně. U bazénu v zahradě sedí její žák a milenec, který je pod vlivem sedativ. Je to vrah? Na nic si nepamatuje… Marsac je zdánlivě klidné městečko v Pyrenejích, známé díky elitní univerzitě. Dokud ovšem není zavražděna jedna z přednášejících a dokud není o pár dní později nalezeno tělo místního chovatele psů, které roztrhali na kusy jeho vlastní zvířata… Kdo a proč rozpoutal v tomto univerzitním městečku šílenství smrti? Mohly by být vraždy dílem uprchlého sériového vraha? Stačí jeden tajemný email a telefonát a komisař Martin Servaz je vtažen do vyšetřování. Hlavním podezřelým se stane syn jeho bývalé lásky z místní univerzity. Když Servaze požádá, aby se případu ujal, nemůže odmítnout… Aby vrchní komisař Servaz případ vyřešil, musí se ponořit do své vlastní minulosti a znovu otevřít své staré rány. Bude to jeho nejnebezpečnější a nejosobnější vyšetřování dosud!
S elegancí ježka
- 320 stránek
- 12 hodin čtení
Jmenuju se Renée. Je mi padesát čtyři a už sedmadvacet let dělám domovnici v čísle 7 na ulici Grenelle. Je to pěkný soukromý dům se dvorem a zahradou uvnitř, který je rozdělený na osm velmi luxusních bytů. Všechny jsou obrovské a v každém někdo bydlí. Jsem malá, ošklivá, tlustá vdova, mám kuří oka a někdy, když mám těžké ráno, sípu jako mamut. Naprosto přesně odpovídám tomu, co obecné společenské vědomí označilo paradigmatem domovnice, takže nikoho by ani ve snu nenapadlo, že jsem sečtělejší a vzdělanější než všichni bohatí obyvatelé našeho domu. Jmenuju se Paloma, je mi dvanáct a bydlím v Paříži v jednom drahým bytě v čísle 7 na ulici Grenelle. Navzdory všemu tomuhle štěstí a všemu tomuhle bohatství už dost dlouho vím, že konečná stanice je stejně akvárko. A jak to, že to vím? Já jsem totiž dost inteligentní. Dokonce výjimečně inteligentní. Proto jsem se taky rozhodla. Na konci tohohle školního roku, v den svých třináctých narozenin, tedy přesně 16. června, spáchám sebevraždu. Muriel Barberyová píše o hlubokých věcech se svůdnou lehkostí, ironickým jazykem vypráví prostý a dojemný příběh o setkávání a míjení, o slepotě a vidění, o pomíjivosti i věčnosti.
Pochoutka
- 126 stránek
- 5 hodin čtení
Hrdinou příběhu je největší kulinářský kritik na světě, papež gastronomie, král velkolepých hodokvasů. Zítra zemře. Ví to a není mu pomoci. Na prahu smrti hledá chuť, která mu vězí hluboko v srdci, chuť pocházející z dob jeho dětství nebo dospívání, jakési osobité a úžasné jídlo, které — jak tuší — má mnohem větší cenu než všechny gurmánské hostiny, jichž se kdy účastnil. Proto vzpomíná. Tiše, občas ale i zběsile proplouvá cestami své chuťové paměti, noří se do hrnců svého dětství, kráčí po plážích a zahradách, prochází pláněmi vůní, aromat a esencí, znovu v představách okouší různé druhy zvěřiny, masa, ryb i prvních alkoholů svého života... Vzpomíná — a nenachází. Stále ještě ne.