Biografie slavného českého spisovatele od oceňovaného polského bohemisty.Bohumil Hrabal. Mistr slova, který dokázal poklesky hovorové řeči povznést do výšin univerzálního příběhu o údělu člověka. Scenárista Jiřího Menzela, zbožňovaný Kunderou a Havlem. Štamgast v hospodě U Zlatého tygra a plachý sukničkář. Samotář, záhadný i ve své tragické smrti. V unikátní biografii od Aleksandera Kaczorowského ožívá Hrabalův výjimečný osud na pozadí československých dějin 20. století. Díky osobní známosti obou autorů je navíc příběh doplněn historkami doslova z první ruky.
Oblíbený spisovatel v novém světle
Život Oty Pavla je ztělesněním osudu obyvatele střední Evropy ve dvacátém století, příkladem toho, jak velké události určují lidský osud, aniž by na ně člověk měl jakýkoli vliv. Otovi Pavlovi nejvíce záleželo na tom, aby se stal spisovatelem. To se mu podařilo. A přestože se nedočkal slávy ani bohatství, zapsal se do velké tradice středoevropské židovské literatury, jejímiž vrcholnými představiteli byli Franz Kafka, Egon Erwin Kisch nebo Max Brod. Přitom však zůstal spisovatelem skrznaskrz českým.
Polský publicista Aleksander Kaczorowski napsal košatý rodinný příběh. Živým reportážním stylem popisuje nejen rodinné zázemí a Pavlův vztah k otci, ale přibližuje také třeba názory obou na komunismus. V kombinaci s téměř románovým líčením míst důležitých pro Pavla i jeho prózy (například slavnou Smrt krásných srnců) tak lze Kaczorowského knihu číst i jako intimní ságu dvacátého století.
Literární průvodce českým dvacátým stoletím
Kafka, Hašek, Čapek, Škvorecký, Kundera, Havel… pro českého čtenáře to jsou klasická jména, nerozlučně spjatá s tuzemskou kulturou. Nepřemýšlíme nad nimi, nemusíme je objevovat. A to je trochu škoda. Už jen samotná představa, že se s jejich texty a osudy člověk seznamuje v dospělosti, nahodile, nečekaně a dobrodružně, je vzrušující. S Pražským slabikářem polského esejisty a spisovatele Aleksandra Kaczorowského se z této představy stává možnost. Autor nejenže původně polskému publiku představuje to nejlepší i nejabsurdnější z tuzemské literatury, ale také vypráví své zážitky a zkušenosti z vlastního objevování české literatury a kultury. I notoricky známé historky a díla se proto českému čtenáři představují v nečekaném světle, k tuzemským velikánům se dostáváme jakoby poprvé, fascinováni podivným světem umělecké Prahy. Prostě — ten správný slabikář pro dospělé.
Vlídně ironický pohled na vše české. Opravdu si Češi zaslouží být nazýváni nejpohodovějším národem střední Evropy? Proč je tak obtížné naučit se česky a proč by tu Poláci neměli používat slovo szukać? A jak vlastně zbohatli zdejší oligarchové? Na tyto a další otázky zasvěceně odpovídá znalec a především milovník Čech, polský bohemista, překladatel a novinář Aleksander Kaczorowski, který vášnivým objevováním naší země strávil nemalou část života a do polštiny přeložil díla Bohumila Hrabala, Josefa Škvoreckého nebo Egona Bondyho. Autor v knize původně určené polským čtenářům sleduje Čechy z perspektivy našich sousedů a rozdíly vnímá na každém kroku. Popisuje zdejší reálie, kulturu a historii – třeba i to, jak se chovat v české hospodě – a vyznává se ze svého upřímného zaujetí vším českým, přestože ho Češi někdy štvou. Českým čtenářům nabízí vlídný a lehce ironický pohled na to, jak jsou vnímány naše zvyky, mentalita, tradice, politika a dějiny. A zabývá se i tím, jestli skutečně žijeme v nejlepším místě na zemi.
Zcela nový pohled na život a tvorbu Václava Havla od uznávaného polského bohemisty
Dramatik s talentem od Boha, brilantní politik, věrný kamarád a charismatický muž s velkými ambicemi. Kolem Václava Havla se v České republice vytvořil bezmála kult, který většina autorů nekriticky udržuje při životě. Jaký byl nejznámější český státník doopravdy? Oceňovaný polský bohemista v přelomové biografii představuje Václava Havla v mimořádně širokých okolnostech, a staví tak jeho osobnost do naprosto nového historického i uměleckého kontextu.
Był wirtuozem pierwszych zdań - mówiono, że takiego stylisty Rosja nie znała
od czasów Gogola. Był także mistrzem biograficznego zmyślenia - choć urodził
się w kupieckiej rodzinie żydowskiej, stworzył sobie rewolucyjny życiorys
pisarza sowieckiego. Publikował w kijowskiej, petersburskiej i odeskiej
prasie, ale prawdziwą karierę zrobił, gdy zaczęto go drukować w Moskwie. W
wieku trzydziestu dwóch lat znalazł się u szczytu sławy, lecz od tej pory jego
gwiazda w ZSRR miała tylko blaknąć. Talent Babla okazał się bezużyteczny w
świecie komunizmu, którego kontury dziesięć lat po zwycięstwie rewolucji
rysowały się coraz wyraźniej. Pisarz został - jak sam mówił - mistrzem w
gatunku milczenia. Zapłacił za to życiem - 27 stycznia 1940 roku zamordowano
go na polecenie Stalina. I choć Opowiadania odeskie czy Armia Konna weszły do
światowego kanonu, on sam nie ma w Moskwie grobu, pomnika ani nawet tablicy
pamiątkowej. Aleksander Kaczorowski zmierzył się z trudnym zadaniem - jak
opisać losy prozaika, który w opowieści o swoim życiu nieustannie meandrował
między prawdą a fikcją? Wielu faktów z życiorysu Babla nie udało się ustalić,
a on sam zacierał ślady. Był też pełen sprzeczności - chciał być pisarzem
sowieckim i mieszkać we Francji, być i zarazem nie być czekistą i
intelektualistą, Żydem i budionnowcem, kosmopolitą i człowiekiem radzieckim. W
literaturę wierzył jednak do końca.
Bohumil Hrabal. Wybitny czeski prozaik, zapatrzony w naturszczyk�w mistrz
słowa, kt�ry potrafił wznieść nieliterackość mowy potocznej na wyżyny
uniwersalnej opowieści o człowieku i świecie. Pisarz, kt�ry wyszedł z drugiego
obiegu, na przemian hołubiony i nękany przez komunistyczną władzę. Scenarzysta
Jiřiego Menzla, uwielbiany przez Kunderę i Havla. Bywalec knajp i nieśmiały
kobieciarz. Prześmiewca i melancholik. Niestrudzony podr�żnik i miłośnik
przyrody. Samotnik, pogrążony w depresji po śmierci żony, kt�ry ginie
tajemniczą, tragiczną śmiercią.
Tomik Jak (nie)dobrze jest emerytem być jest pierwszym wydanym drukiem zbiorem
wierszy poświęconych emerytom oraz ich wadom i przywarom potraktowanym z
przymrużeniem oka. Aleksander Kaczorowski urodził się w 1947 r. w powiecie
kolskim w Wielkopolsce. Mieszka w Tomaszowie koło Żagania. Ukończył Liceum
Pedagogiczne w Morzysławiu, potem szkołę oficerską i Wydział Elektryczny
Politechniki Poznańskiej. Humorysta, organizator imprez rozrywkowych w
środowisku Polskiego Związku Emerytów, Rencistów i Inwalidów w Żaganiu,
którego jest prezesem. Kolekcjonuje znaczki pocztowe oraz dowcipy, które
opowiada w towarzystwie.
