Knihobot

Gregory Rabassa

    Gregory Rabassa byl legendárním literárním překladatelem, který zprostředkoval díla předních španělsky a portugalsky píšících autorů anglicky mluvícímu světu. Jeho mistrovské převody do angličtiny zachytily ducha a styl mistrovských děl, čímž zpřístupnily tyto literární poklady širšímu publiku. Rabassa nebyl jen převodcem slov, ale kulturním ambasadorem, který překlenul jazykové bariéry a obohatil globální literární krajinu. Jeho práce nadále rezonuje a inspiruje čtenáře i překladatele po celém světě.

    Podzim patriarchy
    If This Be Treason: Translation and Its Dyscontents
    Kronika ohlášené smrti
    Collected Stories
    Sto roků samoty
    • 2006

      Recognized as a favorite by the Los Angeles Times in 2005, this book offers an engaging narrative that captivates readers through its unique storytelling and compelling characters. It explores profound themes and provides insights that resonate deeply, making it a noteworthy addition to contemporary literature. The blend of emotional depth and thought-provoking content ensures a memorable reading experience.

      If This Be Treason: Translation and Its Dyscontents
    • 2003

      Kronika ohlášené smrti

      • 108 stránek
      • 4 hodiny čtení
      4,0(107247)Ohodnotit

      Svou Kroniku ohlášené smrti nekoncipoval García Márquez jako kriminální román v tradičním slova smyslu. O vraždě se totiž dovídáme už na první stránce, ale nevysvobodí nás to z účasti na osudu zavražděného, o němž víme, že je nevinnou obětí předsudků a svatouškovské pseudomorálky. V tragickém příběhu kolektivní viny poznáváme až otřesně sami sebe, protože i my přihlížíme dennodenně působení zla, a i když s ním sebevíc nesouhlasíme, podléháme strachu, pohodlné lhostejnosti a mravní ochablosti, neděláme nic a stáváme se vinni. 2. vydání.

      Kronika ohlášené smrti
    • 1996

      Podzim patriarchy

      • 208 stránek
      • 8 hodin čtení
      3,7(165)Ohodnotit

      Téma samozvaného diktátora je pro latinskoamerickou literaturu poměrně typické, dokonce až obsedantní, a objevuje se v řadě děl. Zatímco jiní autoři volí přesný dobový rámec, García Márquez zpracoval látku po svém a jinak: zamířil k parodii a satiře. Charakteristický styl vyprávění, příznačný pro Sto roků samoty, je zúžen na několik bizarních motivů ze života dosazeného tyrana. Spisovatel překvapuje až hypertrofií obrazů a scén, kdy se ve stále nových obměnách kupí obludné fikce, krouživými pohyby děje a anachronismy je popírán lineární čas, kdy se logika jeví jako naprosto nepotřebná a skutečnost je obrazně řečeno trhána na kusy. Autor místo klasické přímé řeči přechází z jedné osoby na druhou, splétá postavu vypravěče s jednajícími osobami, a vytváří tak podivuhodný obraz „reality“. Skvěle se mu daří zkomponovat rekviem nad figurou jednoho samovládce. Zároveň Márquez nastoluje otázku moci obecně, v románu zaznívá i rozměr existenciální a v neposlední řadě zde hrají svou roli symbolika a motivy smrti, charakteristické pro období barokní.... celý text

      Podzim patriarchy
    • 1991

      Collected Stories

      • 292 stránek
      • 11 hodin čtení
      4,2(7072)Ohodnotit

      Collected here are twenty-six of Gabriel Garcia Marquez's most brilliant and enchanting short stories, presented in the chronological order of their publication in Spanish from three volumes: Eyes of a Blue Dog,Big Mama's Funeral, and The Incredible and Sad Tale of lnnocent Eréndira and Her Heartless Grandmother. Combining mysticism, history, and humor, the stories in this collection span more than two decades, illuminating the development of Marquez's prose and exhibiting the themes of family, poverty, and death that resound throughout his fiction.

      Collected Stories
    • 1973

      Sto roků samoty popisuje historii šesti generací rodu Buendíů z fiktivního města Macondo, jehož předlohou se stalo spisovatelovo rodné kolumbijské město Aracataca. Celý příběh je plný autobiografických prvků, mísí se v něm řada historických událostí s autorovou fantazií a celek pak působí tak kompaktně, že je často problém je od sebe odlišit, také důležité postavy mají své předobrazy ve spisovatelově rodině. Doslov napsala Hedvika Vydrová.

      Sto roků samoty