Walter Benjamin. A graphic guide
- 176 stránek
- 7 hodin čtení
A Graphic Guide to Walter Benjamin, tracing his influence on modern aesthetics and cultural history.
Andrzej Klimowski je uznávaný tvůrce, jehož umělecká dráha je hluboce zakořeněna v jeho polském dědictví a zároveň obohacena o život a práci v Londýně. Jeho tvorba zahrnuje působivé grafické novely i dynamické filmy, které často reflektují jeho jedinečnou perspektivu. Klimowski se věnuje také designu divadelních plakátů a obálek knih, čímž zanechává svou vizuální stopu v mnoha oblastech umění. Jeho vliv jako pedagoga byl značný, a i nadále pokračuje v tvorbě společně se svou ženou, čímž udržuje svůj umělecký odkaz živý.




A Graphic Guide to Walter Benjamin, tracing his influence on modern aesthetics and cultural history.
One in a series of beginners' guides to philosophical subjects, this book focuses on Immanuel Kant's well-known critiques of Pure Reason, Practical Reason and Judgement, and leads the reader through the concepts of his work
V grafickém románu Mistr a Markétka, pořízeném podle Bulgakovovy předlohy, sledujeme systematické řádění ďábla Wolanda a jeho suity v Moskvě dvacátých a třicátých let. V chaotickém víru událostí se ocitají zejména dva lidé: Mistr, zlomený kritikou svého románu o Pilátu Pontském, a Markétka, s níž má ďábel vlastní plány. Bulgakovův román, který mohl ve své vlasti vyjít až po pětadvaceti letech, líčí fantastické události s makabrózním humorem, který se neztrácí ani v jeho komiksové adaptaci. Přeloženo z anglické adaptace ruského originálu.
První verze Bulgakovova životního díla, jež dokončil už slepý a na smrt nemocný člověk roku 1940, vznikla - podle později objevených rukopisných sešitků - patrně už v roce 1929. Ze sešitků byly vytrhány listy a ze zbytků textu odborníci zjistili, že už ttehdy šlo o Mistra a Markétku. "Vlastníma rukama jsem hodil náčrt románu o ´dáblovi do kamen," svěřil se autor příteli roku 1930 v jednom z dopisů. Ani tak energické gesto nevymazalo však Bulgakovi z paměti jeho osudové téma. Autorovu trýzeň lze pochopit - psal přece o umělcově touze být všemi pochopen. Téma si vynutilo široké historické a literární zázemí. Román navazuje na Goethova Fausta, Gogolovy groteskní prózy a eticko-filozofický názor Dostojevského. Bulgakov řeší na biblickém příběhu o Pilátovi a Ježíši míru lidské odpovědnosti za pozemské dobro a zlo. Proti skepsi Piláta i Mistra staví jedinou protihodnotu - lásku, i kdyby se měla spojit se samotným peklem. Markétčina láska je pohádková a pozemská zároveň. A duch pekel? Vysměje se nepmanské Moskvě dvacátých let, z nudy nad ní by snad i tu lidskou duši oželel, ale nemůže, neboť k rozhodující bitvě dochází právě v ní....