Adrian von Arburg Knihy

Mezi německy hovořícími občany bývalého Československa byli též odpůrci nacismu. Vystupovali jako protivníci henleinovců, v době ohrožení Československé republiky v roce 1938 prokazovali ochotu ji bránit, během nacistické okupace se doma či v emigraci zapojili do odbojové činnosti, mnozí z nich byli nacistickým režimem vězněni nebo popraveni. Z největší části se jednalo o sociální demokraty komunisty, mezi německými antifašisty najdeme ale i nesocialistické a politicky neorganizované odpůrce Hitlera, například katolické duchovní. Tito lidé se po válce zpravidla nedočkali zaslouženého uznání, ale byli naopak jakožto příslušníci „provinilého“ německého národa vystaveni nenávisti české společnosti a znovu perzekvováni.

dokumenty z českých archivů; Díl II., svazek 1. Duben-srpen/září 1945: "Divoký odsun" a počátky osídlování Další díl rozsáhlého edičního projektu, který prostřednictvím archivních pramenů seznamuje s průběhem, organizací a dopadem rozsáhlých migračních změn, k nimž došlo po skončení 2. světové války v Československu.

dokumenty z českých archivů; Díl II., svazek 1. Duben-srpen/září 1945: "Divoký odsun" a počátky osídlování Další díl rozsáhlého edičního projektu, který prostřednictvím archivních pramenů seznamuje s průběhem, organizací a dopadem rozsáhlých migračních změn, k nimž došlo po skončení 2. světové války v Československu.

:dokumenty z českých archivů; Díl I. Češi a Němci do roku 1945: úvod k edici Poprvé od konce druhé světové války je veřejnosti předkládána rozsáhlá dokumentace k těmto důležitým otázkám naší minulosti, která je svou koncepcí, svým obsahem a šíří zcela výjimečným počinem. Edice je výsledkem dlouholeté spolupráce mezinárodního týmu historiků, kteří provedli výzkum v šedesáti archivech České republiky. Zpřístupněné dokumenty, doprovodné texty a komentáře poskytují řadu nových podnětů pro studium společenských poměrů a česko-německých vztahů v pohraničních oblastech českých zemí.

Sborník příspěvků k dlouhodobé výstavě ústeckého musea Zapomenutí hrdinové.

Rok 1945 byl bohatý na dramatické události, což z něj činí předmět vědeckého a společenského zájmu. II. díl Edice VNPČP se zaměřuje na první poválečný rok a podrobně mapuje tehdejší události. Tento díl je rozdělen do tří samostatně vycházejících svazků, přičemž 3. svazek se věnuje citlivé problematice poválečného násilí na osobách považovaných za „státně nespolehlivé“. K hromadným násilným činům došlo především na jaře a v létě 1945. Editoři se rozhodli tuto tematiku vyčlenit z důvodu chronologického a věcného. Úřední vyšetřování těchto „excesů“ probíhalo až v roce 1947, což odůvodňuje samostatný svazek. Represivní opatření vůči „státně nespolehlivému“ obyvatelstvu, na které se zaměřují dílčí svazky, jsou typově odlišná. Svazek II.3 se soustředí na perzekuční zákroky s cílem usmrtit větší počet osob, které byly považovány za kriminální činy mimo dosah justičních orgánů. Dokumenty se týkají závažných případů z českého a moravskoslezského pohraničí i vnitrozemí, včetně tragédií v Postoloprtech, Žatci a dalších městech. Zvláštní pozornost je věnována vyšetřování těchto případů do roku 1948 a reakcím politiků a veřejnosti. Svazek obsahuje 101 archivních dokumentů, úvodní studii Tomáše Staňka, 22 fotografií, 2 mapy a referenční pomůcky pro snadnější přístup k informacím.

Publikace zpracovává stále přitažlivé téma poválečných osudů československých Němců a zaznamenává současný stav jeho poznání. Autoři odpovídají na otázky, jaké výzkumy v posledních dvaceti letech proběhly, co jsme se na jejich základě dozvěděli a zda tyto poznatky ovlivnily celkový obraz českých poválečných dějin. Samotné vymezení toho, kdo byl či nebyl po válce považován za Němce, je velmi problematické a dále otevírá prostor pro nové pohledy a dosud nezodpovězené otázky. Pestrost sledované problematiky dokládají vedle četných regionálně či lokálně zaměřených kapitol také příspěvky přinášející podněty a pohledy z jiných vědeckých oborů.