Hasan Nizámulmulk

Nizām al-Mulk Abū ʿAlī al-Hasan ibn ʿAlī ibn Ishāq at-Tūsī (‏نظام الملك أبو علي الحسن بن علي بن إسحاق الطوسي) neboli chádži Nizámulmulk (10. dubna 1018 – 14. října 1092) byl perský učenec a největší seldžuckým vezír.

S jeho pomocí sultán Alp-Arslan sesadil svého bratra Sulejmana. Proti tomu se postavil Sulejmanův strýc Kutalmıš, který proto disponoval podporou al-Kunduriho. Nakonec došlo mezi Kutalmišem a Al-Arslanem k bitvě, v níž Alp-Arslan zvítězil a 27. dubna 1064 byl slavnostně prohlášen Velkým Seldžukem. Na radu Nizam al-Mulka Kutalmišovy příbuzné nenechal popravit, ale poslal je do příhraničních oblastí, kde Kutalmišův syn Sulejman ibn Kutalmiš pozěji založil dynastii Rúmských Seldžukovců. Chádži Nizámulmulk byl jmenován do čela státní administrativy a byl zároveň pověřen výchovou Alp-Arslanova syna Melik-šáha, aby se mu později mohl stát vezírem, jak se také stalo.

Již na začátku jeho vlády se začaly projevovat slabiny ve správě říše, na něž poukazuje Nizam al-Mulk ve své knize Siasat-Name (Pojednání o politice, česky 2011). Na mnoha místech začaly propukat vzpoury za účelem osamostatnění území. Snad nejnebezpečnější bylo povstání Melik-šáhova strýce Kávurta z Kermánu, který měl za cíl zmocnit se celé říše. V potlačení tohoto povstání sehrál Nizámulmulk zásadní roli. Svou rozvahou a statečností zapůsobil na sultána natolik, že mu byl propůjčen titul atabeg, přičemž k němu Melik-šáh pronesl tato slova: „Svěřil jsem ti veškeré záležitosti, od malých po velké, od této chvíle jsi mým otcem“.