Ulrich Beck Knihy

Ekonomie světového trhu zásadně změnila pravidla světové politiky, což vedlo k novému boji o moc a protimoc. S ubývajícími hranicemi mezi ekonomikou, politikou a společností se redefinují pravidla legitimní vlády. Vznik „kosmopolitní moderny“ však vyvolává ambivalentní pocity, zejména s ohledem na zkušenosti s totalitními režimy 20. století. První modernu, utvářenou národnostními a státními strukturami, lze kontrastovat s druhou modernou, která čelí globálním ekologickým a ekonomickým krizím, rostoucím nadnárodním nerovnostem a individualizaci. Tato analýza se zaměřuje na překonání „protekcionistického reflexu“, který po zhroucení bipolárního světa paralyzuje Evropu. Kniha se věnuje metazměně ekonomiky, politiky a státnosti v globálním kontextu, zkoumá proměny stabilních idejí a základních pojmů moci, legitimace a násilí. Klíčová otázka, jak se druhá moderna může stát kosmopolitní, směřuje k vytvoření alternativního řádu, který klade důraz na politickou svobodu a sociální a ekonomickou spravedlnost, nikoli pouze na zákony světového trhu.

Autoři analyzují současné „světové rodiny“ a milostné a příbuzenské vztahy mezi lidmi z různých zemí či kontinentů. Tyto vztahy se projevují v různých podobách a vznikají z různých pohnutek, avšak všechny mají společné to, že zhmotňují diference globalizovaného světa. Světová společnost v těchto rodinách vyvolává protikladné pocity, jako jsou neklid, zmatek, radost i pocity selhání a nenávisti. V dnešním světě je často ten nejmilejší vzdálený, zatímco ten vzdálený může být nejbližší. Ulrich Beck a Elisabeth Beck-Gernsheim se zaměřují na lásku překračující geografické, kulturní a politické hranice, včetně sňatkové migrace a mateřské lásky na dálku. V úvodu autoři uvádějí, že prognóza budoucnosti těchto vztahů je nemožná, avšak neřadí se k pesimistům, kteří tvrdí, že vzdálená láska znamená její konec. Přesto nelze pominout deficit lásky v mnoha dimenzích. Věří, že je možné se ptát, zda se v nových formách rodiny a lásky daří umění soužití s hranicemi a navzdory nim.

Publikace jedné z hlavních intelektuálních osobností posledních desetiletí se zabývá postupným utvářením nové role Německa v Evropě a problematickým formováním německé Evropy. Věnuje se ohrožení Evropy a krizi politična. Zkoumá přitom německou politiku úsporných opatření, zastaralost současných národních i evropských ekonomických přístupů a potřebu nové evropské koncepce společnosti a politiky. Klade si otázky, co to znamená požadovat více svobody, více sociální jistoty či více demokracie v Evropě.

Tato kniha patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních dvaceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému. Pro mnohé se stal Ulrich Beck zosobněním zcela nového přístupu sociologie k ekologii. Jeho práce reflektují existenci mezí růstu a snaží se ukázat, jak se tato skutečnost promítá do charakteru moderní společnosti, jak je zároveň tímto charakterem spolupodmiňována a stále znovu reprodukována. Beckova koncepce rizikové společnosti ve světové sociologii zdomácněla, tím spíše, že je spjata s podnětným vstupem do probíhající debaty o skutečné povaze modernity a o celkovém smyslu procesu modernizace.

Ve své knize se autor pokouší vyvolat debatu o – podle jeho názoru – zkresleněchápaném pojmu globalizace. Globalizace podle Becka znamená procesy, jež podkopávají národní státy a jejich suverenitu. Odmítá snahy o minimalizaci nebo dokonce rušení státu jako překážky volného trhu, zdůrazňuje, že existence sociálního státu je podmínkou fungování kapitalismu. Na druhou stranu tvrdí, že pokusy uzavřít se před světem, vrátit se před globalizaci, se míjejí účinkem. Tato éra, druhá moderna, totiž podle Becka neznamená konec politiky, ale pouze vyvrácení starého, národně-státního rámce politiky.

V globalizovaném světě, kde se mísí kultury a světonázory, se stále více zdůrazňuje potřeba hledat způsoby soužití, zejména v kontextu historických konfliktů. Ulrich Beck, významný sociolog, se zaměřuje na náboženství jako klíčový faktor, který může konflikty buď vyvolávat, nebo uklidňovat. V rámci sociologie náboženství je zastáncem individualizované religiozity, kterou zkoumá na pozadí traumatických zkušeností 20. století, jak to činí například Charles Taylor. Beck se také zabývá rolí náboženství ve veřejné sféře, což je téma, které sdílí s Jürgenem Habermasem. Ve své práci se nebojí klást otázku násilí a míru jako vzájemně propojené jevy, které se týkají univerzalistických náboženství a jejich nároků. Navazuje na myšlenky současných sociologů, jako je Gilles Kepel, ale jeho ambicí je nabídnout cesty, jak se z této situace vymanit. Tyto cesty, ačkoli nemusí přivést nové masy věřících do kostelů, mohou jednotlivcům ukázat potenciál jejich vlastního prožívání religiozity a společnosti prospěch z kosmopolitizované plurální konstelace, například u evropských muslimů. Kniha je určena všem, kdo se zajímají o náboženství v moderní společnosti a kulturní konflikty, zejména studentům religionistiky a sociologie náboženství.

Knihou Vynalézání politiky uzavřel německý sociolog Ulrich Beck (1944) trojici spisů, které náležejí k základům teorie reflexivní modernizace. Po Rizikové společnosti (1986, česky 2004) a Politik in der Risikogesellschaft (1991) to byla právě tato práce, vydaná roku 1993, která konkretizovala hlavní prvky koncepce druhé moderny a aplikovala je na sféru politiky. Beckovi se nejedná o kritiku politiky a jejího fungování v systému parlamentní demokracie, ale o rozvinutí projektu politizace ne-politické (tzn. politicky nefunkční) politiky jednoduché moderny podle kritérií reflexivní modernizace. Pro český překlad napsal Ulrich Beck předmluvu, která – stejně jako rozhovor s ním, připojený na konci knihy – srozumitelně uvádí do této dnes zřejmě nejdiskutovanější sociologické teorie.

Twenty years ago Ulrich Beck published Risk Society , a book that called our attention to the dangers of environmental catastrophes and changed the way we think about contemporary societies. During the last two decades, the dangers highlighted by Beck have taken on new forms and assumed ever greater significance.

Individualization argues that we are in the midst of a fundamental change in the nature of society and politics. This change hinges around two globalization and individualization. The book demonstrates that individualization is a structural characteristic of highly differentiated societies, and does not imperil social cohesion, but actually makes it possible. Ulrich Beck and Elisabeth Beck-Gernsheim argue that it is vital to distinguish between the neo-liberal idea of the free-market individual and the concept of individualization. The result is the most complete discussion of individualization currently available, showing how individualization relates to basic social rights and also paid employment; and concluding that in