Otto M. Urban Knihy

Monografie V barvách chorobných : Idea dekadence v českých zemích1880 a 1914, která vychází ke stejnojmenné výstavě v Obecním domě poprvé představuje a to i rámci evropského kontextu, specifickou část výtvarné umělecké scény ovlivněnou myšlenkami dekadence. Jedná se o umělce takového významu jako byli Max Pirner, Hanuš Schwaiger, Beneš Knupfer, Jakub Schikaneder, Františka Bílek, Karel Hlaváček, Max Švabinský, Alfons Mucha, Jan Preisler, František Kaván, Františka Kobliha, Jan Zrzavý, Josef Váchal a mnozí další. Fenomén dekadence je nahlížen třemi autory Danielem Vojtěchem z filozofického a historického hlediska, Lubošem Merhautem z literárního a konečně editorem knihy Otto M. Urbanem z úhlu dějin umění. Monografie je ve své obrazové části členěna do 4 oddílů : Zachmuřený, zhýralý, morózní; Démon láska; Satanické halucinace a Očistec smrti, které jsou proloženy desítkami citátů a básní. Publikace má dvě části. První část charakterizuje dekadenci ve výtvarném umění a zároveň sleduje širší souvislosti. Zabývá se dekadencí z hlediska evropské duchovní situace, uvádí do historie české diskuse o dekadenci a sleduje dekadentní projevy ve výtvarném umění. Druhá část knihy obsahuje komentovanou obrazovou přílohu a je doplněna ukázkami básní z české dekadentní poezie.

Kniha kterou autorsky připravili Otto M. Urban, Jarka Vrbová a Tomáš Vrba je složena ze tří částí: studie o norském malíři jako zásadní postavě světové kultury 20. století, prvního takto obsáhlého mimo Norsko vyšlého výběru z jeho fascinujících ilustrovaných deníků a konečně ze studie o Munchově iniciačním vlivu na české výtvarné umění po úspěšné výstavě, která se v Praze uskutečnila v roce 1905 a zásadně poznamenala vývoj českého moderního umění. Textová monografie vychází jako 4. svazek edice Vera effigies zaměřené na klíčové osobnosti přelomu 19. a 20. století. Obsahuje 223 reprodukcí umělcových olejomaleb, grafiky a fotografií zapůjčených Munchovým muzeem v Oslo. Kniha se stává nejen první velikou českou knihou o Munchovi, ale i příručkou ke kulturním dějinám přelomu 19. a 20. století. Počet ilustrací a příloh: 223

Symbolismus je v současné době vnímán jako jedno z klíčových uměleckých hnutí posledních desetiletí 19. a počátku 20. století. V českém prostředí byl prvním směrem, jenž proklamativně vystupoval jako součást širšího evropského uměleckého proudu. Jeho zásluhou patřilo české umění do přirozeného kontextu evropské kultury. Rozmanitá pojetí symbolismu jsou vždy spjata svými odkazy s romantismem. Symbolismus je vnímán jako určité pokračování jeho některých tendencí, zejména individualismu tvůrce jakožto vyvolené a vidící osobnosti, jež je schopna nahlížet a zobrazovat svět i jinak, než jak se jeví „střízlivému fyzickému“ zření. Otto M. Urban v knize Tajemné dálky poprvé kodifikuje český symbolismus ve výtvarném umění jako samostatný fenomén, jenž byl doposud prezentován pouze v souvislosti se secesí. Kromě plejády zvučných jmen (Pirner, Knüpfer, Schwaiger, Mucha, Kupka, Švabinský, Bílek, Šaloun, Zrzavý) zde najdeme díla desítek dalších autorů, mnohdy málo známých a nově objevovaných, včetně „českých Němců“, jako byli například Richard Teschner či Ferdinand Staeger. Knihou prolíná, rozdělena do třech částí antologie dobových kritických textů. Její nedílnou součástí jsou studie věnované symbolismu v literatuře (Luboš Merhaut), divadle (Petra Ježková) a užitém umění (Otto M. Urban). Kniha je doplněna kalendáriem (Filip Wittlich), soupisem literatury a jmenným rejstříkem.

Americký fotograf Joel-Peter Witkin (nar. 1939 v Brooklynu) patří již od konce 70. let 20. století k předním představitelům světové fotografie. Jeho instalované černobílé fotografie jsou součástí všech významných světových fotografických sbírek. Ve své tvorbě se věnuje především zátiší a portrétu. Jeho díla představují osobitý pohled na současný svět, často pracuje s odkazy na náboženská témata (Ukřižování, světci atd.) stejně jako na klasická díla světového malířství (Francisco Goya, Odilon Redon, Joan Miró, Hieronymus Bosch atd.). Svou tvorbou ovlivnil celou řadu dalších umělců (např. Erwin Olaf, Jake and Dinos Chapmanovi) i hudebníků (Diamanda Galásová, Trent Reznor). Také díky práci Joela-Petera Witkina se v posledních letech stále více objevují pojmy dekadence a dekadentní v souvislosti se současným uměním. Kniha představuje reprezentativní průřez umělcovou tvorbou od 70. let do současnosti. Vedle fotografií se zde objevují i méně známé kresby a obrazy. Vůbec poprvé je v této monografii publikován soubor nejnovějších Witkinových fotografií, tzv. retablos, jež vznikala v posledních třech letech. Anglicko-česká monografie s textem historika umění Otto M. Urbana shrnuje dosavadní vývoj Witkinova života a tvorby.

Karel Hlaváček (1874–1898) je znám především jako sugestivní básník, jeden z nejvýznačnějších představitelů symbolismu a dekadence z okruhu časopisu Moderní revue. Historik umění Otto M. Urban se soustřeďuje především na Hlaváčkovo dílo výtvarné a výtvarně-kritické, představuje jeho charakteristické rysy a výjimečnost, jeho místo v českém i evropském kontextu. Ukazuje hloubku propojení autorovy senzitivní osobnosti, jeho života, umělecké tvorby a stylizace. Kniha obsahuje edici Hlaváčkových textů věnovaných převážně výtvarnému umění. Přináší v reprodukcích téměř v úplnosti jeho výtvarné práce zahrnující zejména kresby, ilustrace, knižní úpravy a výzdoby. Znovu oživuje autoportréty a krajiny duše, snové světy Karla Hlaváčka, jeho nezkrotnou žízeň po něčem novém, lepším, delikátním a subtilním. Počet ilustrací a příloh: 256.

Monografie malíře, grafika, kreslíře a ilustrátora Jana Híska. Kniha zachycuje autorovu intenzívní tvorbu mezi lety 1995 a 2001. Jan Rous o jeho mystickém díle řekl: „Hískova fantazie si sice vytváří blízké snové bytosti, jejich základ je ovšem prvotně podmíněn světlem. Rodí se ze světla, aby vzdorovaly temnotě nebo ji dokonce překonávaly, jsou plny pozitivní zvěsti, bytostně sakrálních obsahů.“ Vázaná kniha plná velkoformátových reprodukcí Hískových kreseb a maleb s úvodem a texty Charlotty Kotíkové, Otto M. Urbana a Tomáše Pospiszyla. Svá výtvarná díla doprovodil sám autor několika poetickými texty.

Velmi podrobný katalog k výstavě, která probíhala v Národní galerii v Praze pod názvem Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích od 6.3.2020 do 22.11.2020. Součástí katalogu je komiks Korekce.

Hynek Martinec patří mezi výrazné postavy evropské malby 21. století. Ve svých dílech pozoruhodným způsobem spojuje soudobé malířské přístupy s odkazy k baroknímu a manýristickému malířství. Katalog představuje nový soubor maleb, vytvořený pro výstavu v Národní galerii v Praze, které jsou analyzovány z pohledu současného umění a z perspektivy odborníka na barokní umění. Textovou část doplňuje rozsáhlý rozhovor s autorem, jenž přibližuje některé ze svých názorů na současnou malbu.

Kniha o Budči prostřednictvím pestré mozaiky textů osvětluje dávnou i méně dávnou minulost raně středověkého hradiště, s nímž jsou velmi úzce spjaté počátky našich národních dějin. Hlavní pozornost se váže k době, kdy byla Budeč jedním z významných středisek moci prvních přemyslovských knížat. Nedílnou součástí vyprávění je líčení osudů sv. Václava a jeho babičky kněžny Ludmily. Připomenuty jsou ale i další osobnosti spojené s historií Budče, především pedagog a filozof Karel Slavoj Amerling, který ve svém díle vyzdvihl Budeč jako symbol národní vzdělanosti. Kniha je přehlídkou badatelského úsilí předních českých historiků a archeologů a poukazuje na význam Budče pro současné i budoucí generace. Současnost a novější historii obcí pod Budčí čtenáři poutavě přibližuje průvodce poutníka po krajině a dalších památných místech Zákolan, Kovár a Trněného Újezdu. Vydáno ve spolupráci se Sládečkovým vlastivědným muzeem v Kladně, p.o.