Petr Bláha Knihy

Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů.Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické. Další stať výboru zachycuje Spenglerovo srovnávání dvou myslitelů, kteří se stali jeho trvalou inspirací. Jsou jimi Nietzsche a Goethe. Spenglerovo pozoruhodné hledání dějinných analogií předvádí úvaha Stáří amerických kultur a jeho mnohdy překvapivé důrazy na určité dějinné souvislosti ilustruje pojednání Bojový vůz a jeho význam pro průběh světových dějin. Výbor uzavírá poměrně krátká, za to však výstižná odpověď na otázku Je možný světový mír?, jejíž formulace je z roku 1936, tedy z roku, v němž se uzavřela Spenglerova životní pouť.

Už dlouhé roky hltáme všemožná hard sci-fi díla. A. C. Clarke, Isaac Asimov, a nebo třeba Liou Cch-sin a Jeff VanderMeer. Inspirativní příběhy, které sice využívají neuvěřitelnou technologickou fantazii a svobodu pohybu v čase a prostoru, ale ve finále nám nejvíc ukazují o nás samotných. Neskromně jsme se rozhodli napsat společnými silami vlastní knihu. Vyděsilo nás, když se během několika let, kdy jsme ji připravovali, některé motivy děje začaly stávat skutečností, ale zároveň to byla motivace pokračovat. Budeme moc rádi, jestli vás příběh o nové zlatavé droze, která změní směřování lidstva zaujme. Možná to bude jen brakové pobavení na pár večerů. Ale možná se stane něco víc a vy ucítíte alespoň ze setiny to, co my při čtení našich oblíbených klasiků.

Zotročení svobodou. Filosofický pokus o genealogii moderního otroctví Kniha je filosofickým pokusem o genealogii otroctví. Sleduje vývoj rozumění vztahu mezi svobodou a otroctvím. Zaměřuje se zejména na antické, stoické a křesťanské pojetí. V následném novověkém vývoji se snaží vysledovat důvody, které zesilovaly protikladové chápání svobody a otroctví. Z tradičního rozumění těmto pojmům nabízí porozumění vzájemné podmíněnosti svobody a otroctví, které se v novověkém filosofickém myšlení oslabuje přílišnou absolutizací svobody. Kniha se pokouší nalézt předpoklady této absolutizace svobody v souvislosti s prosazujícími se společenskými tendencemi. Vydání 1.

Soubor přednášek. Z obsahu: Kontrast mezi řeckou a židovskou tradicí. Dualistická a triadická koncepce (Otto z Freisingu a Jáchym z Fiore). Kontrast mezi pragmatickým a vědeckým přístupem k dějinám (Machiavelli a Vico). Vztah Komenského filosofie dějin k jeho všenápravnému úsilí. Problém hodnocení historických událostí (Bossuet a Voltaire). Individualita a lidksý rod v úvahách o dějinách (Herder a Kant).Uzavřenost a otevřenost dějin(Hegel a Marx)

Monografie přibližuje současnou ekonomickou, politickou i společenskou situaci ČLR především z hlediska postavení jednotlivých vrstev obyvatelstva. Becker se prostřednictvím interpretace některých skutečností vývoje současné Číny snaží přiblížit aktuální postavení jednotlivých společenských skupin (např. zemědělců, intelektuálů, nositelů moci). Cílem je prokázat, že život většiny Číňanů zůstává již po staletí stejný, neboť nejpočetnější skupinu obyvatelstva stále tvoří chudí rolníci a na samém vrcholku společenské pyramidy stojí úzká mocenská elita, která ovládá celou zemi.

Naratologická studie Jiřího Hrabala se zaměřuje na kategorii fokalizace, přičemž se jedná o dosud nejkomplexnější zpracování v českém kontextu. Práce překračuje pouhé shrnutí proměn pojetí fokalizace a nabízí analýzu, která se vyhýbá tradičním historiografickým přístupům. Z různých zmíněných a parafrázovaných pojetí fokalizace vyplývá vždy něco nového, což činí studii analytickou a otevřenou teoretizujícímu myšlení. Nejde o výčet, ale o příběh hledání jednoho aspektu naratologické mozaiky, což činí čtení inspirativním a kreativním. Výklad o vývoji fokalizace přechází k analýze komplexních pojetí (Genette, Balová a další) a směřuje k návrhům vlastního řešení. Hrabalův koncept fokalizace je formulován uvážlivě a analyticky, s důrazem na přesnost pojmů. Autor, s dlouholetou interpretační zkušeností, se vyhýbá ambiciózním řešením, která by mohla být samoúčelná. V závěrečných pasážích práce přináší „objev“, který vyplývá z promýšlení a psaní a který dosud nebyl v kontextu využitelnosti zpracován.

Odpor k lenosti a její přátelé (filosofický průvodce nástrahami lenosti) / Petr Bláha. Publikace se snaží zachytit konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity. Zaměřuje se především na stoické pojetí, na křesťanské ztotožňování lenosti se smrtelným hříchem. Ve svém zkoumání nabízí určité porozumění renesančním a reformačním zvratům, jakož i následnému vývoji chápání lenosti v novověkých kontrastech. Vydání 1.

Subkultury jsou poměrně často vnímány jako běžná součást společnosti, zejména pokud se jedná o mládež. Není však zatím obvyklé pohlížet na ně jako na legitimní součást občanské společnosti. Kniha se zaměřuje na hardcore punkovou subkulturu, kterou zkoumá zejména v Ústeckém kraji, tedy regionu zatíženém řadou socioekonomických, sociálně patologických, ale i politických problémů. Na základě kombinace sociologického a etnografického přístupu analyzuje subkultury optikou nejnovějších trendů v oblasti subkulturního výzkumu. Díky tomuto přístupu nabízí ucelený a komplexní pohled na problematiku, která v českém prostředí doposud nebyla komplexně zachycena. Ukazuje, že subkultura nemusí nutně být a také není společenskou hrozbou, ale dokáže se aktivně zapojit do občanského života právě tam, kde její členové spatřují limity. Svým komplexním interdisciplinárním přístupem je tato kniha zajímavá nejen pro akademické pracovníky či studenty sociologie a politologie, ale například i pro sociální pedagogy a další odborníky, kteří se ve své práci setkávají se subkulturami.