Petr Bláha Knihy

Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů.Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické. Další stať výboru zachycuje Spenglerovo srovnávání dvou myslitelů, kteří se stali jeho trvalou inspirací. Jsou jimi Nietzsche a Goethe. Spenglerovo pozoruhodné hledání dějinných analogií předvádí úvaha Stáří amerických kultur a jeho mnohdy překvapivé důrazy na určité dějinné souvislosti ilustruje pojednání Bojový vůz a jeho význam pro průběh světových dějin. Výbor uzavírá poměrně krátká, za to však výstižná odpověď na otázku Je možný světový mír?, jejíž formulace je z roku 1936, tedy z roku, v němž se uzavřela Spenglerova životní pouť.

Už dlouhé roky hltáme všemožná hard sci-fi díla. A. C. Clarke, Isaac Asimov, a nebo třeba Liou Cch-sin a Jeff VanderMeer. Inspirativní příběhy, které sice využívají neuvěřitelnou technologickou fantazii a svobodu pohybu v čase a prostoru, ale ve finále nám nejvíc ukazují o nás samotných. Neskromně jsme se rozhodli napsat společnými silami vlastní knihu. Vyděsilo nás, když se během několika let, kdy jsme ji připravovali, některé motivy děje začaly stávat skutečností, ale zároveň to byla motivace pokračovat. Budeme moc rádi, jestli vás příběh o nové zlatavé droze, která změní směřování lidstva zaujme. Možná to bude jen brakové pobavení na pár večerů. Ale možná se stane něco víc a vy ucítíte alespoň ze setiny to, co my při čtení našich oblíbených klasiků.

Zotročení svobodou. Filosofický pokus o genealogii moderního otroctví Kniha je filosofickým pokusem o genealogii otroctví. Sleduje vývoj rozumění vztahu mezi svobodou a otroctvím. Zaměřuje se zejména na antické, stoické a křesťanské pojetí. V následném novověkém vývoji se snaží vysledovat důvody, které zesilovaly protikladové chápání svobody a otroctví. Z tradičního rozumění těmto pojmům nabízí porozumění vzájemné podmíněnosti svobody a otroctví, které se v novověkém filosofickém myšlení oslabuje přílišnou absolutizací svobody. Kniha se pokouší nalézt předpoklady této absolutizace svobody v souvislosti s prosazujícími se společenskými tendencemi. Vydání 1.

Monografie přibližuje současnou ekonomickou, politickou i společenskou situaci ČLR především z hlediska postavení jednotlivých vrstev obyvatelstva. Becker se prostřednictvím interpretace některých skutečností vývoje současné Číny snaží přiblížit aktuální postavení jednotlivých společenských skupin (např. zemědělců, intelektuálů, nositelů moci). Cílem je prokázat, že život většiny Číňanů zůstává již po staletí stejný, neboť nejpočetnější skupinu obyvatelstva stále tvoří chudí rolníci a na samém vrcholku společenské pyramidy stojí úzká mocenská elita, která ovládá celou zemi.

Odpor k lenosti a její přátelé (filosofický průvodce nástrahami lenosti) / Petr Bláha. Publikace se snaží zachytit konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity. Zaměřuje se především na stoické pojetí, na křesťanské ztotožňování lenosti se smrtelným hříchem. Ve svém zkoumání nabízí určité porozumění renesančním a reformačním zvratům, jakož i následnému vývoji chápání lenosti v novověkých kontrastech. Vydání 1.

Subkultury jsou poměrně často vnímány jako běžná součást společnosti, zejména pokud se jedná o mládež. Není však zatím obvyklé pohlížet na ně jako na legitimní součást občanské společnosti. Kniha se zaměřuje na hardcore punkovou subkulturu, kterou zkoumá zejména v Ústeckém kraji, tedy regionu zatíženém řadou socioekonomických, sociálně patologických, ale i politických problémů. Na základě kombinace sociologického a etnografického přístupu analyzuje subkultury optikou nejnovějších trendů v oblasti subkulturního výzkumu. Díky tomuto přístupu nabízí ucelený a komplexní pohled na problematiku, která v českém prostředí doposud nebyla komplexně zachycena. Ukazuje, že subkultura nemusí nutně být a také není společenskou hrozbou, ale dokáže se aktivně zapojit do občanského života právě tam, kde její členové spatřují limity. Svým komplexním interdisciplinárním přístupem je tato kniha zajímavá nejen pro akademické pracovníky či studenty sociologie a politologie, ale například i pro sociální pedagogy a další odborníky, kteří se ve své práci setkávají se subkulturami.

Studie o hluku německého filosofa Theodora Lessinga ukazuje, že se jeho kritický pohled na prožívanou skutečnost netýkal pouze obecnějších okolností, ale že byl prodchnut zájmem o kvalitu života. Jak Lessing podotýká v úvodu své knihy „zabývat se Bohem a koncem lidstva není o sobě a pro sebe významnější než zabývat se tisícem konkrétních praktických maličkostí“. Jsou to totiž právě tyto zdánlivé maličkosti, které nejzásadněji ovlivňují naše všední starosti a problémy. Autor se snaží z různých hledisek objasnit škodlivost nadbytečného hluku civilizovaného života. Činí tak v pěti na sebe navazujících kapitolách, v nichž se zabývá například psychologií ohlušování, vztahem mezi kulturou a hlukem či citlivostí ucha. Protože je přesvědčen, že svým dílem, které vyšlo před více než sto lety, může napomoci účinnému zlepšování celkových podmínek života, přidává v poslední části návrhy na to, jak se protihluková opatření mohou stát součástí právních norem. Jakkoliv se Lessing mimo jiné odvolává i na Schopenhauerovo až příliš jednostranné odsouzení hlučných projevů, ve svých vlastních detailních analýzách se vedle otázky škodlivosti nadměrného hluku snaží pochopit hlubší psychologické důvody toho, proč se lidé takového hluku dopouštějí. Ve svém uvažování se pohybuje na úrovni dosavadního poznání rozličných vědních oborů, aby podal pokud možno co nejkomplexnější pohled na probíranou problematiku.

Kniha Provincionalistovo bloudění akademickými chodbami žánrově navazuje na východiska dřívější charakteristiky filosofa provincionalismu. Tentokrát se jedná o aplikaci těchto východisek na autorovu dlouhodobou zkušenost s univerzitním prostředím. Své úvahy podrobuje pátrání po dějinných podmíněnostech toho, co bývá nazýváno ideou univerzity, a svá zjištění konfrontuje s tím, jak se mu jeví základní rysy současné situace. Závažnou tezí knihy je, že stále intenzivnějším průnikem technologicky ovládaného myšlení značně ubývá na svéprávnosti zástupců akademické sféry. Ti jsou nároky univerzitního provozu stále více vtahováni do řešení administrativně technických záležitostí, čímž se ocitají pod tlaky, jež omezují možnost myslitelské aktivity. S těmito tendencemi souvisí posilování kvantifikativních metod při hodnocení jejich výkonu. Taková kritéria ovšem přestávají respektovat specifičnost určitých tradičních akademických zaměření. Dochází ke zvláštní standardizaci, jež se projevuje i ve vytváření akademické hierarchie. Vzniká osobitý typ úspěšného akademika, jenž je schopen požadované přizpůsobivosti. Autor své postřehy zasazuje do obecnějších dějinných perspektiv, v nichž hledá odpověď na otázku po možných vyústěních současného stavu či po možnostech nastolené tendence nějak proměňovat.