Emil František Burian

Emil František Burian byl dramatik, režisér, hudební skladatel, teoretik umění, prozaik, básník a novinář.

Emil František Burian pocházel z umělecké pěvecké rodiny. Jako syn barytonisty Emila Buriana a synovec tenoristy Karla Buriana měl E. F. Burian pokračovat v rodinné tradici. Po studiích na smíchovském gymnáziu v Praze absolvoval konzervatoř u J. B. Foerstra mistrovskou kompoziční školu. Ještě před jejím ukončením debutoval v roce 1925 na Národním divadle v Praze operou Před sluncem východem.

E. F. Burian stále působil v Praze. Pouze v letech 1929 - 30 byl šífem Studia v Brně, 1930 - 31 režisérem Městského divadla v Olomouci a v letech 1931 - 32 režisérem Zemského divadla v Brně.

Jako student se E. F. Burian stal v roce 1925 členem uměleckého sdružení českých levicových avantgardních umělců Devětsil, kde mezi hlavními organizátory byli např. V. Vančura a J. Seifert. Jako herec, hudebník a skladatel pracoval v letech 1925 - 27 pro Osvobozené divadlo, v letech 1927 - 28 v divadle Dada a v roce 1929 v Moderním studiu. Založil i vlastní hudebně-recitační Voice band, s nímž dosáhl úspěchu na hudebním festivalu v Sieně v roce 1928 a také v roce 1929 při turné po Itálii.

V roce 1933 založil E. F. Burian v Praze vlastní divadlo D34, spojení s činností ediční a výstavní. S tímto divadlem byl spojen do konce života s výjimkou let, kdy bylo divadlo v letech 1941 - 45 nacisty zavřeno a E . F. Burian uvězněn v koncentračnch táborech Dachau a Neungamme.

Po 2. světové válce navázal E. F. Burian na předchozí činnost v divadle označeném nyní D46. Řídil ještě tři brněnské scény a operetu v Karlíně.

E. F. Burian přispíval do mnoha časopisů, byl kulturněpolitickým komentátorem Čs. rozhlasu, pracoval politicky jako poslanec Národního shromáždění.