Leoš Suchařípa Pořadí knih

Komedie o čtyřech dějstvích v překladu L. Suchařípy.

Toužení, zklamání, naděje, zlost. Pocity, které provázejí člověka od chvíle, kdy si začne plně uvědomovat, že mu život protéká mezi prsty. Jsme znechuceni světem, kde ve většině případů vládnou neschopní jedinci, kteří se obvykle nemohou pochlubit ničím jiným, než pouhou gloriolou úspěchu. A penězi. Právě ty jsou v dnešním světě, zdá se, nejdůležitější. Ideje a ideály zmizely. Čekáme. Na štěstí, na změnu, na smrt. A doufáme, že nakonec zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí. To platilo před sto lety stejně jako dnes. Hru v překladu Leoše Suchařípy doplňují studie Vladimíra Svatoně (o době a literatuře počátku dvacátého století, kdy Čechov Strýčka Váňu napsal), Jana Císaře (o čechovovské inscenační tradici u nás) a Ivany Ryčlové (o průkopníkovi Čechovových her K. Stanislavském). Knihu doplňuje bohatá obrazová příloha (fotky z inscenace Strýčka Váni ve Stavovském divadle v režii Michala Dočekala) a snímky ze tří inscenací Čechovových her v Národním divadle v uplynulých padesáti letech.

Komedie o čtyřech dějstvích. Při prvním provedení v Petrohradě r. 1896 neúspěšná, ale r. 1898 K.S. Stanislavským s plným zdarem oživená a dnes slavná Čechovova hra. Je stále aktuální přímým a hluboko zabírajícím řešením problémů umění, smyslu života, lásky a jejich souvislostíi rozporů v lidských srdcích

Divadelní program k inscenaci ND v Praze obsahuje kromě textu hry kalendárium autora, studii Milana Machovce Smysl lidské existence, zamyšlení Karla Krause o dramatu, přehled inscenací Čechovových her na scénách ND a dobové kritiky.

Nejslavnější drama ruského spisovatele z roku 1902 je vzrušující a zajímavou sondou do života lidí „na dně“ tehdejší ruské společnosti.

Drama o čtyřech dějstvích. Odehrává se v 19. století, v jednom z okresů středního Ruska Příběh vypráví o muži středního věku Nikolaji Ivanovovi. Autor dokonale líčí jeho pocity, které jsou plné smutku a pocitu promarněného života. Kdysi dávno se oženil s bohatou židovkou Annou, ale její rodiče se jí zřekli a zanechali nezaopatřenou. Nikolaji by se ale hodil majetek – zvlášť v této kruté době, kdy je zadlužen a nevyplácí zaměstnancům mzdu. Dluží paní Lebeděvové, bohaté a lakomé paní. Její dcera Sáša se do Nikolaje zamiluje. Pro Annu, Ivanovovu manželku je to zdrcující. Je ovšem nakažena tuberkolózou a za dva roky umírá. Ivanovovi nic nebrání vzít si Sášu, snad jen morální hledisko...

Pravidla hry přiníšejí významné Suchařípovy kritické analýzy z 60. let. Společným jmenovatelem je úsilí o analýzu a pojmenování všech prvků a souvislostí, které vstupují do hry při vnímání divadelního díla. V Suchařípových textech se odráží vystupňovaná divadelní aktivita 60. let. Nejsou však jen svědectvím o době, v níž vznikaly, ale mají i nadčasovou platnost. Řada jeho analýz patří svou myšlenkovou pronikavostí dodnes k výstavním skvostům české teatrologie. Vyzařuje z nich tatáž osobitost, jakou vnímáme ze Suchařípova autorského hereckého projevu.

Slavná veselohra ruského klasika o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů.