Velmi pěkná publikace osvědčeného týmu archeologů a historiků tentokrát čtenáři přibližuje vývoj obce Cítov na Podřipsku v kontextu "velkých" dějin od pravěku až do konce 20. století. Přes šest set stran poutavého vyprávění založeného na důkladném archivním výzkumu je doplněno četnou obrazovou přílohou, grafy a tabulkami.
Historici Lukáš Cvrček a Pavel Fabini představují ve své publikaci významné dějinné události a procesy dvacátého století na osudech konkrétních lidí spjatých s dnešní městskou částí Praha 5, a to jak předních osobností politického nebo podnikatelského světa, které dějiny spoluvytvářely, tak obyčejných lidí, jejichž životy byly převratnými momenty ovlivněny. Jednotící kulisou příběhů je prostor obcí a měst tvořících současnou Prahu 5, na kterém existovaly silně industrializované oblasti, ale i místa zcela venkovského rázu. Publikace ukazuje pestrou paletu vzájemného působení mezi jedinci a společností v kontextu takových situací, jakými byly první světová válka, vznik Československa, světová hospodářská krize, okupace Velkoněmeckou říší, Květnové povstání, nástup komunistického režimu, vpád vojsk pěti států Varšavské smlouvy nebo sametová revoluce roku 1989. Významné události jsou v knize představeny na konkrétních místech a lokalitách městské části, které čtenáři znají ze svého každodenního života. A na osudech lidí, kteří bydleli v jejich okolí. Dějiny se tak pro čtenáře stávají blízkými, hmatatelnými. A díky propojení událostí a životních osudů i představitelnými a pochopitelnými. Vyprávění autorů doplňuje bohatá obrazová příloha a odkazy na audiovizuální záznamy rozhovorů s pamětníky.
Kniha o Františku Topiči (1858-1941) uzavírá ediční řadu, která mapuje historii a výstavní činnost Topičova domu a salonu, nejstarší soukromé galerie v Praze. Zárověň se jedná také o první monografické dílo věnující se osobě Františka Topiče, který započal v polovině 80. let 19. století na dnešní Národní třídě svou nakladatelskou a později také galerijní činnost. František Topič byl znám svou vlasteneckou veřejnou aktivitou, která se nejvíce odrážela právě v jeho podnikatelské činnosti - vydáváním české literatura, podporou českých literátů a následné také českých umělců. Publikace klade velký důraz na osobnost Františka Topiče, na jeho rodinný původ, společenské vazby, filosofická východiska pro jeho činnost, ale také na jeho podnikatelskou činorodost, se kterou sklízel úspěchy přes 40 let. Zvláštní pozornost je pak věnována jeho zájmu o výtvarné umění, ztělesněném v pořádání výstav a obchodu s uměním, nikoli však primárně s vidinou finančního zisku, ale zejména za účelem kulturního vzdělání veřejnosti a povzbuzení sebedůvěry české společnosti. Největším přínosem tohoto textu je zpracování dosud nepublikovaných archiválií, které umožnily nahlédnout na osobu významného nakladatele, knihkupce a obchodníka s uměním v širokém kontextu.
Kolektivní monografie zkoumá badateli doposud opomíjený fenomén narušování legitimity parlamentních voleb ve střední Evropě od počátků parlamentarismu až po vypuknutí druhé světové války. Za uplatnění interdisciplinárního přístupu jsou v jednotlivých kapitolách představeny různé formy narušování volební integrity, ať už jde o podvody, korupci, nebo projevy volebního násilí. Opomenuta není ani problematika preventivních a represivních opatření přijímaných státy za účelem potírání nelegitimních praktik. Ty totiž ohrožují stabilitu politického systému a jsou v přímém rozporu s podstatou demokratického vládnutí.
První díl edice deníků českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (18381915) přináší zápisky z let 1856 až 1866. Kalousek v nich přibližuje léta svých studií na české reálce v Praze, na pražské polytechnice a především na filozofické fakultě tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity. Hledání uplatnění nadaného, lečchudého mladíka z východočeského Vamberka se zde prolíná jak s dobovým vlasteneckým zápalem, tak s představami o optimálním zajištění své další hmotné existence. Tyto představy tehdy silně spojoval s výhodnou sňatkovou strategií, kdy mu byl příkladem František Palacký. S ním se Kalousek počátkem 60. let osobně seznámil a agilní mladík se zájmem o české dějiny Otce národa zaujal. Rozpor mezi vlasteneckými ideály a neutěšenou životní realitou J. Kalousek zprvu řešil vstupem do vládních služeb stal se redaktorem poloúředních Pražských novin. Odtud však vedla rychle cesta do Riegrova a Palackého deníku Národ, který vycházel v letech 1863 až 1866. Kalouskovy deníkové záznamy v tomto kontextu nabízejí zajímavé pohledy do fungování novinových redakcí na počátku obnovené ústavní éry v habsburské monarchii. Mimořádně zajímavou, rozsáhlou pasáž pak představuje Kalouskova mnohatýdenní cesta po rakouské Haliči a Bukovině, kterou podnikl v létě 1863 na pozadí krvavého povstání Poláků v tzv. Kongresovce proti Rusům. V českém prostředí se v této době jedná o unikátní svědectví o životě a poměrech ve východních provinciích habsburské říše. Navazující druhý díl deníků vyšel již v roce 2016 a oba svazky deníku doplňuje i paralelní vydání Kalouskovy vědecké korespondence (2019) v téže ediční řadě Nakladatelství Lidové noviny a Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Katalog výstavy k 135. výročí narození vynálezce, továrníka a starosty města Jaroslava Jana Pály (27.9. 1882 - 9.3. 1963). Vydáno ve spolupráci s a.s. PALABA a Národním technickým muzeem. Autoři textů: Pavel Bartoníček, Jan Čečrdle, David Hubený, René Melkus, Tomáš Prokůpek, Pavel Fabini, Vojtěch Kyncl, Blažena Hrabánková, Božena Dudová.
Dějiny obce Libkovice pod Řípem od pravěku do současnosti.
