Michal Kříž Knihy

Impulzem k vydání této příručky v roce 2010 byl požadavek elektrotechniků shrnout více než 20 praktických pomůcek do jedné publikace. V pátém, aktualizovaném vydání jsou pomůcky doplněny komentářem a aktualizovány podle technických norem platných k 1. 7. 2023. Ve třetí kapitole, týkající se ochrany před úrazem elektrickým proudem, byly prodlouženy maximální délky vedení zajišťující ochranu automatickým odpojením v síti TN 230/400 V. Dále byla přidána pomůcka s informativními maximálními hodnotami impedance smyčky pro jmenovité proudy jističů pro domovní instalace. Příručka shrnuje důležité informace pro elektrotechniky zabývající se projektováním, montáží a revizemi elektrických instalací a zařízení. Obsahuje unikátní informace a shrnuje podmínky, poznatky a požadavky, které elektrotechnici musí respektovat. Informace jsou seřazeny tematicky, což zlepšuje orientaci v předložených informacích. Příručka není kompletním řešením problémů v elektrotechnice, ale slouží jako pomůcka pro rychlé nalezení potřebných informací, které by jinak bylo nutné složitě dohledávat nebo ověřovat. Je určena všem pracovníkům v elektrotechnice a studentům elektrotechnických oborů.

Náplň této příručky se během let, kdy se uplatňovala jako podklad pro školení vedoucích elektrotechniků, prokázala jako odpovídající svému poslání, a proto její základní struktura zůstala zachována. Během čtyř let, které uplynuly od jejího třetího vydání, však došlo ke změnám v legislativě i v technických normách týkajících se náplně práce a výkonu funkce vedoucích elektrotechniků. Tyto změny jsou do příručky promítnuty, takže ta je zcela na úrovni současného stavu příslušných pracovně právních a technických předpisů. Navazuje na „Příručku pro zkoušky elektrotechniků – požadavky na základní odbornou způsobilost“. Podává základní přehled požadavků technicko organizačního a právního charakteru potřebných k získání odborné způsobilosti vedoucího elektrotechnika (v současné době dle § 7 a 8 vyhlášky č. 50/1978 Sb. v platném znění). Pokud se týká problematiky podrobně zpracované v již vydaných nebo připravovaných příručkách, tak k té je uvedena pouze stručná informace. Úvodní část se věnuje právní odpovědnosti vedoucího elektrotechnika a zahrnuje oblasti vyplývající ze zákoníku práce, např. práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, problematiku týkající se prevence bezpečnostních rizik, odpovědnosti za údržbu, kontrolu a revize elektrických zařízení atd. Další část se věnuje státnímu odbornému dozoru a odborné způsobilosti v elektrotechnice. Pojednává o definicích vyhrazených a určených elektrických zařízení, kompetencích, právech a povinnostech pracovníků orgánů státní správy, nejčastějších nedostatcích při školeních, zkouškách a přezkušování odborné způsobilosti pracovníků. V další části je pojednáno o povinnostech a odpovědnosti vedoucích elektrotechniků při montáži a zejména provozu (tj. při údržbě, opravách a revizích) elektrických zařízení v souvislosti s dodávkami těchto prací a služeb. Zmíněny jsou důležité pasáže občanského zákoníku týkající se dodavatelsko odběratelských vztahů (smlouva o dílo). Navazuje kapitola pojednávající o dokumentaci elektrických zařízení, kde je zdůrazněn její význam pro provoz, údržbu a revize elektrických zařízení. Revizím se věnuje samostatná kapitola. V nezbytné míře je uvedena problematika související s energetickým zákonem, zejména pak s elektrickými přípojkami. Otázkami ekologie a ochrany životního prostředí související s elektrickými zařízeními se zabývá další část příručky. Je vysvětleno, co je „elektrotechnický odpad“, jak s ním nakládat, jaká opatření je třeba činit atd. Měření při údržbě, opravách a revizích je jednou z nejdůležitějších činností, která ovlivňuje jak bezpečnost, tak i spolehlivost elektrických zařízení. Z tohoto pohledu je podstatné, aby výsledky měření byly objektivní. Proto se jedna z kapitol věnuje metrologii. Samotným měřením při údržbě a revizích elektrických zařízení je věnována další rozsáhlá kapitola. Příručka pojednává i o povinnostech organizací souvisejících s pracovními úrazy (evidence, hlášení apod.). Na závěr každé kapitoly jsou uvedeny kontrolní otázky včetně stručných odpovědí. Příručka obsahuje standard všeobecných požadavků na odbornou způsobilost vedoucích elektrotechniků. Pro jednotlivé druhy a napětí elektrických zařízení však budou potřebné další studijní materiály – příručky již vydané nebo k vydání připravované. Tato příručka by měla být nejen základní pomůckou pro přípravu vedoucích elektrotechniků ke zkouškám odborné způsobilosti, ale i užitečným dílem pro jejich každodenní praxi.

Desáté - aktualizované vydání Příručky pro zkoušky elektrotechniků přináší logický přehled základních poznatků z elektrotechniky a požadavků na elektrická zařízení, zejména z hlediska bezpečnosti. Publikace se zaměřuje na to, jak elektrotechnici rozpoznávají a předcházejí nebezpečím spojeným s provozem elektrických zařízení, a to nejen pro osoby, ale i pro majetek a okolí. První část se soustředí na jednoduché základní vztahy, které jsou klíčové pro pochopení elektrických jevů a funkcí zařízení, včetně ochranných prostředků. Druhá část reflektuje připravovanou ČSN EN 50110-1 ed. 3:2014 a vysvětluje zásady bezpečnosti v elektrotechnice. Třetí část se věnuje práci na elektrických zařízeních a jejich obsluze, zatímco čtvrtá část zdůrazňuje potřebu revizí elektrických zařízení. Pátá část se zabývá první pomocí při úrazu elektrickým proudem. Šestá část se detailně věnuje ochraně před úrazem elektrickým proudem a je upravena podle mezinárodních a evropských norem. Sedmá část se zaměřuje na správné provedení, připojení a ochranu zařízení před nadproudy, včetně ochranných opatření v elektrických rozvodech a stanicích.

Provádění revizí některých elektrických instalací má v České republice dlouholetou tradici, která sahá až k začátkům samostatného Československa ve dvacátých letech minulého století a možná ještě dále. Proto se pociťovalo jako určité zadostiučinění, že revizemi elektrických instalací se od osmdesátých let minulého století začala zabývat také mezinárodní normalizace v rámci IEC (Mezinárodní elektrotechnické komise) a návazně i evropská normalizace v rámci CENELEC (Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice). Výsledkem zavádění předpisů lEC a CENELEC do našich českých technických norem je ČSN 33 2000-6 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize. Tato norma je vlastně prováděcím předpisem k ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízenía svým určením odpovídá bývalým normám ČSN, které se zabývaly postupy při revizích elektrických instalací. ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 uvádí základní postupy při provádění výchozích revizí elektrických zařízení, tj. prohlídku, zkoušení prováděné měřením, a to zejména z hlediska ověřování ochrany před úrazem elektrickým proudem (spojitosti ochranných vodičů, izolačních odporů, ochrany automatickým odpojením, měření odporu uzemnění, zkoušky doplňkové ochrany proudovými chrániči a doplňujícím pospojováním, zkoušky polarity a pořadí fází, funkční zkoušky, úbytku napětí, ověření ochrany proti tepelným účinkům atd.). Oproti předchozím vydáním (viz ČSN 33 2000-6-61 ed. 2) tato norma uvádí též zásady pro vypracování zprávy o výchozí revizi, zásady pro provádění pravidelných revizí, zásady pro určování jejich lhůt i zásady pro vypracování zprávy o pravidelné revizi. Důležité v této normě je ustanovení, že revizi musí provádět osoba znalá, která je k provádění revizí způsobilá – kvalifikovaná. (Samozřejmě se netvrdí, že revizi musí provádět revizní technik, protože je na legislativě každé členské země EU, jakým způsobem požadavek na kvalifikaci osoby provádějící revizi naplní.) Tato příručka v prvé části uvedenou ČSN 33 2000-6 ed. 2 komentuje, pokud možno srozumitelnou formou včetně vazeb jejich ustanovení na ustanovení ČSN 33 1500. Postupy při provádění výchozích revizí elektrických instalací jsou aplikovatelné i na provádění jejich pravidelných revizí. Proto má tato příručka všeobecnější platnost než pouze pro provádění výchozích revizí elektrických instalací. Revizní technici elektrických zařízení podnikající v této oblasti, dodavatelé i odběratelé revizních prací tak dostávají do rukou příručku věnující se oblasti revizí elektrických zařízení komplexně, tj. po stránce technické, technologické i ekonomicko-právní. Ještě poznámka k terminologii používané v oblasti technické normalizace elektrických instalací týkající se i jejich revizí. Ještě do poměrně nedávné doby technické normy dané oblasti hovořily o elektrických zařízeních. Například ČSN 34 1010:1965 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím, která až do roku 1996 stanovovala opatření, která u elektrických zařízení poskytují ochranu před úrazem elektrickým proudem při dotyku nebo přiblížení, zatímco v současné době platná ČSN 33 2000-4-41 ed. 3, která tu předchozí normu, tj. ed. 2, prakticky nahradila, se zabývá ochranou před úrazem elektrickým proudem v elektrických instalacích. Proč k této změně došlo? Starší elektrotechnici při své práci vycházeli především z německy psaných dokumentů, a v nich se pro danou problematiku používal výraz „elektrische Anlage“, který je do češtiny překládán jako „elektrické zařízení“. Od konce osmdesátých let 20. století se do soustavy ČSN stále více zaváděly mezinárodní a později i evropské normy, které byly přístupné obvykle v anglickém znění. A v těchto normách se ve stejném významu, jako se dříve používal výraz elektrická zařízení, používá anglický výraz „electrical installations“, který v současné době ve většině případů překládáme jako „elektrické instalace“. Takže je možno uvést, že v dané souvislosti se v případě výrazů „elektrické zařízení“ a „elektrické instalace“ jedná prakticky o synonyma, přičemž se v současné době kloníme v rámci jazykové jednotnosti s ostatními jazyky spíše k používání slova „instalace“. V této příručce se ve smyslu revize elektrických zařízení nebo elektrických instalací používá většinou pouze zkráceného termínu „revize“. Pouze v případech, kdy je nutné tyto revize odlišit od revizí jiných zařízení (zdvihacích, tlakových apod.) se používá úplný výraz pro označení těchto revizí. Při provádění revizí elektrických instalací je samozřejmě na prvním místě elektrotechnická odbornost, nicméně hned za ní je i určité právní minimum, protože bez řádné objednávky nebo smlouvy může být jakákoliv činnost, byť sebe lépe odvedená, zbytečnou, protože za ní nemusí být zaplaceno. Druhá část této publikace je tak věnována právě tomuto právnímu minimu tak, abychom Vás upozornili na důležité náležitosti smluvních vztahů, a to obzvláště s přihlédnutím k rekodifikaci občanského práva, které nastalo s účinností od 1. 1. 2014. Od rekodifikace občanského práva uběhlo již několik let, nicméně i přesto se dodnes setkáváme s tím, že někteří revizní technici při uzavírání smluv používají vzory podle dnes již neplatného „obchodního zákoníku“. Jednotlivé kapitoly jsou tak zaměřeny na subjekty závazkových vztahů, tedy kdo je oprávněn jednotlivé subjekty zastupovat při podepisování smluv či objednávek. Jaké náležitosti by smlouvě neměly chybět a naopak, čeho se vyvarovat. Při zpracování jednotlivých kapitol je kladen důraz na vztah k revizní činnosti, nicméně i přesto musíme důrazně upozornit, že každý smluvní vztah je specifický a žádný vzor nelze považovat za dokonalý. Vždy je nutno vzít v úvahu veškeré aspekty konkrétního smluvního vztahu. V této publikaci jsou oproti předchozímu vydání doplněny odkazy na normativní dokumenty týkající se revizí elektrických instalací, které byly od jejího předchozího vydání zpracovány. Těmito dokumenty jsou jednak technická normalizační informace TNI 33 2000-6:2020 uvádějící komentář k ČSN 33 2000-6 ed. 2 a také změna Z2 samotné ČSN 33 2000-6 ed. 2, která platí pro revize elektrických instalací. Oba tyto dokumenty spolu úzce souvisejí. Jejich zpracování bylo vyvoláno potřebou usnadnit elektrotechnikům orientaci v otázkách revizí a také aplikovat vzory revizních zpráv uvedené v ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 na podmínky v ČR. Některé otázky, které se mohou při revizích vyskytnout, tato publikace přímo neřeší a jejich řešení ponechává na TNI 33 2000-6:2020. Tato kniha by měla být nejen základní pomůckou pro přípravu revizních techniků elektrických zařízení ke zkouškám odborné způsobilosti a pro jejich celoživotní vzdělávání, ale i užitečným dílem pro jejich každodenní praxi. Zcela určitě však bude užitečná i pro elektrotechniky, kteří elektrická zařízení nerevidují.

Tato příručka navazuje na sérii dvanácti Příruček pro zkoušky elektrotechniků a čtyř Příruček pro zkoušky vedoucích elektrotechniků, čímž reaguje na novou legislativu. Obsahuje přehled základních poznatků z elektrotechniky a požadavků na elektrická zařízení, zejména z hlediska bezpečnosti. Elektrotechnici se zde naučí rozpoznávat nebezpečí spojená s provozem elektrických zařízení a jak jim předcházet, a to nejen pro ochranu osob, ale i majetku. Příručka je aktualizována podle platných norem a právních předpisů. První část se zaměřuje na základní vztahy potřebné k pochopení elektrických jevů. Druhá část, vycházející z ČSN EN 50110-1, vysvětluje zásady bezpečnosti v elektrotechnice. Další části se věnují obsluze elektrických zařízení, revizím, první pomoci při úrazu elektrickým proudem a ochraně před úrazem. Tato část je podložena mezinárodními normami a zahrnuje i tabulky pro volbu ochranných opatření. Příručka také pokrývá správné provedení a ochranu zařízení před nadproudy a bleskem. Měření při údržbě a revizích elektrických zařízení je dalším důležitým tématem. Na konci kapitol jsou kontrolní otázky a odkazy na text. Tento materiál je určen nejen pro přípravu ke zkouškám, ale i pro každodenní praxi a studium v elektrotechnických oborech.

Účel a princip základních elektrických spotřebičů se za více než 100 let nezměnily, avšak na trhu přibývá nových zařízení s vyšším výkonem a napětím, což zvyšuje nároky na jejich bezpečnost. Spotřebiče jsou řízeny elektronikou a propojeny datovými spoji, přičemž je nutné je připojovat k vhodné síti dodavatele elektrické energie a používat je v určeném prostředí. Různé spotřebiče jsou označovány podle specifických standardů, což je výsledkem globálního úsilí o sjednocení technických norem. Elektrotechnici by měli být obeznámeni s pravidly připojení a použití, které jsou stanoveny v mezinárodních normách a předpisech. Tato příručka nabízí základní informace o připojení a použití domácích, kancelářských a dalších spotřebičů. Bezpečnost spotřebičů je klíčová, a to jak pro zaměstnance, tak pro běžné uživatele, kteří nesou odpovědnost za případné škody. V současnosti je důležité šetřit přírodními zdroji, což zahrnuje opravy a další používání výrobků. Spotřebiče musí být nejen funkční, ale i bezpečné i po opravě. Pravidelné kontroly a zkoušky zaměřené na funkčnost a bezpečnost jsou nezbytné. Toto čtvrté vydání reflektuje změny v technických normách od roku 2012 a je určeno firmám i elektrotechnikům, kteří pracují s elektrickými spotřebiči a nářadím.

Skripta jsou určena studentům prvního a druhého semestru všech oborů a všech forem bakalářského studia jako učební pomůcka pro přípravu na písemnou zkoušku z Elektrotechnické kvalifikace (v souladu s vyhláškou číslo 50/1978 Sb.).