Cesta ke zralosti. Text navazuje na příručku O duchovním otcovství a rozlišování. Pokračování v druhé části rozpracované tématiky nás nechá plně vstoupit do syntézy kultury duchovního života, kdy se učíme subtilnějšímu rozlišování a rovněž zakoušíme jemnější pokušení - součást procesu duchovního zrání.
Krása jako východisko. Současnému vývoji pastorální teologie odpovídá důležitý akcent: s důvěrou se obracet ke kolegiálním vědním oborům. Publikovaná kniha takový přístup teologie posouvá nejen k osvědčené tendenci, totiž ke schopnosti se zastavit nad zkušenostmi druhých, ale nadto ještě k odhalení dynamiky samotné krásy, jež se v životě vnímavého teologa musí projevit.
Kardinál Tomáš Špidlík, uložený ve velehradské bazilice, spočívá v sarkofágu, na němž mozaiková výzdoba Marka Rupnika, světově uznávaného umělce, vyjadřuje celoživotní poslání tohoto „velkého Čecha“. Výklad ikonografických vyobrazení předkládáme ve stručném průvodci, který poslouží zároveň k inspirativní meditativní četbě.
Symbol jako nejdokonalejší výpověď. Klademe-li úporně důraz na „racionálnost“, končíváme často v „iracionalitě“ a naopak. Jedno nemůže zdravě růst bez druhého. Rozum a city nestojí proti sobě, ale vzájemně se potřebují, jen tak je možné poznávat integrálně (plně, celistvě). Český jezuita, kardinál Tomáš Špidlík, se v samém závěru svého života důkladně zaobíral důsledky roztříštěnosti celku života na fragmenty. Bystře a kompetentně nás provází tím, co dnešní civilizace postrádá: úctou k celku života. Zároveň jde o objasnění zkušenosti člověka se symbolem, zejména existuje-li záplava jeho nesprávných interpretací, a o způsob vnitřního, tedy celkového nahlížení na realitu kolem nás.
Meditativní texty o biblickém tématu Josefa Egyptského rozvíjejí naši citlivost pro realitu vztahů, v nichž si vytváříme postoje k hodnotám. V Rupnikově textu čteme o závisti, svárlivosti, mstivosti, ale také o velkorysosti, umění podnětných gest a statečném odpuštění. Mezi otázkou a odpovědí je mnoho sdělení, která nemohou být povrchní ani obecná. Prvořadou roli má životní zkušenost, kde objasňování, vyhodnocování a uskutečňování je více než administrativní úkon – odkazuje na vlastní duchovní život.
Jezuita Marko Ivan Rupnik je na Slovensku známejší ako autor nádherných mozaík vo viacerých chrámoch. No krása jeho umeleckej tvorby vychádza z hĺbky ducha, ktorý dokáže „skúmať Božie tajomstvá“. Kniha „Hľadám svojich bratov“ je brilantným skúmaním akoby dvoch súbežných tém. Prvou je povolanie človeka, ktorý vníma, že Božie povolanie nie je jednorazovou záležitosťou, ale celoživotnou cestou. A druhou sú vzťahy v rodine, hľadanie zmierenia medzi bratmi a s otcom, pochopenie jeho lásky. Obe témy sú zároveň boli veľavravnou metaforou nášho vzťahu s nebeským Otcom. Jozef, Jakubov syn, neskôr správca celého Egypta, postupne odhaľuje, že jeho úlohou je nájsť vlastných bratov, ktorí ho predali do otroctva. Umožňuje mu to otcova prednostná láska, ktorá mu dáva silu správne sa rozhodovať i konať aj v najťažších situáciách. A keď bratia prídu k nemu, nepoznanému, neoblomnou pedagogikou ich vedie k tomu, aby sa zo „synov jedného otca“ stali bratmi. Aby tak spoznali, že láska nie je o súperení, ale o spoločenstve...
Pouť od Ježíšova vzkříšení k našemu osobnímu vzkříšení patří k základním otázkám života. Kniha formou rad duchovního otce mladým lidem odkrývá proces poznání toho, kým máme před Bohem být a co dobrého dokážeme vykonat. Cesta je někdy spletitá, připomíná, jak sami bloudíme, nevíme si rady, ale nakonec své postavení ve světě objevíme. Bůh nás v tom hledání ospravedlní, naplní naše touhy a promění rány. Stále přirozeněji tak žijeme uvnitř Božího Srdce.
Malíř, teolog, autor mozaiky pro kapli Redemptoris Mater v Římě, předkládá reflexi o podstatných bodech osobní formace k plnějšímu "být člověk". Bohatě čerpá z patristických zdrojů, teologické reflexe a vlastního pastoračního nasazení z doby mezi studenty, či mezi současnými přáteli.
Teologie umění. Může si umění rozumět s nevkusem některých křesťanů? Co podniknout pro to, aby umělec opět tvořil, třebaže je nekompetentně posuzován? Malíř a teolog, autor této malebné knížky (v překl. Kard. Špidlíka), nabízí odpověď: umělec by měl mít odvahu vyslovovat své otázky v ozařující přítomnosti jediného Umělce.
Vztah k "otci" souvisí v dějinách u mnoha osobností s celoživotním zápasem. Nalezení "duchovního otce" autenticky přivádí k životní zralosti, která tak nerozdílně souvisí s poctivým rozlišováním. První část celku o duchovním rozlišování skicuje základní pilíře tohoto "umění".
Polarita dvou povah, činné a meditující osobnosti, je skloubitelná ve společném domově, v Betánii. Text načrtává plusy a minusy dvou duchovních typologií a rozvíjí pohled na místo, kde se vyhraněné osobnosti mohou setkávat: v domě, kde je stále zván Pán.
Jak muž prožívá součást svého těla, darovanou ženu? O tom zasvěceně pojednává dramatická četba prvních stránek biblického příběhu o stvoření ženy, v interpretaci umělce-teologa Marka Rupnika SJ.
V tomto prvním díle „antropologie“ – s předmluvou francouzského teologa O. Clémenta – z týmové edice (druhý díl vyšel v Refugiu jako Vybrané kapitoly z antropologie od prof. Michelliny Tenace) přednášejících římského Centra Aletti, autor citlivým slovníkem umělce spojuje tématické okruhy patristické tradice s novými přístupy teologie.
Doctorado "Honoris Causa" a Marko Ivan Rupnik, SJ
El padre Rupnik nos ayuda en sus libros y en su arte a comprender mejor cómo la formación integral sólo es posible desde la dinámica del encuentro, porque el alumno no se encamina a su plenitud si creemos que todo consiste en alimentar su inteligencia de ideas y conceptos. O la Universidad católica se convierte en el lugar donde en comunidad se busca la Verdad, que en su plenitud está habilitada por la presencia de Dios, o no tenemos nada radicalmente nuevo que aportar a un mundo en crisis. Gracias, padre Rupnik, por ser testigo para nosotros de que es posible un estilo de vida que brote del corazón. Muchas gracias por todo su trabajo y por la luz que recibimos de su obra y de su persona. Gracias por aceptar la invitación a formar parte de nuestro Claustro académico y quedar desde hoy especialmente unido a esta comunidad de buscadores que, con su ayuda, esperamos sea también cada día más luminosa. Extracto del discurso del Dr. Don Daniel Sada Castaño, Rector de la Universidad Francisco de Vitoria.
Na zamku w Pieskowej Skale znaleziono ciało młodej kobiety. Czy to morderstwo? Kto zabił? Odpowiedź nie będzie łatwa… Gdy policyjne dochodzenie nie przynosi efektów, na scenę wkracza Herkules Poirot w spódnicy, panna Marple Ojcowskiego Parku Na-rodowego – wdowa po aptekarzu ze Skały, Karolina Morawiecka we własnej osobie! Ufna w swoją intuicję i przekonana, że nic się przed nią nie ukryje, przystępuje do działania. W śledztwie pomogą jej sztuka kulinarna, zakonnica o feministycznych po-glądach, pies, a także znajomość pewnej powieści. Karolina Morawiecka (autorka) za-prasza do rozwikłania zagadki kryminalnej wspólnie z Karoliną Morawiecką (bohater-ką)! Książka wydana w serii Wielkie Litery – w specjalnym formacie z dużą czcionką dla seniorów i osób słabowidzących.
Questo libro scaturisce da anni di pratica pastorale in diversi luoghi d'Europa e altrettanti anni di studio e di insegnamento della teologia. L'esperienza diretta con le persone ha aumentato l'esigenza di accogliere l'ispirazione per operare delle scelte anche in teologia, soprattutto in ordine al metodo con cui farla, insieme alla necessità dell'incontro tra le tradizioni cristiane presenti nel continente europeo. Oggi constatiamo l'urgente bisogno di un ripensamento globale del metodo della teologia. È necessaria una visione organica, dove il teologare non significhi chiudersi in un linguaggio ermetico, in metodologie improprie, producendo cosí una serie di teologie delle quali la piú popolare, la piú divulgativa, sarebbe quella pastorale. La frantumazione, caratteristica di tutto il sapere, qui diventa fatale. Questo libro vorrebbe essere il tentativo di una ricerca teologica che assume responsabilmente la propria visione organica - che passa dalla Bibbia, alla liturgia, alla riflessione, al dogma, alla vita spirituale - e che per la sua stessa natura è missionaria e dialogica, dunque capace di creare i linguaggi per un incontro interculturale
