Fotografická publikace zachycuje francouzské umění rané a vrcholné gotiky. Popisuje stavební vývoj katedrály v Chartres, její výzdobu, relikvie a posvátná místa. Součástí knihy jsou převzaté texty dokumentů i studií Henryho Adamse, Johna Jamese a André Chédevilla. Dále také antologie textů středověkých teologů 13. století o architektuře, malířství a sochařství. Knihu doplňují barevné obrazové přílohy a výběrová komentovaná bibliografie.
Pátý díl věnovaný katedrále v Remeši uzavírá knižní projekt Stavitelé katedrál, který představuje evropské umění a architekturu 13. století. Všech pět svazků má dohromady celkem 2730 stran a dva tisíce původních fotografií. Svými studiemi do souboru přispělo 34 renomovaných historiků umění z osmi zemí. Antologie dobových textů v jednotlivých dílech nabídly překlady důležitých středověkých dokumentů a traktátů, které tak poprvé máme možnost číst v českém jazyce. Obdobná knižní série je na domácím i zahraničním knižním trhu zcela unikátní.
Giovanni Pisano, jeden ze stavitelů katedrály v Sieně, sehrál v umění 13. a 14. století podobnou roli, jakou měl za renesance Michelangelo nebo v baroku Bernini. Dobové zprávy nám umělce představují jako génia, který byl zcela zabrán do svého díla, neohlížel se na konvence a s lhostejností vnímal pojmy, jako jsou disciplína nebo pořádek. Ačkoli pracoval i ve službách císaře Jindřicha VII., otce Jana Lucemburského a děda Karla IV., dosud o něm česky nevyšla žádná monografie. Hlavní esej historika umění Petera Kováče, který kombinuje umělecko-historický pohled s literaturou faktu, doplňují články renomovaných odborníků z Německa, Itálie, Spojených států, Velké Británie a z Česka, které se kromě jiného týkají Pisanových současníků Arnolfa di Cambio, prvního stavitele katedrály ve Florencii, a slavného malíře Duccia, který se podílel na výzdobě katedrály v Sieně. Kniha nabízí i do češtiny poprvé přeložené dějiny umění sepsané renesančním sochařem Lorenzem Ghibertim.
Kniha Petera Kováče s podtitulem Paříž, Sainte-Chapelle a dvorské umění svatého Ludvíka kombinuje umělecko-historický pohled s literaturou faktu a je soustředěna na široce pojatou kulturní historii středověku. Pro Kristovu korunu vystavěl král Ludvík IX. velkolepou kapli Sainte-Chapelle, která je dodnes největší chloubou Paříže. Kniha se zabývá i pařížskou katedrálou Notre-Dame a Ludvíkovým křižáckým přístavem Aigues Mortes. Hlavní text doplňují články renomovaných historiků a historiků umění z Německa, Itálie, Polska, Francie, Austrálie a USA. Raritou knihy je obsáhlá antologie středověkých dokumentů a traktátů.
Podtitul: Dvorské umění císaře Fridricha II.; Bamberský a Magdeburský jezdec.
Fridrich II. Je u nás známý díky Zlaté bule sicilské, málokdo však ví, že císař z rodu Štaufů plynně hovořil několika jazyky, že se vášnivě zajímal o architekturu, právo, medicínu i přírodní vědy, že inicioval založení sicilské básnické školy, která byla vzorem i pro Danta, a že v Neapoli otevřel historicky první státní univerzitu. Už historik Jacob Burckhardt Fridricha II. Považoval za praotce renesance, V Itálii a Střední Evropě vznikla z iniciativy císaře a jeho přátel pozoruhodná umělecká díla, která o dvě století předběhla snahu Donatella a Brunelleschiho o znovuoživení antické tradice. Za projekty, jako byla brána v Capui nebo hrad Castel del Monte, stála Fridrichova vize středověkého císařství jako pokračovatele slávy a moci starověkého Říma. Hlavní text doplňují speciální studie odborníků z Německa, Itálie a Polska, renomovaných znalců štaufského umění a kultury.
První novodobá, reprezentativní monografie Jana Baucha, vynikajícího malíře, jediného českého umělce, který prožil téměř celé 20. století a jehož citově vzrušené, mistrovské dílo přesáhlo hranice své generace a své země. Jeho obrazy z třicátých let jsou barevnými drahokamy spojujícími skutečnost s představou, ty z čtyřicátých let obsahují napětí a tragiku doby, varování i úzkost, jsou skrytými symboly. V padesátých letech a později dostává Bauchova malba nový řád, upomínající na nejstarší humanistické poselství, jež tvůrcova ruka, která poslouchá hmotu a ctí její zákony, odevzdává neustále a nezprostředkovaně dál do dějin.
Rea Michalová (monografie); Peter Kováč (esej)
Monogramista IP je jedním z nejvýznamnějších a nejzáhadnějších středoevropských umělců 16. století, jehož díla jsou označena písmeny IP. Pracoval v bavorském Pasově, začínal jako pozdně gotický umělec, ale byl silně ovlivněn italskou renesancí a Albrecht Dürerem. Jeho identita a okruh prací zůstávají obestřeny mnoha otázkami. Je známo, že významné zakázky realizoval pro české zákazníky. Kniha se zaměřuje na oltář sv. Anny samotřetí, vytvořený pro Zdeňka Lva z Rožmitálu v letech 1519–1523/1524, který se nachází v Rožmberské kapli v Českém Krumlově. Dále jsou představeny další česká díla Monogramisty IP, včetně oltáře sv. Jana Křtitele a unikátní renesanční skříně na zámku v Jindřichově Hradci. Hlavní text Petra Kováče doplňují studie českých a německých historiků umění. Kniha obsahuje unikátní fotografie a rozsáhlou dokumentaci. Přestože díla Monogramisty IP patří mezi cenné poklady evropského umění, dosud nevyšla žádná česká publikace o tomto umělci. Texty přispěli historici a historici umění jako Peter Kováč, Jaroslav Čechura, Jiří Fajt, Jaromír Homolka, Susanne Jaeger, Jan Müller a Jutta Reisinger-Weber.